Oxid rtuťnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid rtuťnatý
Obecné
Systematický názevOxid rtuťnatý
Ostatní názvyRtutilka
Anglický názevMercury(II) oxide
Německý názevQuecksilber(II)-oxid
Sumární vzorecHgO
Vzhledčervený prášek (α)
žlutý prášek (β)
Identifikace
Registrační číslo CAS21908-53-2
UN kód1641
Číslo RTECSOW8750000
Vlastnosti
Molární hmotnost216,589 4 g/mol
Teplota rozkladu500 °C
Hustota11,21 g/cm³ (α)
11,15 g/cm³ (β)
Index lomuα-modifikace
nLia= 2,37
nLib= 2,5
nLic= 2,65
Rozpustnost ve vodě0,005 3 g/100 ml (25 °C)
0,039 5 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
zásady (ne)
Měrná magnetická susceptibilita−2,996×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
klencová (β)
šesterečná (γ)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 660,8 pm
b= 551,8 pm
c= 351,9 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−90,83 kJ/mol (α)
−90,46 kJ/mol (β)
−89,5 kJ/mol (γ)
Standardní molární entropie S°70,29 J K−1 mol−1 (α)
71,1 J K−1 mol−1 (β)
73,6 J K−1 mol−1 (γ)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−58,555 kJ/mol (α)
−58,425 kJ/mol (β)
−58,24 kJ/mol (γ)
Izobarické měrné teplo cp0,203 4 J K−1 g−1 (α)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR26/27/28, R33, R35, R50/53
S-větyS1/2, S13, S26, S28, S37/39, S45, S60, S61
NFPA 704
1
3
0
Teplota vznícenínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid rtuťnatý (HgO), archaicky rtutilka je anorganická sloučenina vyskytující se ve dvou formách: červené a žluté. Žlutý oxid rtuťnatý se připravuje smíšením roztoku chloridu rtuťnatého a hydroxidu sodného (vzniká oxid rtuťnatý, chlorid sodný a voda). Červená forma vzniká přípravou na tzv. suché cestě - termickým rozkladem anorganických nebo organických solí. Vyskytuje se v přírodě v podobě minerálu montroyditu,[2] který krystaluje ve stejné mřížce jako červená modifikace.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Někdy se využívá pro přípravu rtuti, protože se snadno rozkládá. Slouží jako materiál anod ve rtuťových bateriích. Používá se jako antiseptická přísada do očních přípravků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Mercuric oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Montroydite. www.mindat.org [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]