Losenovský palác
Losenovský palác (dům U Labutí) | |
---|---|
Účel stavby | |
kanceláře, apartmány, restaurace | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční palác, barokní přestavba |
Přestavba | polovina 18. století |
Současný majitel | Soukromý majitel |
Poloha | |
Adresa | Hradčanské náměstí 61/11 Praha 1, Hradčany, Česko |
Ulice | Hradčanské náměstí |
Souřadnice | 50°5′23,65″ s. š., 14°23′45,87″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39627/1-928 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Losenovský palác (též dům U Labutí) je jedním z menších paláců na severní straně Hradčanského náměstí v Praze. Původně renesanční objekt vzniklý spojením dvou domů na konci 17. století byl kolem poloviny 18. století přestavěn barokně a v roce 1842 upraven klasicistně. Od roku 1964 je památkově chráněn.[1]
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]Dva renesanční domy byly koncem 17. století spojeny a v polovině 18. století upraveny do podoby menšího městského paláce. V čtyřkřídlém objektu vybudovaném kolem obdélného dvora se dochovala gotická dispozice zadního severního křídla a kamenné gotické sklepy s valenými klenbami. V roce 1842 provedl stavitel Jan Maximilián Heger klasicistní úpravu, při níž bylo západní a severní křídlo o patro zvýšeno.[2] Západní křídlo v nádvoří překrývá pavlač s klasicistním železným zábradlím, pod ní jsou v přízemí dvě arkády na sloupech s toskánskými hlavicemi.
Architektonicky hodnotné je pozdně barokní dvoupatrové průčelí jižního křídla, obrácené do náměstí osmiosou fasádou se zdůrazněným piano nobile v prvním patře. Uprostřed přízemí je segmentově zaklenutý portál s plasticky řešeným kamenným ostěním, nad ním je štuková kartuše a zvlněná římsa.
V nádvoří se zachovala původní obdélná nádrž pískovcové přízední kašny.[3]
Ve 20. století byla budova využívána k bydlení, v letech 1945–1948 tu např. žila rodina diplomata Josefa Korbela (část dětství tu tedy prožila i jeho dcera Madeleine Albrightová).[4] V 60. letech bylo přízemí upraveno na vinárnu (architekti Pavel Kupka a Miloslav Matašovský)[5] a restaurace U Labutí je tu stále.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Losenovský palác - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 186.
- ↑ Kašna v domě U labutí :: Pražské kašny a fontány. www.prazskekasny.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ BELICA, Miroslav; BELICA, Tomáš. Co nezavály písky Mezopotámie. 1. vyd. Praha: Epocha, 2011. 344 s. ISBN 978-80-7425-505-2. S. 112.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1885. 470 s. S. 303.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. 1.díl. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. 472 s. S. 256.