Faerské ostrovy: Porovnání verzí
odkazy; úprava formulace a zdroje ke kritice lovu velryb značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 171: | Řádek 171: | ||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
Na ostrovech žilo v roce [[2007]] 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě [[Tórshavn]]. Státní svátek [[Ólavsøka]] slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný [[přirozený přírůstek]]. Navíc |
Na ostrovech žilo v roce [[2007]] 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě [[Tórshavn]]. Státní svátek [[Ólavsøka]] slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný [[přirozený přírůstek]]. Navíc Faerčanů přibývá i migrací. |
||
{| class="wikitable" |
{| class="wikitable" |
Verze z 9. 1. 2017, 20:47
Faerské ostrovy Føroyar Færøerne | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Tú alfagra land mítt | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Tórshavn | ||
Rozloha | 1395,74 km² z toho 0,5 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Slættaratindur (880 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +0 (letní +1) | ||
Poloha | 61°58′12″ s. š., 6°50′40″ z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Hustota zalidnění | 35,44 ob. / km² | ||
Jazyk | faerština, dánština (úřední) | ||
Národnostní složení | Faeřané,Dánové | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | konstituční monarchie | ||
Královna | Markéta II. | ||
Předseda vlády | Aksel V. Johannesen | ||
Měna | faerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 45 250 USD | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 234 FRO FO | ||
MPZ | FO | ||
Telefonní předvolba | +298 | ||
Národní TLD | .fo |
Faerské ostrovy (faersky Føroyar, dánsky Færøerne, znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantickém oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánska.
Historie
Paleobotanické nálezy z ostrova Streymoy ukazují na možné lidské osídlení ostrovů již někdy v letech 3330 až 3145 př. Kr.[1] Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.-9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci - resp. v rámci dánsko-norské personální unie - se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).
Geografie
Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé a 75 km široké a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1117 km.
Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 880 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.
Seznam ostrovů
Ostrov | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (k 1. 1. 2007) | Nejvyšší bod (m) |
---|---|---|---|
Streymoy | |||
Eysturoy | |||
Vágar | |||
Suðuroy | |||
Sandoy | |||
Borðoy | |||
Viðoy | |||
Kunoy | |||
Kalsoy | |||
Svínoy | |||
Fugloy | |||
Nólsoy | |||
Skúvoy | |||
Mykines | |||
Hestur | |||
Stóra Dímun | |||
Koltur | |||
Lítla Dímun |
Klima
Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1 501 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.
Politika
Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánského království. Na rozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců. V posledních volbách (20. leden 2004) kandidovalo sedm politických uskupení, z nichž šest se dostalo do parlamentu (na zisk jednoho poslaneckého mandátu bylo třeba asi 1000 hlasů). Nejsilnější parlamentní stranou je Republikánská strana, která má 8 poslanců. Následují ji Unionisté, Sociální demokraté, Konzervativci se sedmi poslanci. Dva poslance má Strana středu a jednoho poslance Autonomní strana.
Ekonomika
Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství, které nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Dříve tu lidé také lovili ptáky a sbírali jejich vejce, to se však nyní stalo jen koníčkem. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turistika.
Obyvatelstvo
Na ostrovech žilo v roce 2007 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faerčanů přibývá i migrací.
Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
1327 | 4 000 | 1900 | 15 230 | 1997 | 44 262 |
1350 | 2 000 | 1911 | 18 800 | 1998 | 44 817 |
1769 | 4 773 | 1925 | 22 835 | 1999 | 45 409 |
1801 | 5 255 | 1950 | 31 781 | 2000 | 46 196 |
1834 | 6 928 | 1970 | 38 000 | 2001 | 46 996 |
1840 | 7 314 | 1975 | 40 441 | 2002 | 47 704 |
1845 | 7 782 | 1985 | 45 749 | 2003 | 48 214 |
1850 | 8 137 | 1989 | 47 787 | 2007 | 48 797 |
1855 | 8 651 | 1995 | 43 358 | 2010 | 48 660 |
1880 | 11 220 | 1996 | 43 784 | 2013 | 49 469 |
Střední délka života | 77 (muži) / 81 (ženy) |
Úhrnná plodnost | 2,522 |
Živě narození na 1000 ob. | 15 |
Zemřelí na 1000 ob. | 8 |
Imigranti na 1000 ob. | 32 |
Emigranti na 1000 ob. | 27 |
Sňatečnost | 4,8 |
Rozvodovost | 1,2 |
Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených) | 68 |
Kultura
Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov velryb kulohlavců (černý, Sieboldův), sviňuch obecných a delfínů skákavých, zvaný grindadráp. Jde o tradiční způsob lovu velryb a zároveň o společenskou událost. Veškeré maso se zpracuje a spotřebuje na ostrovech. Maso se spravedlivě rozděluje mezi všechny obyvatele ostrova.[2] Tento lov je kritizován některými organizacemi bojujícími za práva zvířat, například PETA.[3]
Galerie
-
Vesnice Hvalba
-
Nejvyšší hora Slættaratindur
Odkazy
Reference
- ↑ NOVÁK, Ľubomír. Archeologie bez nálezů: nejstarší minulost Faerských ostrovů [online]. archeologienadosah.cz, 2015-04-08 [cit. 2015-04-11]. Dostupné online.
- ↑ http://zpravy.aktualne.cz/tradicni-masakr-kulohlavcu-na-faerskych-ostrovech/r~i:gallery:10703/
- ↑ POLOCHOVÁ, Iveta. Moře u Faerských ostrovů opět zbarvila rudě krev zmasakrovaných velryb. iDNES.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.
Literatura
- Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Faerské ostrovy na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Faerské ostrovy ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Turistické informace
- Official tourist site
- Flick photo set
- Český web o Faerech