Dněpropetrovsk

Dněpropetrovsk; Дніпропетровськ
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	48°27′0″ s. š., 34°59′0″ v. d.
nadmořská výška:	155 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Dněpropetrovská
administrativní dělení:	8 rajónů
	Dněpropetrovsk
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	379,0 km²
počet obyvatel:	1 039 000 (2007)
hustota zalidnění:	2741 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci, Rusové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa
starosta:	Ivan Ivanovyč Kuličenko
oficiální web:	meria.dp.ua
telefonní předvolba:	+380 562
PSČ:	49000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Dněpropetrovsk (ukrajinsky Дніпропетровськ, Dnipropetrovsk; rusky Днепропетро́вск, Dněpropetrovsk, dříve Jekatěrinoslav/Katerynoslav, Novorossijsk, Sičelav) je s více než milionem obyvatel třetí největší město Ukrajiny^[1], důležité průmyslové centrum a středisko Dněpropetrovské oblasti. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky Dněpr.

[editovat] Dějiny

Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast skythského a následně sarmatského osídlení.

V 9. století, za časů Kyjevské Rusi, byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen byzantskými mnichy monastýr (odtud dnešní název Monastýrský ostrov); v roce 1240 jej však zničili Tataři.

Během kozácké éry náleželo území Záporožské Siči a bylo předmětem sporů a bojů Ruské říše s Polskem a Tureckem. Roku 1635 byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost Kodak.

Vlastní město Dněpropetrovsk bylo založeno pod vedením knížete Potěmkina roku 1776 v rámci osidlování nově dobyté tzv. Nové Rusi; dostalo název Jekatěrinoslav na počest tehdejší carevny Kateřiny II. Veliké. Ta zde plánovala vybudovat „jižní metropoli“ Ruského impéria, která by se vyrovnala Petrohradu a Moskvě; měl být též postaven veliký chrám srovnatelný s chrámem ve Vatikánu. Plány však byly po Kateřinině smrti opuštěny a z města se stalo řadové centrum gubernie. V letech 1796–1802 se město nazývalo Novorossijsk, později se vrátilo ke starému jménu.

Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V krátké době Ukrajinské národní republiky (1918–1919) neslo město název Sičeslav (název odkazoval k Záporožské Siči, symbolu ukrajinské bojovnosti). Současný název pak získalo r. 1926 podle významného bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského.

Ve 30. letech probíhala těžká industrializace. Tehdy zde plnil různé stranické funkce Leonid Iljič Brežněv, pocházející z Dniprodzeržynska. Během druhé světové války byla téměř zničena místní početná židovská komunita.

[editovat] Současný význam

Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor

Pohled na nové obytné domy a řeku Dněpr

V Dněpropetrovsku žije přes milion obyvatel a s nedalekým Dniprodzeržynskem a dalšími městy tvoří tzv. Dněperskou aglomeraci s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem Dněpropetrovské oblasti, druhé nejlidnatější na Ukrajině.

Dněpropetrovsk je významným průmyslovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či hutnický průmysl, nacházejí se tu také továrny bývalého sovětského vesmírného programu. Do rozpadu SSSR sem vzhledem k strategickému významu výroby zbraní nebyl povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení.

Současně je Dněpropetrovsk kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik Dmytro Javorynckyj. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park Tarase Ševčenka.

[editovat] Doprava

Hlavní tepnou města je třída Karla Maxe. Je zde také důležitý říční přístav a letiště. Město má velmi rozvinutý dopravní systém MHD:

Tramvajová doprava v Dněpropetrovsku čítá 12 linek,
Trolejbusová doprava v Dněpropetrovsku provozuje 16 linek
Dněpropetrovské metro je zatím nejmladší na Ukrajině, tvoří je 1 linka.

Dněpropetrovsk je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z Kyjeva a západní Ukrajiny přes Dněpropetrovsk do stanice Synelnykove, kde se větví na tratě ve směru Charkov - Moskva, Donbas a Záporoží - Krym; další tratě vedou do Krasnohradu, Pavlohradu a Apostolova. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s Prahou.^[2] Dněpropetrovsk je sídlem Podněperské dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.^[3]