Pardubický kraj

Šablona:Infobox - kraj Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod). Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

Území kraje spadá z převážné části do východních Čech, okolím Svitav a Moravské Třebové však zasahuje i na historické území Moravy.

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Přírodní podmínky

Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vrchovina.

Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Okres	Počet obyvatel^[1]	Rozloha^[2]	% obyvatel	Hust. zal.	Počet obcí
Chrudim (CR)	103 945	993	20,2	105	108
Pardubice (PU)	169 836	880	32,8	192	112
Svitavy (SY)	104 189	1 379	20,2	76	116
Ústí nad Orlicí (UO)	138 179	1 267	26,8	109	115

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem např. Choceň, Letohrad, Jablonné nad Orlicí, atd...

V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 35 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.

Obyvatelstvo a historie

Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

Města

Většina obyvatel žije ve městech. Města tohoto kraje nad 10 tisíc obyvatel jsou:

Město	Počet obyvatel (1.1.2018)^[3]
Pardubice	90 335
Chrudim	23 133
Svitavy	16 937
Česká Třebová	15 512
Ústí nad Orlicí	14 163
Vysoké Mýto	12 318
Litomyšl	10 278
Moravská Třebová	10 111
Lanškroun	10 000

Hospodářství

Průmysl

Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický.

Zemědělství

Pěstuje se zde především sladovnický ječmen a řepa. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,25 %. Nejúrodnější oblast je Polabská nížina.

Cestovní ruch

Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační společnost Východní Čechy.

Doprava

Krajem prochází český železniční hlavní tah z Prahy do České Třebové a zde se trať rozvíjí na Olomouc, Ostravu a dále na Slovensko – III. koridor a do Brna, Vídně či Bratislavy a Budapeště – I. koridor. Z Pardubic vede elektrifikovaná trať do Jaroměře, na kterou budou od roku 2012 nasazeny nové jednotky „RegioPanter“. Trať dále pokračuje do Liberce a je hlavní spojnicí Pardubic, Hradce Králové a Liberce. Usiluje se o zdvoukolejnění vytížené tratě z Pardubic do Hradce Králové, které je však stále odsouváno kvůli údajnému nedostatku financí. Z Pardubic vede též hlavní trať přes Hlinsko do Havlíčkova Brodu, která bohužel není elektrifikovaná, ale i přesto je poměrně vytížená. Diskutuje se o Medlešické spojce, která by umožnila vyjíždění vlaků do Havlíčkova Brodu přímo z hlavního pardubického nádraží bez úvratě v Rosicích nad Labem. V nejbližší době se ale o realizaci neuvažuje, jelikož by trať narušila provoz blízkého letiště a složitější možnost stavby by byla příliš nákladná. Dále je v provozu řada regionálních tratí.

V kraji je kolem 4500 km silnic, několik kilometrů dálnice D11 a také dálnice D35 (v provozu prozatím pouze úsek Sedlice - Opatovice nad Labem; úseky Opatovice n/L - Časy a Časy - Ostrov se mají začít stavět koncem roku 2016).

Veřejná doprava

V roce 2010 si Pardubický kraj pro organizaci veřejné dopravy a IDS najal královéhradeckou společnost OREDO a spustil projekt tzv. optimalizace dopravy; v jejím rámci OREDO prosazuje železniční dopravu jako páteř, zároveň však zrušení osobní dopravy na lokálních tratích a nahrazení autobusy. Proti tomu se v roce 2011 zvedla vlna protestů, zejména u trati Vysoké Mýto – Litomyšl a tratí 024 (část) a 025 na Králicku. Vlna protestů pokračovala i v roce 2012. Organizace dopravy stojí Pardubický kraj 5 mil. ročně. Před vstupem firmy Oredo si dopravu organizovalo ČSAD zdarma.^[4]

Reference

↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text
↑ Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online.
↑ Osud východočeských lokálek se naplní ČT24, 20. 5. 2011.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pardubický kraj na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pardubický kraj
Krajský úřad
Oficiální turistický portál kraje Vychodni-Cechy.info
Statistické údaje ČSÚ
Města Pardubického kraje Ing.arch.Vladimír Rozehnal

Šablona:Hejtman Pardubického kraje

[CSU2016-1] Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.

[CSU2013-2] Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text

[3] Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online.

[4] Osud východočeských lokálek se naplní ČT24, 20. 5. 2011.

[1]

[2]

[3]

[4]

Pardubický kraj

Okresy	Chrudim • Pardubice • Svitavy • Ústí nad Orlicí

Správní obvody ORP	Česká Třebová • Hlinsko • Holice • Chrudim • Králíky • Lanškroun • Litomyšl • Moravská Třebová • Pardubice • Polička • Přelouč • Svitavy • Ústí nad Orlicí • Vysoké Mýto • Žamberk

Největší města	Pardubice • Chrudim • Svitavy • Česká Třebová • Ústí nad Orlicí • Vysoké Mýto • Litomyšl • Přelouč • Lanškroun • Moravská Třebová • Hlinsko

Administrativní dělení Česka

Samosprávné kraje (od 2000)	Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) • Liberecký kraj (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) • Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Regiony soudržnosti	Praha • Střední Čechy • Jihozápad • Severozápad • Severovýchod • Jihovýchod • Střední Morava • Moravskoslezsko

Územní kraje (1960–2020)	Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) • Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)