Rosice (okres Brno-venkov)
| Rosice | |
|---|---|
Rosice, pohled od jihu |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0643 583782 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Rosice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 12,74 km² |
| počet obyvatel: | 5 687 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 10′ 56″ s. š., 16° 23′ 15″ v. d. |
| nadmořská výška: | 326 m |
| PSČ: | 665 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 14 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Rosice Palackého nám. 13 665 01 Rosice u Brna |
| starosta / starostka: | Jaroslav Světlík |
| Oficiální web: http://www.rosice.cz E-mail: radnice@mesto.rosice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
.jpg)
-vlajka.png)
Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 16 km západně od Brna. Nacházejí se v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem. Leží v katastrálním území Rosice u Brna, tento název nese i místní pošta a železniční zastávka.
Obsah |
Znak [editovat]
Modrý štít, ve kterém je uprostřed vyobrazena vpravo plovoucí štika přirozené podoby a barvy s oranžovým okem a červenou zřítelnicí, s oranžovými ploutvemi a ocasem. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným bronzovým okrajem je posazena stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby.[2]
Historie [editovat]
První dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.
Rosice se postupně vyvinuly v městys a roku 1907 byly císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.[3]
Od roku 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí.
Pendrov [editovat]
Součástí Rosic se osada Pendrov (německy Pendorf) stala od roku 1880. Do té doby byla vedená jako samostatná osada. První zmínka o ní pochází z roku 1369. Její zastavěné území lze ohraničit zhruba spojnicí nádraží, ulice Nádražní, ulice 1. května až ke křižovatce, dále celá ulice Pod Zahrádkami, Úvoz směrem dolů a kousek ulice Tetčické až k stavební proluce. Nejstarší stavení mají přečíslovaná čísla domů. K původnímu popisnému číslu se přičetla číslovka 700.
Demografie [editovat]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[5] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 676 | 3 058 | 3 055 | 3 398 | 3 817 | 4 109 | 4 984 | 4 634 | 4 819 | 4 396 | 4 978 | 4 985 | 5 296 | 5 740 |
Doprava [editovat]
Rosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať Brno – Jihlava (č. 240), místní zastávka se jmenuje Rosice u Brna.
Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Náměšť nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousedních obcích Zastávka a Tetčice jsou přestupní uzly IDS JMK, kde je možné přestoupit na vlak.
Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:
- cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
- cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Rosicích (okres Brno-venkov).
- Zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem je dominantou města. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, kterému byl po vzniku Československa majetek zestátněn. Dnes na zámku sídlí městská knihovna, Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné Zámecké kulturní centrum. Od dubna do října je veřejnosti přístupná zámecká expozice. Jižní křídlo zámku využívá obecní úřad s rozšířenou působností.
- Děkanský a farní kostel sv. Martina stojí na návrší jižně pod zámkem, obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Je nejstarší stavbou ve městě.
- Poutní kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
- Kašna se sochou slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické ulici.
- Pranýř pod radnicí není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl postaven roku 1959.
- V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.
- Na poli pod Oborou roste stará památní hrušeň, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou.
Významné osobnosti [editovat]
- Karel Franz ml. (1864–1933) – lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
- Antonín Kolek (1895–1983) – spisovatel
- Vladimír Malacka (1893–1960) – hudební skladatel
- P. Oldřich Med (1914–1991) – kněz, spisovatel
- Jindřiška Smetanová (1923–2012) – spisovatelka, scenáristka
- Emil Vaňura (1899–2003) – diplomat
- Vilém Vaňura (1908–1982) – hudební skladatel
- Antonín Zhoř (1896–1965) – spisovatel
- P. Vladimír Koukal (1931-1961) - kněz
Fotogalerie [editovat]
-
Pohled od jihovýchodu
-
Radnice
-
Kašna před radnicí a Rahnův palác
-
Kašna na náměstí se sochou bohyně Živěny
-
Zámek
-
Nádvoří zámku
-
Nádvoří zámku – detail arkád
-
Zámecké kulturní centrum
-
Kaple Nejsvětější Trojice
Partnerská města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav a kol. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno : Blok, 1979. s. 98.
- ↑ http://www.kic.rosice.cz/download/stezka/05_sklarna.pdf
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí - Jihomoravský kraj, czso.cz
Literatura [editovat]
- Kolektiv autorů. Rosice 100 let městem : 1907–2007 : almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice : Kulturní informační centrum Rosice, 2007. ISBN 978-80-254-0997-8.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
- KOLEK, Antonín. Rosice během staletí. Rosice : Gloria, 1994.
