Cinabarit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cinabarit (rumělka)
Cinnabar.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec HgS
Identifikace
Barva červená, hnědočervená
Vzhled krystalu romboedry, trapezoedry
Soustava klencová
Tvrdost 2 – 2,5
Lesk diamantový, matný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nω = 2,905
nε = 3,256
Vryp červený
Hustota 8,1 g/cm³
Rozpustnost nerozpustný v HNO3 a H2SO4

Cinabarit (Theofrastos, 315 př. n. l.), chemický vzorec HgS (sulfid rtuťnatý), je klencový minerál.
Název historický, pravděpodobně pochází z Indie. Jiný pramen uvádí perský původ, zinjifrah – ztracený. Starší český název je rumělka, podle barvy minerálu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Hydrotermální, vysrážením v nízkoteplotní fázi, vzniká v různých asociacích (ryzí rtuť, markazit, opál, antimon) za teplot kolem 100 °C. Zřídka druhotný minerál.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly tabulkovité, romboedrické, trapezoedrické, dvojčatné srůsty. Dále zrnité, masivní, zemité agregáty, pseudomorfózy.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 8,1 g/cm³ (kolísá podle příměsí), štěpnost dokonalá podle {1010}, lom nerovný, tříštivý.
  • Optické vlastnosti: Barva: červená, červenohnědá. Lesk na štěpných a krystalových plochách diamantový, jinak matný, průhlednost: průsvitný, vryp červený, index lomu 2,90 (řádný paprsek), 3,2 (mimořádný paprsek), opticky pozitivní.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Hg 86,22 %, S 13,78 %, příměsi Se, Te, Sb, bitumeny. Prášek žíhaný v baničce se stejným množstvím sody dává na stěnách baničky lesklé rtuťové zrcadlo. Před dmuchavkou zcela vyprchá.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

realgar, proustit, kuprit, rutil, hematit aj.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Hlavní ruda rtuti, rtuť se získává pražením cinnabaritu a následnou destilací získané rtuti.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 251–255

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu