Spytihněv I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spytihněv I.
Český kníže
Portrét
Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě.
Doba vlády894 – 915
Narozeníkolem r. 875
Levý Hradec?
Úmrtí915
PohřbenPražský hrad kostel Panny Marie
PředchůdceBořivoj I.
NástupceVratislav I.
DynastiePřemyslovci
OtecBořivoj I.
MatkaSvatá Ludmila
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spytihněv I. (kolem r. 875 – 915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I.

Mezi Velkou Moravou a Bavorskem

Kníže Spytihněv (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.

Čechy se roku 895 vymanily ze závislosti na velkomoravské říši.[1] Podle Fuldských letopisů se téhož roku objevil na Říšském sněmu v Řezně, aby vzdal poctu Východofranckému králi Arnulfu Korutanskému. Dle latinské liturgie byl proto prvním křesťanským vládcem v Čechách, byť Metoděj pokřtil už Bořivoje I.

Spytihněv I. jako kníže

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění. Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra - Pražského hradu (26–34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.

Související články

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článků • Nápověda

Literatura

Reference

  1. ↑ Stará Morava a Počátky českého státu

Externí odkazy


Předchůdce:
Svatopluk I. 		Znak z doby nástupu Český kníže
Spytihněv I.
894–915 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vratislav I.
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spytihněv_I.&oldid=16473422“