Chalkogen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
<< Chalkogeny >>
Dřívější označení VI. A
Mezinárodní označení 16.
Obecná elektronová konfigurace ns2 np4
Počet valenčních elektronů 6
Prvky
Kyslík O
Síra S
Selen Se
Tellur Te
Polonium Po
Livermorium Lv
Příklady Chalkogenů

Chalkogeny je souhrnný název pro chemické prvky, zařazené do tzv. VI.A neboli 16. skupiny periodické soustavy prvků – tedy kyslík (O), síru (S), selen (Se), tellur (Te), polonium (Po) a livermorium (Lv).

Stejně jako první prvek skupiny 6B, kyslík, chalkogeny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ns2np4. Na rozdíl od kyslíku, který má stejnou konfiguraci, jejich valenční sféru tvoří také orbitalynd. Přestože tyto orbitaly nejsou v základním stavu obsazeny elektrony, mohou se účastnit tvoření vazeb. Díky tomu jsou podstatně rozšířeny vazebné možnosti chalkogenů (na rozdíl od již zmíněného kyslíku).
Menší hodnoty elektronegativity u atomů síry, selenu a telluru oproti kyslíku se projevují menším sklonem chalkogenů k tvorbě iontových vazeb.
U některých chalkogenidů kovů se do jisté míry uplatňuje kovová vazba, přičemž kvůli jejich vlastnostem získává chalkogenid kovu vlastnost polovodiče.

Tento název znamená rudotvorné, čímž je vystiženo, že tyto prvky se vyskytují hlavně v rudách.

Z hlediska elektronové konfigurace se jim také říká p4 prvky, protože mají čtyři valenční elektrony v orbitalech typu p.

Z hlediska vlastností je významný rozdíl mezi prvním prvkem – kyslíkem – a ostatními následujícími prvky, které jsou si v určitých charakteristikách podobné.

Vazebné možnosti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako u těžkých halogenů existují i u chalkogenů dva způsoby vazby jejich atomů v chemických sloučeninách.

Atomy prvků, které jsou elektropozitivnější při vzniku vazeb s chalkogeny, přenášejí sdílené elektronové páry do prostoru atomů chalkogenů.
Atomy chalkogenů pak s těmito prvky buď vytvářejí iontovou vazbu, nebo se poutají kovalentně.
Pokud se poutají kovalentně, elektronová hustota se znatelně posune k atomu chalkogenu. V obou případech mají chalkogeny oxidační číslo -II.

Atomy elektronegativnějších prvků vytvářejí s chalkogeny kovalentní vazby, v nichž jsou společné elektrony odtaženy z prostoru atomu chalkogenu. Díky tomu má chalkogen za těchto podmínek kladné oxidační číslo.




Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f