Oleksandr Turčynov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oleksandr Turčynov
Олександр Турчинов
Oleksandr Turchynov 2012.jpg
Prozatímní prezident Ukrajiny
Ve funkci:
22. února 2014 – 7. června 2014
Předseda vlády Arsenij Jaceňuk
Předchůdce Viktor Janukovyč
Nástupce Petro Porošenko (zvolen)

10. předseda parlamentu
Úřadující
Ve funkci od: 22. února 2014
Prezident Oleksandr Turčynov
Předchůdce Volodymyr Rybak

Prozatímní premiér Ukrajiny
Ve funkci:
4. března 2010 – 11. března 2010
Prezident Viktor Janukovyč
Předchůdce Julija Tymošenková
Nástupce Mykola Azarov

18. první místopředseda vlády
Ve funkci:
18. prosince 2007 – 11. března 2010
Předseda vlády Julija Tymošenková
Předchůdce Mykola Azarov
Nástupce Andriy Klyuyev

Ve funkci:
4. února 2005 – 8. září 2005
Prezident Viktor Janukovyč
Předchůdce Ihor Smeško
Nástupce Ihor Drizhčanyj

Narození 31. března 1964 (50 let)

Dněpropetrovsk, Dněpropetrovská oblast, USSR, SSSR

Národnost ukrajinská
Politický subjekt Hromada (1994-1999)
Baťkivščyna (od 1999)
Choť Hanna Volodymyrivna
Děti Kyrylo
Vzdělání

Ukrajinská národní báňská univerzita

Náboženství Ukrajinská evangelická baptistická církev
Podpis Oleksandr Turčynov, podpis
Webová stránka http://turchynov.com/
Commons Kategorie Oleksandr Turchynov

Oleksandr Valentynovyč Turčynov (ukrajinsky Олександр Валентинович Турчинов; * 31. března 1964Dněpropetrovsku) je ukrajinský politik. V březnu 2010 byl krátce prozatímním předsedou vlády. Stal se jím z pozice 1. místopředsedy vlády poté, co parlament vyslovil nedůvěru dosavadní premiérce Julii Tymošenkové a ta podala 3. března 2010 demisi. Jeho nástupcem v této funkci se již 11. března 2010 stal někdejší ministr financí a dvojnásobný prozatímní premiér Ukrajiny Mykola Azarov.

Dne 22. února 2014 byl Turčynov, nyní předseda parlamentu, po svržení Viktora Janukoviče z funkce hlavy státu určen prozatímním prezidentem Ukrajiny.[1] Tento úřad zastával do 7. června 2014. Vystřídal jej zvolený prezident země Petro Porošenko. Turčynov zůstává nadále předsedou parlamentu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1964 ve městě Dněpropetrovsk, Dněpropetrovská oblast v rámci tehdejší USSR. V roce 1986 dostudoval Dněpropetrovský hutní institut na Ukrajinské národní báňské univerzitě. Následně pracoval v ukrajinském ocelářském gigantu Kryvorizhstal.[2]

Mezi lety 1987 a 1990 vedl Turčynov agitační a propagační výbor Komunistického svazu mládeže (Komsomol) v Dněpropetrovské oblasti; prvním tajemníkem tamního Komsomolu byl tehdy Serhij Tihipko.[2] Tihipko i Turčynov se stali politickými poradci Leonida Kučmy, který v Dněpropetrovsku řídil továrnu na výrobu raket a dopravních prostředků.[2] Poté, co byl Kučma v roce 1992 jmenován premiérem Ukrajiny, se celý jeho tým, včetně Turčynova, přesídlil do Kyjeva.[2] V roce 1993 se stal oficiálním Kučmovým ekonomickým poradcem.[2]

V roce 1993 byl zvolen viceprezidentem Ukrajinského svazu průmyslníků a podnikatelů. V roce 1994 on a Pavlo Lazarenko založili politickou stranu Hromada. Oba pojily obchodní vazby s Julijí Tymošenkovou, která také pocházela z Dněpropetrovsku.[2][3] Mezi lety 1994 a 1998 byl ředitelem Institutu ekonomických reforem a hlavou Ukrajinské národní akademie Laboratoře věd ve výzkumu šedé ekonomiky.[4]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 byl za stranu Hromada zvolen do ukrajinského parlamentu, ale již roku 1999 v souvislosti s Lazarenkoým skandálem, stranu i parlamentní frakci opustil. S podporou Julije Tymošenkové byl ve volbách v letech 2002 a 2006 znovuzvolen za Blok Julije Tymošenkové.[3]

V únoru 2005 byl zvolen prvním civilním ředitelem Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU).[3] V roce 2006 byl obviněn, že nechal zničit spisy na Semjona Mogileviče, který je považován za šéfa ruské mafie. Obvinění bylo po čtyřech měsících zamítnuto.[5] Dokumenty odhalené WikiLeaks zmiňovaly, že Turčynov nechal zničit i spisy prokazující napojení Tymošenkové na Mogileviče.[5]

Na jaře roku 2008 byl společným kandidátem Bloku Julije Tymošenkové a strany Naše Ukrajina — Národní sebeobrana do voleb o post starosty Kyjeva. Skončil druhý se ziskem 218 600 hlasů (19,12 %); volby vyhrál Leonid Černovetskyj.

Během prezidentských voleb v roce 2010 nařkl kandidáty Viktora Janukovyče i Viktora Juščenka ze společného koordinovaného postupu k destabilizaci druhé vlády Julije Tymošenkové.[6] V březnu 2010, po rezignaci Julije Tymošenkové na post předsedkyně vlády, převzal její povinnosti a na jeden týden se stal prozatímním premiérem Ukrajiny.[7]

V roce 2012 byl znovuzvolen do parlamentu; opět za Všeukrajinský svaz.

Po událostech na Euromajdanu a následné politické krizi byl dne 22. února 2014 zvolen předsedou parlamentu (speaker).[8] Poté, co parlament zbavil Viktora Janukovyče jeho funkce prezidenta, byl prozatímním prezidentem zvolen právě Turčynov coby předseda parlamentu.[9]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Odmítá homosexuální svazky a tvrdí, že nejde o konzervativní pohled, ale o odmítnutí perverze.[10]

Často kritizoval politickou korupci v zemi. Toto téma mu v roce 2005 posloužilo i k sepsání psychologického thrilleru Iluze strachu (Illuzija stracha).[3] Napsal také scénář ke stejnojmennému filmu.[3] Ten byl natočen v roce 2008; režie se chopil Alexandr Kirienko.[11] Ukrajinský výbor ho nominoval na ucházení se o Oscar za nejlepší cizojazyčný film.

Je věřícím baptistou; tím patří k jednomu procentu Ukrajinců, kteří se hlásí k protestantismu. Prohlašuje, že nekouří ani nepije alkohol.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oleksandr Turchynov na anglické Wikipedii.

  1. [1] Novinky.cz, 24. 2. 2014.
  2. a b c d e f Turchynov campaign draws scrutiny (archiv), kyivpost.com, 24. 4. 2008 (anglicky)
  3. a b c d e Rostislav Matulík: Prozatímní ukrajinský prezident Turčynov mimo jiné píše biblické thrillery, rozhlas.cz, 25. 2. 2014
  4. Who Is Who in Tymoshenko’s Government? (archiv), pravda.com, 23. 12. 2007 (anglicky)
  5. a b New and conflicting details emerge over Mogilevich’s alleged involvement in nation (archiv), kyivpost.com, 10. 12. 2010 (anglicky)
  6. Western Information Agency: Yushchenko and Yanukovych are playing ball (archiv), kyivpost.com, 4. 12. 2009 (anglicky)
  7. Press secretary: Tymoshenko vacates premier's post (archiv), kyivpost.com, 4. 3. 2010 (anglicky)
  8. Ukraine parliament names speaker Turchinov interim president (archiv), bbc.co.uk, 23. 2. 2014 (anglicky)
  9. Ondřej Himmer: Ukrajinský parlament pověřil prezidentskými pravomocemi svého nového předsedu, rozhlas.cz, 23. 2. 2014
  10. Overview of Lesbian and Gay rights in Eastern Europe (archiv), lgf.org.uk, 2007 (anglicky)
  11. Illuzija stracha - CSFD, csfd.cz, 2014
  12. Bob Allen: Elevation of Ukrainian leader puts spotlight on Baptists, abpnews.com, 26. 2. 2014 (anglicky)
Prezident Ukrajiny
Předchůdce:
Viktor Janukovyč
22. února 2014 – dosud
Oleksandr Turčynov
Nástupce:
Petro Porošenko
Premiér Ukrajiny
Předchůdce:
Julija Tymošenková
3.11. března 2010
Oleksandr Turčynov
Nástupce:
Mykola Azarov