ATP Tour 500

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ATP World Tour 500 series)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mužský tenis

ATP Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series,[1] ATP International Series Gold, Championship Series a ATP World Tour 500, je čtvrtá nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP World Tour – za Grand Slamem, ATP Finals a sérii Masters 1000 v systému existujícím od sezóny 2009.

Série hraná od roku 2019 pod názvem ATP Tour 500 zahrnuje třináct turnajů, ve kterých hráč za vítězství získává 500 bodů do žebříčku ATP, což je obsaženo v názvu série. Turnaje mají různé počty startujících hráčů v hlavní soutěži – 32 nebo 48 ve dvouhře a 16 párů ve čtyřhře. Nejvýše postavení tenisté na žebříčku mají účast povinnou. V sezóně musí odehrát minimálně čtyři turnaje ATP 500, včetně alespoň jedné události po US Open. Pokud tato kritéria nesplní, nepřipíší si do bodového hodnocení žebříčku z kategorie žádný bod.

Celkový rekordní počet 24 singlových titulů v této kategorii do února 2020 získal Švýcar Roger Federer, včetně trofejí před rokem 2009. Argentinec Juan Martín del Potro (2013), Němec Boris Becker (1990) a Švéd Stefan Edberg (1991) vybojovali nejvíce titulů během jedné sezóny, každý z nich čtyři. Nadal jako jediný triumfoval nejméně na jednom turnaji v každé sezóně mezi lety 2005–2018, což představuje 14 roků bez přerušení. Rekordmanem s nejvyšším počtem 20 turnajových vítězství ve čtyřhře je Kanaďan Daniel Nestor. Osmnáctiletý Kanaďan Félix Auger-Aliassime se na Rio Open 2019 stal historicky nejmladším finalistou dvouhry kategorie.[2]

Turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaje kategorie ATP 500
Turnaj komerční název místo stát povrch hráčů založen zařazen
Rotterdam ABN AMRO World Tennis Tournament Rotterdam NizozemskoNizozemsko Nizozemsko tvrdý (h) 32/16 1972 1999
Rio de Janeiro Rio Open presented by Claro hdtv Rio de Janeiro BrazílieBrazílie Brazílie antuka 32/16 2014 2014
Acapulco Abierto Mexicano Telcel Acapulco MexikoMexiko Mexiko antuka 32/16 1993 2001
Dubaj Dubai Duty Free Tennis Championships Dubaj Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty tvrdý 32/16 1993 2001
Barcelona Barcelona Open Banco Sabadell Barcelona ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko antuka 48/16 1953 1990
Halle Noventi Open Halle NěmeckoNěmecko Německo tráva 32/16 1993 2015
Londýn Fever-Tree Championships Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království tráva 32/16 1890 2015
Hamburk Hamburg European Open Hamburk NěmeckoNěmecko Německo antuka 32/16 1892 2009
Washington Citi Open Washington, D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý 48/16 1969 1990
Peking China Open Peking ČínaČína Čína tvrdý 32/16 1993 2009
Tokio Rakuten Japan Open
Tennis Championships
Tokio JaponskoJaponsko Japonsko tvrdý 32/16 1972 1990
Vídeň Erste Bank Open 500 Vídeň RakouskoRakousko Rakousko tvrdý (h) 32/16 1974 2015
Basilej Swiss Indoors Basel Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko tvrdý (h) 32/16 1970 2009
Vyřazené turnaje
Memphis U.S. National Indoor
Tennis Championships
Memphis Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý (h) 32/16 1898 1971–2013
Valencie Open de Tenis Comunidad Valenciana Valencie ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko tvrdý (h) 32/16 2003 2003–2015

Bodový zisk[editovat | editovat zdroj]

Singlista či deblista získává za dosažení příslušné fáze turnaje odpovídající bodový zisk.

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole Q Q2 Q1
dvouhra (32) 500 300 180 90 45 0 0 20 10 0
dvouhra (48) 20 0 10 4 0
čtyřhra 0

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vítězů turnajů ATP Tour 500.

2019[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2019.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam Francie Gaël Monfils Švýcarsko Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2
Francie Jérémy Chardy
Finsko Henri Kontinen
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 7–6(7–4)
Rio de Janeiro Srbsko Laslo Djere Kanada Félix Auger-Aliassime 6–3, 7–5
Argentina Máximo González
Chile Nicolás Jarry
Brazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]
Dubaj Švýcarsko Roger Federer Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 6–4
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Japonsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(7–4), 6–3
Acapulco Austrálie Nick Kyrgios Německo Alexander Zverev 6–3, 6–4
Německo Alexander Zverev'
Německo Mischa Zverev
USA Austin Krajicek
Nový Zéland Artem Sitak
2–6, 7–6(7–4), [10–5]
Barcelona Rakousko Dominic Thiem Rusko Daniil Medveděv 6–4, 6–0
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 7–6(7–4)
Halle Švýcarsko Roger Federer Belgie David Goffin 7–6(7–2), 6–1
Jihoafrická republika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [10–4]
Londýn Španělsko Feliciano López Francie Gilles Simon 6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–2)
Španělsko Feliciano López
Spojené království Andy Murray
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
7–6(8–6), 5–7, [10–5]
Hamburk Gruzie Nikoloz Basilašvili Rusko Andrej Rubljov 7–5, 4–6, 6–3
Rakousko Oliver Marach
Rakousko Jürgen Melzer
Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–2, 7–6 (7–3)
Washington, D.C. Austrálie Nick Kyrgios Rusko Daniil Medveděv 7−6(8−6), 7−6(7−4)
Jihoafrická republika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3−6, 6−3, [10−2]
Peking Rakousko Dominic Thiem Řecko Stefanos Tsitsipas 3–6, 6–4, 6–1
Chorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 7–6(7−4)
Tokio Srbsko Novak Djoković Austrálie John Millman 6–3, 6–2
Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(9–7), 6–4
Vídeň Rakousko Dominic Thiem Argentina Diego Schwartzman 3–6, 6–4, 6–3
USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Basilej Švýcarsko Roger Federer Austrálie Alex de Minaur 6–2, 6–2
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
USA Taylor Fritz
USA Reilly Opelka
7–5, 6–3

2020[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2020.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam

Rio de Janeiro

Dubaj

Acapulco

Barcelona

Halle

Londýn

Hamburk

Washington, D.C.

Peking

Tokio

Vídeň

Basilej

Přehled titulů od 1990[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů ve dvouhře
Pořadí hráč titulů
1. Švýcarsko Roger Federer 24
2. Španělsko Rafael Nadal 20
3. Srbsko Novak Djoković 13
4. USA Pete Sampras 12
5. Španělsko David Ferrer 10
6. Německo Boris Becker 9
Argentina Juan Martín del Potro
Spojené království Andy Murray
9. Švédsko Stefan Edberg 8
10. Chorvatsko Goran Ivanišević 7
tučně – aktivní tenisté
Nejvíce titulů ve čtyřhře
Pořadí hráč titulů
1. Kanada Daniel Nestor 20
2. Srbsko Nenad Zimonjić 17
3. USA Bob Bryan 14
USA Mike Bryan
5. Brazílie Bruno Soares 9
6. Rumunsko Horia Tecău 8
7. Polsko Łukasz Kubot 7
Brazílie Marcelo Melo
Bělorusko Max Mirnyj
Spojené království Jamie Murray
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
10. Finsko Henri Kontinen 6
Francie Michaël Llodra
Rakousko Alexander Peya
tučně – aktivní tenisté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour 500 series na anglické Wikipedii.

  1. Grand Prix Super Series [online]. Mohave Daily Miner, March 1oth 1989 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]