Cáchy
| Cáchy Aachen |
|||
|---|---|---|---|
 |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 50° 46′ s. š., 6° 5′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 125–410 m n. m. | ||
| stát: |  Německo |
||
| spolková země: | .svg){kind=small} Severní Porýní-Vestfálsko |
||
| okres: | samosprávné město | ||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 160,83 km² | ||
| počet obyvatel: | 259 030 (2007-12-31) | ||
| hustota zalidnění: | 1 602 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Jürgen Linden | ||
| oficiální web: | www.aachen.de | ||
| telefonní předvolba: | 0241 / 02403 / 02405 / 02407 / 02408 | ||
| PSČ: | 52062–52080 | ||
Cáchy (německy Aachen s výslovností 
[ˈaːχən] IPA, francouzsky Aix-la-Chapelle, holandsky Aken) je město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, 65 km jihozápadně od Kolína nad Rýnem a 600 km západně od Prahy. Mají 258 000 obyvatel (2004).
Obsah |
Geografie[editovat]
Sousední obce: Herzogenrath, Würselen, Eschweiler, Stolberg, Roetgen, Raeren, Kelmis, Plombières, Vaals, Gulpen-Wittem, Simpelveld, Heerlen a Kerkrade.
Historie města[editovat]
Cáchy se líbily už starým Keltům i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od Alp (37 až 75 °C) a nazvali město podle nich - Acquae Granni. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a holandský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z Aachen“.[1]
Za vlády franského krále Pipina III. Krátkého vznikla v Cáchách královská falc. Roku 788 se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného středověku Karla Velikého, který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí a centrem vzdělanosti a kultury.
Symbolem města je katedrála Panny Marie. Její historie sahá do roku 786 kdy Karel Veliký založil na falci osmibokou kapli P. Marie (Oktogon, Capella palatina), jež se později stala jádrem mohutnější církevní stavby. Zde byli v letech 936 až 1531 korunováni na římské (německé) krále panovníci Svaté říše římské, mezi nimi i čtyři čeští králové. V roce 1349 to byl Karel IV., který po vzoru cášské kaple nechal postavit obdobný kostel na Novém Městě pražském (Karlov), roku 1376 jeho syn Václav IV. K dalším historickým památkám města patří zejména gotická radnice.
Za druhé světové války, byl původní záměr velicího důstojníka Gerharda von Schwerina, opustit město a předat ho nepoškozené spojencům, proto napsal vzkaz v angličtině, kde vysvětlil svůj ústup a vyjádřil prosbu, kde žádal pomoc pro německé civilisty ve městě, tento vzkaz zanechal na telegrafním úřadě. 3. americká obrněná divize dosáhla hranice města 13. září 1944. Když zjistil, že spojenci zastavili postup před městem, změnil svůj názor a poslal své jednotky zpět do města, kde se bojovalo o každou ulici. Schwerin měl za úkol držet město za každou cenu, jednalo se o Hitlerův přímý rozkaz, i přesto, že byl splněn se zpožděním, byl původní Hitlerův záměr tohoto generála odsoudit k smrti za zradu, s pomocí maršála Rundstedta a Modela, dostal pouze válečné pokárání a byl poslán na italskou frontu. Město bylo nakonec z velké části poškozené díky urputným bojům, i přesto se Gerhard von Schwerin prohlašoval za zachránce města.
-
Marschiertor
-
Ponttor
-
Dóm P. Marie (uprostřed je Oktogon s kopulí)
-
Oktogon (Capella palatina), vnitřek
Partnerská města[editovat]
Arlington, USA, 1993
Halifax, Spojené království, 1979
Kapské Město, Jihoafrická republika, 1999
Kostroma, Rusko, 2005
Naumburg, Německo, 1988
Ningbo, Čína, 1986
Reims, Francie, 1967
Rosh HaAyin, Izrael, 2007
Toledo, Španělsko, 1985
Reference[editovat]
Externí odkazy[editovat]
