Přeskočit na obsah

Jáchymov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Jáchymov (rozcestník).
Jáchymov
Lázeňská část města Jáchymov
Lázeňská část města Jáchymov
Znak města JáchymovVlajka města Jáchymov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOstrov
Obec s rozšířenou působnostíOstrov
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′31″ s. š., 12°56′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 361 (2024)[1]
Rozloha50,77 km²[2]
Nadmořská výška596 m n. m.
PSČ362 51 až 363 01
Počet domů773 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.2
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Republiky 1
362 51 Jáchymov
podatelna@mestojachymov.cz
StarostaFrantišek Holý
Oficiální web: www.mestojachymov.cz
Jáchymov na mapě
Jáchymov
Jáchymov
Další údaje
Kód obce555215
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchymov (německy Sankt Joachimsthal) je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar. Žije v něm přibližně 2 400[1] obyvatel. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je dnes městskou památkovou zónou. Jedná se o ucelený soubor goticko - renesančních patricijských domů.

Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali sovětští váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni. Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon.

Ve městě se nachází několik lázeňských domů, jsou zde i jedny z nejunikátnějších lázní na světě, kde se léčí přímým ozařováním. V okolí Jáchymova je i několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Německy Joachimsthal, v letech 1938–1939 Sankt Joachimsthal, v letech 1939–1945 Radiumbad Sankt Joachimsthal.[4] Při počátku osídlení Thal (Údolí), Ioachimsthal, Iochinstal, Iochom, Iochemstal, Jochimystal, Ioachimithal, Iochomsdal, Iochimstal, Iacomsdal.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Dobové znázornění těžby stříbra v Jáchymově
Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě

Počátky města

[editovat | editovat zdroj]

Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé, kdy byly založeny osady Werlesgrün, Hanau (Hagenau) a právě Conradsgrün s železným hamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu.

16. století

[editovat | editovat zdroj]

Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Založil je hrabě Štěpán Šlik, jehož rodina území vlastnila jako zástavní panství. Okolo toho roku město zažívalo obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra a u dolů již bylo postaveno na 400 domků.[6][7] V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“ , podobně jako nedaleké saské horní město Sankt Annaberg (Hora svaté Anny) získalo patrocinium svaté Anny.

V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město.

Stříbrný Jáchymovský tolar (Joachimstaler) v hmotnosti kolem trojské unce byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru (guldenu), raženém od roku 1486 v Hallu v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal jméno všem tolarům (Taler) a následně také dolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hrabě Štěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.

V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům po habsburském vítězství ve šmalkaldské válce králem Ferdinandem I. odebrána veškerá práva na Jáchymov.[8]

Počty obyvatel významných měst v roce 1534[9]
Město počet obyvatel
Jáchymov 18200
Praha 50000
Cheb 15000
Plzeň 3300
Karlovy Vary 600
Norimberk 40000
Drážďany 6500

17. století

[editovat | editovat zdroj]
Šlikův hrádek z roku 1517 je nejmladší hrad na území Česka

Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2000. Po neúspěchu v bitvě na Bílé hoře byl Jáchym Ondřej Šlik (pravnuk zakladatele Jáchymova) popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621. V týchž letech vypukly boje třicetileté války a s ní související šmalkaldské války. Byla také zahájena rekatolizace města, kvůli níž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekého Saska. Hrad Freudenstein (Šlikův hrádek) byl v roce 1634 při obléhání města švédským vojskem poškozen dělostřelbou a vyhořel.[10]

19. století

[editovat | editovat zdroj]

V 19. století bylo město sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla těžba ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle stříbra (1885: 227 malých centů), také nikl, bismut a uranová ruda. Ve městě byla také c. k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výroba rukavic, korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

Na konci 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.[11]

20. století

[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninit – Svornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, …), těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistů[12] i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za německé okupace a později za socialismu byly při těchto dolech zřizovány pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel.[10] Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena.

Přírodní poměry a sport

[editovat | editovat zdroj]

Jáchymov leží na strmém jižním svahu Krušných hor, na silnici I/25 z Božího Daru do Karlových Varů. Vjezd do města od severu leží v nadmořské výšce 776 metrů, léčebné středisko na jižní straně Jáchymova je ve výšce 600 metrů. Do severozápadní části katastrálního území Jáchymova zasahuje část evropsky významné lokality Krušnohorské plató.

Přírodní poměry jsou zde dobré pro lyžování. V Jáchymově se nacházejí dva lyžařské areály, větší Skiareál Náprava a menší Skiareál Střed. Skiareál Náprava se nachází ve výšce až 930 metrů nad mořem, disponuje třemi lyžařskými vleky (typ kotva a poma) a umělým zasněžováním, poskytuje také služby jako je lyžařská škola a půjčovna lyží. Skiareál Střed disponuje jedním lyžařským vlekem typu kotva.

Na severozápadě města se nachází běžkařská trasa a biatlonová trať a střelnice. Asi 7 km severně se nachází náhorní plošiny Krušných hor, kudy vede Krušnohorská běžkařská magistrála.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 5 724 obyvatel (z toho  511 mužů), z nichž bylo 188 Čechoslováků, 5 469 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 62 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 83 obyvatel bylo evangelíky, jeden patřil k církvi československé, 21 k církvi izraelské, pět k jiným nezjišťovaným církvím a dvacet lidí bylo bez vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 954 obyvatel: 434 Čechoslováků, 5 447 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 65 cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 97 evangelíků, třicet členů církve československé, dvacet židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 160 lidí bez vyznání.[14]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství

[editovat | editovat zdroj]
Aquacentrum Agricola
Radium Palace
Lázeňský hotel Běhounek

V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu - dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

Lázně byly založeny v roce 1906 na základě práce ing. Josefa Štěpa a dr. Leopolda Gottlieba. Zpočátku byla voda využívána k pitným kúrám (voda z dolu Werner). Později se začaly používat koupele. První koupelová vana stála v ordinaci doktora Gottlieba v domě pekaře Kuhna na dnešním náměstí Republiky. Později byly zřízeny koupelové kabiny v továrně na uranové barvy. V roce 1911 byla otevřena první lázeňská budova – dnešní Aquacentrum Agricola. Téhož roku také vznikla Akciová společnost pro radiové lázně Jáchymov.

Lázeňské domy a hotely

[editovat | editovat zdroj]
  • Agricola – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
  • Radium Palace – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v době svého vzniku v roce 1912 a patřil k tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v oblasti lázeňství nabídnout
  • Akademik Běhounek – lázeňské sanatorium postavené v roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím
  • Praha – původně postaven jako továrna na loutky a dřevěné hračky, v roce 1911 přestavěn pro potřeby nových lázní
  • Curie – moderní panelový objekt otevřený v roce 1992
  • Elektra – lázeňský dům ELEKTRA byl postaven okolo roku 1900 a vznikl spojením dvou původně samostatných budov Elektra a Mignon
  • Astoria – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova
  • Dalibor – vila z roku 1930 sloužící jako depandance hotelu Běhounek
  • Jitřenka – vila z roku 1929 sloužící jako depandance hotelu Běhounek
  • Lužice – depandance hotelu Curie
  • Dagmar – původně soukromá vila. První český penzion v Jáchymově
  • Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov byla v provozu mezi lety 1896 až 1957. Autobusy nyní zajišťují pravidelné spojení přes Ostrov do Karlových Varů. Od roku 2005 má Jáchymov jednu linku městské autobusové dopravy MHD-1.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Jáchyma
Radnice v Jáchymově
Královská mincovna a muzeum v Jáchymově
Jáchymov, Náměstí Republiky
Jachymovská nejstarší lékárna ve střední Evropě
Jáchymov, ulice T. G. Masaryka
Sloup Nejsvětější Trojice
Jáchymovský portál domu č.p. 145 z roku 1541
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Jáchymově.

Sakrální památky

[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko města se na úpatí Plešivce také nacházel kapucínský klášter v Mariánské, který byl v šedesátých letech 20. století zbořen.

Památky související s těžbou

[editovat | editovat zdroj]

Památky související s pracovními tábory

[editovat | editovat zdroj]

Nápravně pracovní tábory

[editovat | editovat zdroj]

Nápravně pracovní tábory byly postupně zrušeny v roce 1960 s ústupem těžby uranové rudy a dnes po nich nezbylo téměř nic.

Pomníky a památníky

[editovat | editovat zdroj]

Odstraněné pomníky a památníky

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti a místní nej

[editovat | editovat zdroj]

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Členění města

[editovat | editovat zdroj]

Jáchymov se člení na pět částí, které leží na dvou katastrálních územích (Jáchymov a Popov u Jáchymova):[16]

Na území města se také dříve nacházely již zaniklé vesnice Popov a Zálesí.

Od 1. ledna 1979 do 28. února 1990 k městu patřily i Ryžovna a Zlatý Kopec.[17]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

před rokem 1850

[editovat | editovat zdroj]

1850–1919

[editovat | editovat zdroj]

1919–1935

[editovat | editovat zdroj]

1938–1945

[editovat | editovat zdroj]

1945–1989

[editovat | editovat zdroj]
  • 15. 5. 1945 – 3. 7. 1945 František Kroupa (Revoluční výbor)
  • 03. 7. 1945 – 12. 7. 1946 J. Placatka
  • 12. 7. 1946 – 18. 7. 1947 Josef Němec (KSČ)
  • 18. 7. 1947 – 29. 1. 1953 Jan Šnorek
  • 29. 1. 1953 – 26. 5. 1954 Marie Urbášková
  • 26. 5. 1954 – 21. 6. 1960 Jaroslav Raušal
  • 21. 6. 1960 – 9. 11. 1976 Oldřich Ertl st.
  • 9. 11. 1976 – 1. 1. 1983 Richard Mavr
  • 1. 1. 1983 – 11. 12. 1990 Oldřich Ertl ml.[18]

po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]
  • 11. 12. 1990 – 25. 9. 1992 Radovan Koutský (OF)
  • 25. 9. 1992 – 29. 11. 1994 Rüdiger Eisenstein (OF)
  • 29. 11. 1994 – 14. 11. 2002 Petr Fiedler (ODS)
  • 14. 11. 2002 – 12. 10. 2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS)
  • 12. 10. 2005 – 6. 11. 2006 Michal Kuneš (ČSSD)
  • 6. 11. 2005 – 4. 8. 2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov)
  • 4. 08. 2008 – nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09)

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Georgius Agricola
Mědiryt Johana Majora od Carla Ludwiga Jacobiho, Dlouhodobá sbírka starých a nových teologických děl, 1738
Portrét Kašpara Eberharda od Lucase Cranacha mladšího (výřez z výjevu ve wittenberském kostele)

Za nejvýznamnější renesanční osobnost, která kdy navštívila Jáchymov, je považován učenec Georgius Agricola, jenž mimo jiné přispěl do Jáchymovské latinské knihovny velmi významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Georgius Agricola ve městě působil již dříve pod svým jménem – Johann Bauer – jako městský lékař. Za další významnou osobnost je považován luterský pastor, žák a přítel Martina Luthera Johannes Mathesius. Ten svým spisem Sarepta oder Bergpostill popsal postavení horníků k víře.

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Osoby spojené s městem

[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 2. Praha: Libri, 1997. S. 549. Dále jen Kuča (1997). 
  5. ↑ http://mapy.mzk.cz/
  6. ↑ JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111.
  7. ↑ Stručná historie Jáchymova a objektu Radnice. [online]. Mestojachymov.cz [cit. 2020-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-23. 
  8. ↑ K dějinám města v 16. a 17. století viz např. Lukáš M. Vytlačil: Příběh renesančního Jáchymova; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. (dostupné on-line)
  9. ↑ KAŠPAR, Pavel; HORÁK, Vladimír. Schlikové a dobývání stříbra. 1. vyd. Praha: Granit, 2009. 95 s. ISBN 978-80-7296-068-2. S. 21. 
  10. ↑ a b Kuča (1997), s. 551
  11. ↑ Joseph Braunbeck, Der strahlende Doppeladler: Nukleares aus Österreich-Ungarn
  12. ↑ http://phys.org/news/2015-09-forensic-uranium-german-nuclear-1940s.html - Forensic investigation of uranium from German nuclear projects from the 1940s
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 243. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 118. 
  15. ↑ Nejstarší lékárna ve střední Evropě dá místo léků prostor bylinkám. iDNES.cz [online]. 2014-05-14. Dostupné online. 
  16. ↑ Obec Jáchymov: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 494, 667.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  18. ↑ Kroniky města

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SCHMIDT, Richard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XL. Politický okres Jáchymovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. 133 s. Dostupné online. S. 28–104.  Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
  • ŠKÁCHA, Pavel; PLÁŠIL, Jakub; HORÁK, Vladimír. Jáchymov: mineralogická perla Krušnohoří. Praha: Academia, 2019. 688 s. ISBN 978-80-200-2931-7. 
  • URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 100–103. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Jáchymov
Části obce
Ostatní
Města, obce a vojenský újezd okresu Karlovy Vary
Abertamy • Andělská Hora • Bečov nad Teplou • Bochov • Boží Dar • Božičany • Bražec • Březová • Černava • Čichalov • Dalovice • Děpoltovice • Doupovské Hradiště • Hájek • Horní Blatná • Hory • Hroznětín • Chodov • Chyše • Jáchymov • Jenišov • Karlovy Vary • Kolová • Krásné Údolí • Krásný Les • Kyselka • Merklín • Mírová • Nejdek • Nová Role • Nové Hamry • Ostrov • Otovice • Otročín • Pernink • Pila • Potůčky • Pšov • Sadov • Smolné Pece • Stanovice • Stráž nad Ohří • Stružná • Šemnice • Štědrá • Teplička • Toužim • Útvina • Valeč • Velichov • Verušičky • Vojkovice • Vrbice • Vysoká Pec • Žlutice • vojenský újezd Hradiště
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jáchymov&oldid=24482328“