Heroldovy sady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heroldovy sady
Heroldovy sady Vršovice 01.JPG
Lokalita Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heroldovy sady (v minulosti též Městské sady a Sady Naděždy Konstatinovny Krupské) jsou veřejný park v Praze 10-Vršovicích mezi ulicemi Kodaňská, Holandská a Vršovickým náměstím. Mají výměru 1,43 hektaru a leží v nadmořské výšce 224 až 235 metrů. Jsou rozděleny na dvě části – zrekonstruovanou polovinu pod ulicí Kodaňská a prostorem okolo Vršovického zámečku (Rangherky), který nyní prochází obnovou. Ze stromů dnes najdeme v parku javor mléč, lípu malolistou, borovici černou, smrk pichlavý, jasan ztepilý, trnovník akát, tis červený a jerlín japonský.

Sady jsou pojmenované podle Josefa Herolda, významného starosty Vršovic v letech 1884-1886.[1]

Historie parku[editovat | editovat zdroj]

Ve 14. století byly na místě parku vinice, část byla v majetku řádu německých rytířů. V roce 1842 Jindřich Rangheri koupil místo od barona Jakuba Wimmera. Rangheri zde vysázel morušový sad, ze kterého získával potravu pro bource morušového, kterého choval kvůli výrobě hedvábí. Po Rangheriho smrti továrna i sad zanikly a pozemky byly prodány drobným zemědělcům.

V roce 1882 pozemky i se zámečkem odkoupila obec a zpustlý sad byl předělán na veřejný park. Roku 1885 byly Vršovice povýšeny na městys a v parku (tehdejších Městských sadech) se konaly velké slavnosti. Od těch dob se tam tyčí kamenný jehlan, který připomíná povýšení Vršovic a zásluhu starosty Josefa Herolda. Již v letech 1892–3 byl nový park ze severní strany částečně zastavěn budovami škol. Roku 1899 došlo k rekonstrukci budovy Rangherky a k úpravám v jejím okolí. Byly odbourány zdi oddělující park od Vršovického náměstí a na svahu bylo zbudováno dvouramenné schodiště.

Druhá část parku pod dnešní Kodaňskou ulicí vznikla podle městského zahradníka Františka Zítka mezi roky 1905–6 a současně byl upraven také park okolo Rangherky. Plocha parku se tak rozšířila na 30 000 m². V květnu 1908 vysadila místní organizace Národní strany svobodomyslné v severní části parku Heroldovu lípu a umístila sem starostův památník.

Během druhé světové války park prakticky zanikl, když zde byly vybudován kryt a požární nádrže na hasicí vodu. V roce 1947 byl původní prostor částečně obnoven. S nástupem nového režimu po roce 1948 došlo ke změně názvu z původních Heroldových sadů na Sady Naděždy Konstatinovny Krupské (manželka Vladimíra Iljiče Lenina Krupská v roce 1901 navštívila českého politika Františka Modráčka v nedaleké Černomořské ulici).[2][3][4] Teprve po roce 1989 park dostal opět jméno starosty Herolda.

V rámci obnovy sadů pod zámečkem na konci 90. let 20. století vznikla také stupňovitá fontána. Byla vytvořena podle návrhu Pavla Šimka z projekční kanceláře Florart. Fontánu tvořilo několik kruhových a polokruhových bazénků, vrcholila válci o nestejném průměru, po nichž stékala voda. Do válců byly zapuštěny segmenty z hlazeného mramoru. Stavba je od roku 2011 demontovaná a v rámci generální rekonstrukce zámečku bude přebudován.[5]

Knihovna v parku[editovat | editovat zdroj]

Knihovna v parku

V roce 2013 byla v parku zpřístupněna první "parková" knihovna ve Vršovicích. Každý má možnost sem přinést své knihy a odnést si svazky, které chtějí darovat dalším čtenářům.[6][7]

Stavby v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Herold v Ottově slovníku naučném
  2. Změny názvů pražských sadů po roce 1989
  3. Zmínka o návštěvě N. K. Krupské u Františka Modráčka
  4. Zmínka o Krupské v Černomořské ulici
  5. O fontáně pod Rangherkou
  6. Praha má první knihovničku v parku. V Heroldových sadech si lze bezplatně půjčovat
  7. Knihovna v Heroldových sadech z roku 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]