Petřvald (okres Karviná)

Petřvald
	Kostel svatého Jindřicha a křížová cesta
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Orlová
Obec s rozšířenou působností	Orlová; (správní obvod)
Okres	Karviná
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′52″ s. š., 18°23′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 407 (2024)
Rozloha	12,63 km²
Katastrální území	Petřvald u Karviné
Nadmořská výška	265 m n. m.
PSČ	735 41
Počet domů	2 072 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Gen. Vicherka 2511; 735 41 Petřvald u Karviné ; meupetrvald@iol.cz
Starosta	Ing. Jiří Lukša (KSČM)
	Oficiální web: www.petrvald-mesto.cz
	Petřvald
Další údaje
Kód obce	599085
Kód části obce	120481
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petřvald (polsky Pietwałd, německy Peterswald) je město, které se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Obec, v níž žije přibližně 7 400^[1] obyvatel, leží v české části historického Těšínského Slezska.

Název

Osada byla založena pod německým názevm Peterswald – „Petrův les“. České jméno Petřvald vzniklo jeho hláskovou úpravou.^[4] V místním nářečí se ovšem používal tvar Pětvold^[5] nebo Pětfold.

Historie

Osada byla založena asi kolem roku 1256 při velké kolonizaci Těšínska (po vpádu Mongolů v roce 1241). První písemná zmínka o obci je v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305 (jako osada Villa Petri). V obci byly tři dvory, 15 rybníků, malá cihelna, panský lihovar a zájezdní krčma. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.

Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko-ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan František Larisch. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch-Mönnich a po něm jeho dcera Gabriela Larisch-Mönnichová, provdaná roku 1893 za Felixe Leopolda z Thun-Hohensteinu. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.

Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřich a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische-Mönnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla v části obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu zinkové běloby, jejímž majitelem byl původně rovněž Larisch-Mönnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.

Po mnichovském diktátu v roce 1938 Polsko na základě ultimáta vojensky obsadilo a anektovalo východní část československého Těšínska, včetně Petřvaldu. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5 725 občanů z obce a zakázali činnost českých spolků. 1. září 1939 začala německým útokem na Polsko druhá světová válka a Petřvald byl připojen k Německu. Po skončení druhé světové války se obnovily předmnichovské hranice. Polsko opět vzneslo územní nároky na východní část československého Těšínska, ale v roce 1958 se těchto nároků s konečnou platností vzdalo.

K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 pak doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba černého uhlí byla na území města ukončena v září 1998.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jindřicha s Křížovou cestou
Husův sbor s obrazem národního umělce Viléma Wunsche (tematicky ojedinělý v celé Evropě)
Socha Krista klesajícího pod křížem
Fara – dnes Středisko volného času DOMEK
Hlubinné uhelné doly: Albrecht (Hedvika, Fučík 2), Habsburg (Pokrok, Fučík 1) a Evžen (Fučík 6)
Pomník padlým v 1. světové válce (u místního hřbitova)
Pomník horníkům, kteří zahynuli při výbuchu na dole Evžen v roce 1917 (u Střediska volného času DOMEK)
Pamětní desky umučených v koncentračních táborech (na budově Střediska kulturních služeb)

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Petřvald roku 2011

Osobnosti

Alois Vicherek (1892–1956), generál
Rafael Hess (1902–1994), řezbář, malíř a sběratel lidových pohádek, pověstí a lidových písní^[6]
Bohumil Kulínský (1910–1988), sbormistr a hudební pedagog
Jiří Vicherek (1929–2019), botanik, docent na Masarykově univerzitě v Brně^[7]
Ivo Kubečka (1945–2022), herec^[8]
František Zvardoň (* 1949), fotograf působící ve Francii

Petřvald v literatuře

Petřvaldu se věnují básně Petra Bezruče Pětvald I a Pětvald II.

Knihovna

V budově Střediska kulturních služeb sídlí knihovna města Petřvald. Budova byla postavena jako „škola u kostela“ r. 1854. Knihovna se do budovy stěhovala v roce 1963. Vzniku knihovny v roce 1921 předcházelo několik knihovnických spolků a besed. Prvním knihovníkem v obci byl učitel František Kubis. Knihovna byla umístěna v budově obecního úřadu a byla otevřena 1x týdně. Do doby přesídlení na současnou adresu se knihovna několikrát stěhovala. V současné době jde o tzv. základní knihovnu, zřizovanou městem. Poskytuje knihovnické a informační služby, funguje zde Klub maminek, Klub deskových her pro děti a galerie Nad knihami, která prezentuje výtvarná díla především regionálních autorů. V knihovně probíhají besedy pro žáky ZŠ a MŠ, celostátní akce jako Noc s Andersenem, Týden knihoven, Březen – měsíc čtenářů, Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka, Bookstart, workshopy a setkání se spisovateli. Každoročně knihovna spoluorganizuje ve svých prostorách přehlídku outdoorových filmů Expediční kamera.

Modernizace knihovny v roce 2013 proběhla v rámci projektu „Kulturní pohraničí – vytvoření moderní kulturní infrastruktury v Jasienici a v Petřvaldě“ – projekt byl spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko – Ślask Cieszyński Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013.

Ke konci roku 2018 měla knihovna města Petřvald 23 332 titulů, 718 registrovaných čtenářů a roční počet výpůjček byl 39 856.

Partnerská města

Strumeň, Polsko
Jasenice, Polsko

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 242, 243.
↑ Současné tendence ve vývoji slovní zásoby obce Petřvald https://is.muni.cz/th/u0k8s/Nareci_Petrvald.pdf
↑ Osobnost: Rafael Hess | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
↑ Zemřel Jiří Vicherek; Česká botanická společnost. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.
↑ Ivo Kubečka. csfd.cz [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petřvald na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pjetwold v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Petřvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 242, 243.

[5] Současné tendence ve vývoji slovní zásoby obce Petřvald https://is.muni.cz/th/u0k8s/Nareci_Petrvald.pdf

[6] Osobnost: Rafael Hess | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.

[7] Zemřel Jiří Vicherek; Česká botanická společnost. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.

[8] Ivo Kubečka. csfd.cz [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)