Tbilisi

Tbilisi ; თბილისი
	Pohled na centrální část Tbilisi
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	41°43′ s. š., 44°47′ v. d.
Časové pásmo	UTC+04:00
Stát	Gruzie
	Tbilisi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	726 km2 km²
Počet obyvatel	1 473 551
Hustota zalidnění	1 601 obyv./km²
Správa
Starosta	Sevdia Ugrechelidze
Vznik	455
Oficiální web	www.tbilisi.gov.ge
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tbilisi je hlavní město Gruzie, nacházející se ve vnitrozemí této země na řece Kura. Má 1,345 milionu obyvatel, do roku 1936 bylo také známé pod názvem Tiflis.

Historie

Tbilisi bylo založeno gruzínským králem Vachtangem I. Gorgasali (452-502) v 5. století, oblast však byla osídlena již dříve. Město obsadily mnohé říše, jako např. Arabové, Peršané a Seldžučtí Turci - v 8. století bylo město dokonce sídlem arabského emíra. Gruzínci město dobyli opět až v roce 1122, za vlády krále Davida IV, který sem poté přesunul své sídlo z Kutaisi a Tbilisi ustanovil hlavním městem země. Na konci 18. století bylo město neustále ohrožováno perskými výboji a od roku 1801 se pak natrvalo stalo součástí Ruského impéria.

Nezávislost získalo opět až po Říjnové bolševické revoluci roku 1917, ovšem pouze do intervence sovětských sil roku 1920. Ty vytvořily násilným sjednocením Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Později došlo k jejímu rozdělení na tři sovětské republiky, Tbilisi zůstalo centrem Gruzínské SSR. Od 9. dubna 1991 je Tbilisi hlavním městem nezávislé a suverénní Gruzie. Přesto ale krátce po vyhlášení nezávislosti došlo k nepokojům. V lednu roku 1992 zde zuřily urputné boje, což nakonec vedlo ke změně politické scény, stejně jako revoluce z roku 2003, která svrhla Eduarda Ševarnadzeho.

Průmysl a doprava

V Tbilisi se vyrábějí zemědělské stroje, letadla a lokomotivy. Je zde také zastoupen textilní průmysl, orientovaný na zpracování vlny a hedvábí, kožedělný průmysl tu rovněž zpracovává původní suroviny. Nedaleko města se nachází tepelná elektrárna.

Páteří tbiliské MHD je metro se dvěma linkami. Do roku 2006 po městě jezdily také tramvaje a trolejbusy, byly ale zcela nahrazeny levnějšími autobusy. 17 km jihovýchodně od města se nachází mezinárodní letiště Tbilisi.

Pamětihodnosti

Pohled na Tbilisi

Soubor:Mtatsminda, Tbilisi.JPG

Pohled na horu Mtacminda s lanovkou a televizní věží.

Na pravém břehu řeky Kura, nad starým městem, leží ruiny pevnosti Nariqala ze 3. století. Nad tímto opevněním stojí monumentální socha Kartlis Deda (česky Matka Gruzie). Pod ní se rozprostírá 128 ha velká botanická zahrada, která byla zřízena roku 1845 na prostranství parku pevnosti.

Staré město se svými úzkými, kočičími hlavami dlážděnou zprohýbanou dlažbou má být přijato za kulturní dědictví UNESCO. Ve starém městě s nachází i Katedrála Sioni z 5. století, kostel Metechi gruzínských králů ze 13. století, bazilika Ančischati ze 6. století a synagoga. Přes staré město vedla kdysi hedvábná stezka. Její Karavanseraje jsou zachovány ještě dnes. Domy jsou převážně dřevěné s vyřezávanými předsazenými balkóny. V lázeňské čtvrti Abanotubani se nachází sirné lázně ze 17. století a mešita.

Na staré město navazuje městská část Garetubani s okázalými budovami z 19. století. Srdce tvoří platany lemovaná promenáda Rustaveli-Boulevard. Na ní se mimo jiné nachází kostel Kašveti, státní obrazárna, historické muzeum, státní divadlo Rustaveli, opera a budova parlamentu. Řeka Kura je lemována z obou stran nábřežími s víceproudými silnicemi.

Z hory Mtacminda vede dolů do města stacionární lanová dráha z roku 1905, které tohoto času není v provozu. V polovině dráhy se nachází panteon, hřbitov, na němž jsou pohřbeni význační Gruzíňané. Na plochém vrcholu hory byl založen rozsáhlý park, který byl v roce 2009 rozšířen na zábavní. Televizní věž zde stojí jako z dálky viditelná dominanta, která je v noci nákladně zajímavě nasvícena.

Na levém břehu řeky se nachází ve 20. století postavené kulturní a státní instituce. Mezi nimi je i Katedrála Nejsvětější Trojice v Tbilisi, státní lékařská univerzita a jiné vědecké instituce, stadión a nádraží.

Partnerská města

Související články

Externí odkazy

Zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tbilisi na německé Wikipedii.

Administrativní dělení Gruzie

Autonomní republiky	Abcházie • Adžárie

Regiony (mchare)	Gurie • Imeretie • Kachetie • Kvemo Kartli • Mccheta-Mtianetie • Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie • Samcche-Džavachetie • Samegrelo – Horní Svanetie • Šida Kartli

Města se zvláštním statusem	Tbilisi (hlavní město)

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.