Vršovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Praha-Vršovice)
Vršovice
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava
Lokalita
Městská částPraha 10
Správní obvodPraha 10
ObvodPraha 10
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel36 836 (2021)[1]
Počet domů1 385 (2011)[2]
Počet ZSJ16
Vršovice na mapě
Vršovice
Vršovice
Další údaje
Kód části obce490237
Kód k. ú.732257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o čtvrti v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Vršovice (rozcestník).

Vršovice (německy Werschowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra Prahy, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí na severu a severozápadě s Královskými Vinohrady, na východě se Strašnicemi, na jihovýchodě s Michlí a na jihozápadě s Nuslemi. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 19021921 městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak Vršovic
Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala.

Původ názvu Vršovic je vykládán různě, avšak žádné vysvětlení zatím není jednoznačně potvrzené. V Hájkově kronice se píše, že se Vršovice jmenují podle jakéhosi Vrše z Lechova. Další teorie odvozuje název od rybářské vrše, která se později dokonce objevila ve znaku Vršovic. Jiná teorie zas tvrdí, že původ názvu Vršovic souvisí s rodem Vršovců.

V roce 13111328 ves vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. V té době bylo ve Vršovicích deset gruntů, jež stály při jižní straně Pražské silnice, okolo kostela a u ohybu Botiče[3]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s vodní tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů.

Vesnice byla zasažena během třicetileté války saskými a švédskými vojsky v roce 1634 a švédským vojskem znovu roku 1639. Místní rolníci přišli o veškerá tažná zvířata nutná k obdělávání půdy a nastal úpadek ve zdejším hospodářství. Ve Vršovicích zůstali kromě statku, jehož pány se v roce 1648 stali Šternberkové, sedláci Jan Kotík, Kateřina Lukešová a Daniel Plachta spolu se 14 chalupníky.[3]

Po smrti hraběte Františka Matyáše Karla ze Šternberka byla obec zanechána jeho manželce a potomkům. Vesnice v té době byla natolik zadlužená, že na ni musela být v roce 1727 uvalena nucená úřední zpráva.[3]

V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmerové vlastnili i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství, štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj manufaktur a také štědře podporovali kulturu. Jakub Wimmer v roce 1809 prodal Vršovice za 200 tisíc zlatých Janu Filipovi z Wessenberka, od něhož je roku 1832 za 254 tisíc zlatých koupil Karel Ferdinand Putteany. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla. Posledním šlechtickým majitelem Vršovic se stal hrabě Jiří František August Buquoy od roku 1841. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 Alois Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

Od roku 1871 prochází územím Vršovic železniční trať postavená společností Dráha císaře Františka Josefa, ale železniční stanice zde vznikla až roku 1882 a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný název Praha-Vršovice obdržela za protektorátu.

22. února 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město. 24. listopadu získaly Vršovice městský znak – český lev je znakem Království českého, širočiny s vrší jsou znakem pánů Sekerků ze Sedčic, kteří odvozovali svůj původ od rodu Vršovců, jež měli modrý znak, s vrší. Hradební zeď s cimbuřím je polovicí znaku Královského hlavního města Prahy.

V letech 1906–1907 byl pro Vršovice vybudován vodárenský systém; patřil k němu také zemní vodojem, přečerpávací stanice a obytný dům. Areál postavený podle návrhu Jana Kotěry ve stylu pozdní geometrické secese se nachází v Michli a je kulturní památkou.[4] Vršovická vodárna má věž z režných červených cihel vysokou 42 metrů a po uvedení do provozu zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michli, Braník a část Nuslí. Svoji funkci přestala plnit v roce 1975.

Počátkem roku 1922 byly Vršovice začleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1840 1860 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
900 2400 3693[5] 5732[5] 8624[5] 13 580[5] 24 646[5] 33 008[5] 39 875[5] 43 724[5] 58 908[5] 55 185[5] 48 059[5] 41 567[5] 37 301[5]

Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii Eden – náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí). Do sídliště Vlasta, stavěného od roku 1972, byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce Milovice (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých původních domovů v souvislosti s umístěním okupačních sovětských vojsk po invazi v roce 1968.[6]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Dělnický spolek Kruh (1873) – pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
  • Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
  • Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
  • Občanská záložna – Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostel svatého Mikuláše
Vršovický Husův sbor v roce 2023

Zajímavé budovy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Vršovicích.

Sport a vzdělávávní[editovat | editovat zdroj]

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905. Slavia má tady i hokejový tým i tým vodního póla. Nachází se i zde oddíl stolní tenisu, který nese název Lokomotiva Vršovice, kde své domácí zápasy hraje KT Praha extraligu. Je zde také gymnázium Přípotoční. Nachází se zde také pobočka tělocvičné jednoty Sokol, která provozuje sportovní halu v Heroldových sadech.

Parky[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Vyd. 1. vyd. Pelhřimov: Vyd. Nová Tiskárna Pelhřimov 219 s. ISBN 978-80-86559-01-8. 
  4. vodarna - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 62. 
  6. Informace o sídlišti Vlasta

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha: Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online. 
  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha: Občanská záložna, 1928. Dostupné online. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]