Tišnov

Tišnov
	Tišnov s Květnicí v pozadí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tišnov
Obec s rozšířenou působností	Tišnov; (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′55″ s. š., 16°25′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 223 (2023)
Rozloha	17,12 km²
Nadmořská výška	256 m n. m.
Počet domů	1 449 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Tišnov; Náměstí Míru 111; 666 19 Tišnov ; urad@tisnov.cz
Starosta	Bc. Jiří Dospíšil
	Oficiální web: www.tisnov.cz
	Tišnov
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině
Kód obce	584002
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tišnov (německy Tischnowitz) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, 22 km severozápadně od Brna, nedaleko soutoku Svratky a Loučky. Tišnov je držitelem ocenění Obec přátelská rodině 2009. Žije zde přibližně 9 200^[1] obyvatel.

Město se dělí do pěti částí ve čtyřech katastrálních územích, které tvoří tři nesousedící územní celky: Jeden celek je tvořen částmi Hajánky, Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova) a Jamné (v k. ú. Jamné u Tišnova); druhý tvoří část Pejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a třetí samotný Tišnov (v k. ú. Tišnov).

Historie

První dochovaná zmínka o Tišnově (tehdy se používal název Tusnovice) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181–1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.

Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za třicetileté války. Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešní krajská nemocnice.

Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v roce 1869–1890 obec v okrese Brno-okolí, v roce 1900–1950 obec v okrese Tišnov. (V letech 1896–1960 byl Tišnov okresním městem.) V roce 1961–1970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov. Od roku 2003 je Tišnov obcí s rozšířenou působností, jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)^[4]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
3 109	3 182	3 379	3 567	3 918	4 021	4 791	5 223	5 741	6 939	9 090	8 563	8 304	8 780

Doprava

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Nové Město na Moravě), 379 (Vyškov – Velká Bíteš) a 377 (Tišnov – Černá Hora - Prostějov). Nájezd na dálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.

Městem procházejí železniční tratě 250 (Kúty – Brno – Havlíčkův Brod) a 251 (Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Žďár nad Sázavou).

Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobní vlaky na linkách S3 (Břeclav - Brno – Níhov), S31 (Tišnov – Rovné-Divišov), S1 ( Tišnov - Brno -Slatina), rychlíky na lince R3 (Tišnov - Brno) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.

Přes Tišnov vede několik cyklotras, z toho některé značené:

Pražská trasa: Praha (…) Tišnov – Březina – Kopaniny – Veverská Bítýška – hrad Veveří – Brno-Bystrc
cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou

Částečně značené a připravované trasy:

cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice

Pamětihodnosti

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova je cisterciácký klášter Porta Coeli, který však leží v obci Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.

Na centrálním náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidovány pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.

Mezi významné stavby také patří funkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, kde se nachází také Galerie Josefa Jambora. Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.

Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrch Květnice, významné naleziště vzácných minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisi Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou. Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna.

Zajímavosti

V budově sokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů.

V areálu letního kina se od roku 2009 koná charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF, který organizují občanská sdružení Pro Tišnov a SK HC Tišnov.

Partnerská města

Fotogalerie

Budova pošty a zemědělského učiliště na náměstí
Kostel sv. Václava
Rozhledna na Klucanině
Letecký snímek Tišnova

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tišnov na Wikimedia Commons
Kategorie Tišnov ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Tišnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Tišnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.tisnov.cz - oficiální stránky města
http://www.tisnov.info - InfoCentrum Tišnov
http://www.mekstisnov.cz/ - Městské Kulturní Středisko Tišnov - kultura v Tišnově

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[5d8e605ea1aaa1ed2c0ed52644c2553d193276be-3] Dostupné online.

[4] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]