Kačice (Polsko): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
šablona
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=obci v polské části Těšínska|druhý=vesnici ve středních Čechách|stránka=Kačice}}
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Kačice
| jméno = Kačice

Verze z 12. 10. 2016, 13:34

Tento článek je o obci v polské části Těšínska. O vesnici ve středních Čechách pojednává článek Kačice.
Kačice
Kaczyce
Hornické sídliště v Kačicích
Hornické sídliště v Kačicích
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíSlezské vojvodství Slezské
okresTěšín
Kačice
Kačice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,27 km²
Počet obyvatel3 173
Hustota zalidnění342,28 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaAdam Mokswik
Telefonní předvolba32
PSČ43-417
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kačice (polsky Kaczyce, německy Katschitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží na území Těšínského Slezska přímo u českých hranic – na západě sousedí s Rájem, městskou částí Karviné. Skládá se se tří částí: severních Dolních Kačic (neboli Podsviňošova), centrálních Horních Kačic a jihozápadního Otrubkova. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 173 obyvatel, rozloha obce činí 9,27 km².

Název Kačice je patronymického původu, odvozený od jména rodiny Kačových, pravděpodobných zakladatelů vesnice. První zmínka o ní pochází z roku 1332. Pozdějšími majiteli obce byli v 18. a 19. století Spensové z Boodenu a od poloviny 19. století do konce druhé světové války Larischové. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byly Kačice rozhodnutím Konference velvyslanců připojeny k Polsku a tím odtrženy od nejbližšího městského střediska – Fryštátu.

Místní památkou je dřevěný kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1620, postavený původně v Ruptawě, čtvrti Jastrzębie-Zdroje a přenesený do Kačic v letech 1971–1972.

Území Kačic je geomorfologicky součástí Ostravské pánve a přímo navazuje na ostravsko-karvinský uhelný revír. Pokusné vrty zde probíhaly od začátku 20. století, k zahájení výstavby dolu však došlo až na konci 70. let. Černouhelný Důl Morcinek byl uveden do provozu v roce 1986. Od začátku se však potýkal s ekonomickými potížemi a po desíti letech, v roce 1997, byla konstatována jeho trvala ztrátovost. Mezi lety 1998 až 2001 proběhla likvidace dolu. V současnosti bývá likvidace považována za neuváženou, čehož důkazem má být zájem o vydobytí uhelných zásob dolu Morcinek z české strany, konkrétně z dolu ČSM.

V Kačicích se nachází železniční zastávka na trati TěšínŽibřidovice. Do vesnice dojíždějí autobusy linky č. 32 těšínské MHD, u hranic obce se také nachází konečná linky č. 514 MHD Karviná.

Odkazy

Literatura

  • BARTOSZEK, Helena, Ludwik. Wypisy z dziejów Zebrzydowic, Kaczyc, Kończyc Małych i Marklowic Górnych. 1305-2005. Žibřidovice: Gminny Ośrodek Kultury, 2005. ISBN 83-908896-3-3. (polsky) 

Externí odkazy