Březnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Březnice (okres Příbram))
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Příbramsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Březnice (rozcestník).
Březnice

Východní strana náměstí s kostelem sv. Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly
Znak obce BřezniceVlajka obce Březnice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ020B 540013
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností Příbram
Pověřená obec Březnice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 19,46 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 546 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 462 m n. m.
PSČ 262 72 až 262 94
Zákl. sídelní jednotky 17
Části obce 6
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Náměstí 11
26272 Březnice
Starosta Ing. Petr Procházka
Oficiální web: www.breznice.cz
Email: mu@breznice.cz
Březnice
Red pog.svg
Březnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Březnice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 17 km jižně od Příbrami.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Březnice se skládá ze šesti částí na čtyřech katastrálních územích:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224. Ve 14. století bylo známo těžbou stříbrných rud. Městečkem je od roku 1327, roku 1575 byla povýšena na město, titul město byl navrácen roku 1975. Ke dni 1. 1. 2012 zde žilo 3 609 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[2]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[4]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[5]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Březnice (2396 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo krejčí, kožišníků atd., výroba cementového zboží, cihelna, hospodářské družstvo skladištní, akc. spol. pro hlubokou impregnaci dřeva sublimátem, velkoobchod s koloniálním zbožím Popper, lihovar, 2 lomy, parní mlékárna, mlýn, 3 pily, Pálffyho zámecký pivovar, stavitel, První československá továrna na tuby, Pálffyho ředitelství velkostatku, továrna na zámečnické zboží.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 5 autodopravců, nákladní autodoprava, biograf Sokol, 4 cukráři, drogerie, hodinář, 10 hostinců, 4 hotely (Zelena, Musil, Srp, Karlův Týn), kapelník, kloboučník, 2 knihaři, 2 knihkupectví, městská lékárna, pozlacovač, preparátor, Nádražní restaurace, řezbář, Městská spořitelna v Březnici, Okresní lidová záložna v Březnici, Okresní záložna hospodářská v Březnici, Živnostenská záložna v Březnici, zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství.

V obci Martinice (111 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Březnice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lesní družstvo, hostinec, mlýn, 2 rolníci, trafika.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010–2014 Jiří Štěrba
  • od 2014 Ing. Petr Procházka

Chov koní[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století vytvořil hrabě Jan Nepomuk Pálffy na svém panství v Březnici mimořádně kvalitní chovné stádo koní. Stádo tvořily především klisny zakoupené v Podkarpatské Rusi. Po kolektivizaci zemědělství v 50. letech se však chov šlechtěných koní stal pro většinu rolníků neudržitelným. Šlechtěná plemena z Březnice postupně vymizela a jediným zástupcem zůstal pouze huculský kůň, který splňoval požadavky všestranného tažného koně se silnou konstitucí (vlastnostmi připomíná plemeno pony, které bylo šlechtěno v západních státech Evropy). Využívalo se také kříženců huculského koně s koněm fjordským.[9]

Po revoluci v roce 1989 se chov šlechtěných plemen opět rozrostl. Bohatá tradice chovu koní a jezdectví přetrvává v Březnici dodnes. Ve vesnici Martinice, která je součástí obce Březnice, se každoročně konají závody v parkurovém skákání a drezuře v místním jezdeckém resortu.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Březnici.
Židovský hřbitov
  • Kostel sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly na náměstí je raně barokní stavba jezuitského typu se dvěma věžemi v průčelí z let 1642–1650 od C. Luraga. Uvnitř je cenné barokní zařízení ze 17. století a deskový obraz Madony na bočním oltáři z konce 15. století.
  • K němu přiléhá bývalá jezuitská kolej, prostá patrová budova z roku 1640 od C. Luraga, se čtyřmi křídly kolem obdélného dvora.
  • Hřbitovní kostel svatého Rocha z let 1643–1649, rovněž od C. Luraga.
  • Medulán – bývalá italská kolonie v dnešní Počapské ulici (Medulán = Milán). Stavebníky k přestavbě březnického hradu v renesanční zámek pozval Jiří Lokšan kolem poloviny 16. století.
  • Synagoga a židovské ghetto Lokšany, založeno roku 1570 Ferdinandem z Lokšan, synagoga z roku 1874 na místě barokní budova z roku 1725.
  • Židovský hřbitov z roku 1725, na sever od města.[11]
  • Panská sýpka
  • Silniční most se sochami přes řeku Vlčavu
  • Zámek Březnicenárodní kulturní památka, původně gotická tvrz ze 13. století, v 16. století přestavěna na renesanční zámek. Zámek je dnes obklopen renesanční zahradou a rozsáhlým opevněním z počátku 16. století.[12]
  • Pivovar[13]
  • Výklenkové kaple poutní cesty na Svatou Horu, II. kaple na kraji města směrem na Chrást je kulturní památkou ČR.[14]

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Mácha (1873–1963), český lékař ftizeolog, dirigent a hudební skladatel

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice I/19 Nezvěstice - Rožmitál pod Třemšínem - Březnice - Milevsko - Tábor, II/174 Milín - Březnice - Bělčice - Lnáře a II/176 Březnice - Starý Smolivec.
  • Železnice – Městem vedou tři železniční tratě, a to Trať 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín, Trať 203 Březnice - Blatná - Strakonice a Trať 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem. Železniční Trať 200 Zdice - Protivín je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční Trať 203 Březnice - Strakonice a Trať 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem jsou jednokolejné regionální tratě, doprava na nich byla zahájena roku 1899. Na území města leží odbočná železniční stanice Březnice, dále na trati 200 železniční zastávka Dobrá Voda u Březnice a na trati 204 železniční zastávka Zadní Poříčí.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Bělčice, Blatná, Horažďovice, Lnáře, Milín, Mirovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem.
  • Železniční doprava – Po trati 200 jezdily v pracovní dny 4 rychlíky a 12 osobních vlaků, o víkendech 4 rychlíky a 9 osobních vlaků. Po trati 203 jezdilo v pracovní dny 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Po trati 204 jezdilo v pracovní dny 8 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Z města vedou cyklotrasy č. 1062 Březnice - Sedlice - Strakonice a č. 1157 Březnice - Řeteč - Mirovice.
  • Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Březnice - Orlík nad Vltavou, modrá turistická značka Kasejovice - Třemšín - Březnice - Tochovice - Příbram a žlutá turistická značka Březnice - Hudčice.

Poutní cesta na Svatou Horu[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu, II. kaple

Roku 1649 nechali jezuité vystavět 16 křížů podél cesty vedoucí do Příbrami přes Chrást, Modřovice, Třebsko, Narysov a Zdaboř. Později byly na místě křížů postaveny oboustranné výklenkové kaple, ve kterých byly obrazy znázorňující tajemství růžence (radostný, bolestný a slavný). Těchto kaplí se dochovalo osm. Cesta z Březnice na Svatou Horu vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly přes kamenný most, kde stojí první kaple. Druhá kaple stojící za městem byla opravena v roce 1929 a je ozdobena keramickými reliéfy Václava Fürsta.[15][16] Dochované jsou dále kaple v řadě třetí až sedmá, a pak ještě devátá, která je v obci Třebsko.

Kříže podél cesty na Svatou Horu byly postaveny za doby, kdy zde byl představeným koleje Jiří Pfefferkorn (před rokem 1647 a poté od roku 1651). Jezuitská rezidence při poutní kapli Panny Marie na Svaté Hoře administrativně spadala pod březnickou kolej a poutě byly vedeny z Březnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 89-90. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 806. (česky a německy)
  9. Historie chovu huculského koně v českých zemích
  10. Jezdecký resort v obci Březnice
  11. E. Poche, Umělecké památky Čech 1, str. 136-138.
  12. http://www.zamek-breznice.cz/
  13. http://www.heroldbeer.com/
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-03-11]. Katalogové číslo 157418 : křížová cesta z Březnice na Svatou Horu, z toho jen: kaplička II.. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  15. MUDr. Jiří Beran: Čtení na dlouhé zimní večery III. Březnické noviny, 1/2007, str.3. Dostupné z WWW.
  16. Štveráková, Helena: Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu. In: Podbrdsko : sborník Státního okresního archivu v Příbrami / připravila Jarmila Šárová s red. radou Příbram : SOA v Praze - Státní okresní archiv Příbram č. 13 (2006), s. 89-110.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]