ATP Tour 500

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ATP World Tour 500 series)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mužský tenis

ATP Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series,[1] ATP International Series Gold, Championship Series a ATP World Tour 500, je čtvrtá nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP World Tour – za Grand Slamem, ATP Finals a sérii Masters 1000 v systému existujícím od sezóny 2009.

Série hraná od roku 2019 pod názvem ATP Tour 500 zahrnuje třináct turnajů, ve kterých hráč za vítězství získává 500 bodů do žebříčku ATP, což je obsaženo v názvu série. Turnaje mají různé počty startujících hráčů v hlavní soutěži – 32 nebo 48 ve dvouhře a 16 párů ve čtyřhře. Nejvýše postavení tenisté na žebříčku mají účast povinnou. V sezóně musí odehrát minimálně čtyři turnaje ATP 500, včetně alespoň jedné události po US Open. Pokud tato kritéria nesplní, nepřipíší si do bodového hodnocení žebříčku z kategorie žádný bod.

Celkový rekordní počet 22 singlových titulů v této kategorii ke květnu 2019 držel Švýcar Roger Federer (včetně trofejí před rokem 2009). Argentinec Juan Martín del Potro (2013), Němec Boris Becker (1990) a Švéd Stefan Edberg (1991) vybojovali nejvíce trofejí během jedné sezóny, každý z nich čtyři. Nadal triumfoval jako jediný nejméně na jednom turnaji v každé sezóně mezi lety 2005–2018, což představuje 14 roků bez přerušení. Rekordmanem s nejvyšším počtem 20 turnajových vítězství ve čtyřhře je Kanaďan Daniel Nestor. Osmnáctiletý Kanaďan Félix Auger-Aliassime se na Rio Open 2019 stal historicky nejmladším finalistou dvouhry v kategorii.[2]

Turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaje kategorie ATP 500
Turnaj komerční název místo stát povrch hráčů založen zařazen
Rotterdam ABN AMRO World Tennis Tournament Rotterdam NizozemskoNizozemsko Nizozemsko tvrdý (h) 32/16 1972 1999
Rio de Janeiro Rio Open presented by Claro hdtv Rio de Janeiro BrazílieBrazílie Brazílie antuka 32/16 2014 2014
Acapulco Abierto Mexicano Telcel Acapulco MexikoMexiko Mexiko antuka 32/16 1993 2001
Dubaj Dubai Duty Free Tennis Championships Dubaj Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty tvrdý 32/16 1993 2001
Barcelona Barcelona Open Banco Sabadell Barcelona ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko antuka 48/16 1953 1990
Halle Gerry Weber Open Halle NěmeckoNěmecko Německo tráva 32/16 1993 2015
Londýn Fever-Tree Championships Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království tráva 32/16 1890 2015
Hamburk German Tennis Championships Hamburk NěmeckoNěmecko Německo antuka 32/16 1892 2009
Washington Citi Open Washington, D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý 48/16 1969 1990
Peking China Open Peking ČínaČína Čína tvrdý 32/16 1993 2009
Tokio Rakuten Japan Open
Tennis Championships
Tokio JaponskoJaponsko Japonsko tvrdý 32/16 1972 1990
Vídeň Erste Bank Open 500 Vídeň RakouskoRakousko Rakousko tvrdý (h) 32/16 1974 2015
Basilej Swiss Indoors Basel Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko tvrdý (h) 32/16 1970 2009
Vyřazené turnaje
Memphis U.S. National Indoor
Tennis Championships
Memphis Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý (h) 32/16 1898 1971–2013
Valencie Open de Tenis Comunidad Valenciana Valencie ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko tvrdý (h) 32/16 2003 2003–2015

Bodový zisk[editovat | editovat zdroj]

Singlista či deblista získává za dosažení příslušné fáze turnaje odpovídající bodový zisk.

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole Q Q2 Q1
dvouhra (32) 500 300 180 90 45 0 0 20 10 0
dvouhra (48) 20 0 10 4 0
čtyřhra 0 N/A N/A N/A N/A N/A

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vítězů turnajů ATP Tour 500.

2018[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP World Tour 2018.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam Švýcarsko Roger Federer Bulharsko Grigor Dimitrov 6–2, 6–2
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
2–6, 6–2, [10–7]
Rio de Janeiro Argentina Diego Schwartzman Španělsko Fernando Verdasco 6–2, 6–3
Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
5–7, 7–5, [10–8]
Dubaj Španělsko Roberto Bautista Agut Francie Lucas Pouille 6–3, 6–4
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
USA James Cerretani
Indie Leander Paes
6–2, 7–6(7–2)
Acapulco Argentina Juan Martín del Potro Jižní Afrika Kevin Anderson 6–4, 6–4
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 7–5
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Řecko Stefanos Cicipas 6–2, 6–1
Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–6(7–5), 6–4
Halle Chorvatsko Borna Ćorić Švýcarsko Roger Federer 7–6(8–6), 3–6, 6–2
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
7–6(7–1), 6–4
Londýn Chorvatsko Marin Čilić Srbsko Novak Djoković 5–7, 7–6(7–4), 6–3
Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–3
Hamburk Gruzie Nikoloz Basilašvili Argentina Leonardo Mayer 6–4, 0–6, 7–5
Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 4–6, [10–6]
Washington, D.C. Německo Alexander Zverev Austrálie Alex de Minaur 6–2, 6–4
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
USA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–4]
Peking Gruzie Nikoloz Basilašvili Argentina Juan Martín del Potro 6–4, 6–4
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 6–4
Tokio Rusko Daniil Medveděv Japonsko Kei Nišikori 6–2, 6–4
Japonsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
6–4, 7–5
Vídeň Jižní Afrika Kevin Anderson Japonsko Kei Nišikori 6–3, 7–6(7–3)
Spojené království Joe Salisbury
Spojené království Neal Skupski
USA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–5), 6–3
Basilej Švýcarsko Roger Federer Rumunsko Marius Copil 7–6(7–5), 6–4
Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
Německo Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
6–2, 7–5

2019[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2019.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam Francie Gaël Monfils Švýcarsko Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2
Francie Jérémy Chardy
FinskoHenri Kontinen
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 7–6(7–4)
Rio de Janeiro Srbsko Laslo Djere Kanada Félix Auger-Aliassime 6–3, 7–5
Argentina Máximo González
Chile Nicolás Jarry
Brazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]
Dubaj Švýcarsko Roger Federer Řecko Stefanos Cicipas 6–4, 6–4
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Japonsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(7–4), 6–3
Acapulco Austrálie Nick Kyrgios Německo Alexander Zverev 6–3, 6–4
Německo Alexander Zverev'
Německo Mischa Zverev
USA Austin Krajicek
Nový Zéland Artem Sitak
2–6, 7–6(7–4), [10–5]
Barcelona Rakousko Dominic Thiem Rusko Daniil Medveděv 6–4, 6–0
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 7–6(7–4)
Halle

Londýn

Hamburk

Washington, D.C.

Peking

Tokio

Vídeň

Basilej

Přehled titulů od 1990[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů ve dvouhře
Pořadí hráč titulů
1. Švýcarsko Roger Federer 22
2. Španělsko Rafael Nadal 20
3. USA Pete Sampras 12
Srbsko Novak Djoković
5. Španělsko David Ferrer 10
6. Německo Boris Becker 9
Argentina Juan Martín del Potro
Spojené království Andy Murray
9. Švédsko Stefan Edberg 8
10. Chorvatsko Goran Ivanišević 7
tučně – aktivní tenisté
Nejvíce titulů ve čtyřhře
Pořadí hráč titulů
1. Kanada Daniel Nestor 20
2. Srbsko Nenad Zimonjić 17
3. USA Bob Bryan 14
USA Mike Bryan
5. Brazílie Bruno Soares 9
6. Rumunsko Horia Tecău 8
7. Polsko Łukasz Kubot 7
Brazílie Marcelo Melo
Bělorusko Max Mirnyj
Spojené království Jamie Murray
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
10. Finsko Henri Kontinen 6
Francie Michaël Llodra
Rakousko Alexander Peya
tučně – aktivní tenisté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour 500 series na anglické Wikipedii.

  1. Grand Prix Super Series [online]. Mohave Daily Miner, March 1oth 1989 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]