Čitská oblast
Čitská oblast Читинская область | |
---|---|
Čita | |
Geografie | |
Hlavní město | Čita |
Status | zaniklý subjekt |
Souřadnice | 52°2′ s. š., 113°30′ v. d. |
Rozloha | 431 500 km² |
Časové pásmo | Yakutsk Time |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 155 346 |
Hustota zalidnění | 2,7 obyv./km² |
Jazyk | Ruština, Burjatština |
Národnostní složení | Rusové, Burjati |
Náboženství | pravoslaví, buddhismus |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 28 rajónů, 10 měst, 38 osad městského typu, 308 vesnic a osad |
Vznik | 26. září 1937 |
Zánik | 2008 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-CHI |
Telefonní předvolba | 302 |
Označení vozidel | 75 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena do nového subjektu – Zabajkalského kraje.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem a těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálněvýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.
Průmysl a zemědělství
[editovat | editovat zdroj]V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čitská oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rusky)