AIM-120 AMRAAM

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Porovnání AIM-120 AMRAAM (nahoře) s AIM-9 Sidewinder

AIM-120 AMRAAM (AMRAAM - Advanced Medium Range Air to Air Missile) je raketa typu vzduch-vzduch středního doletu. Jde o radarem naváděnou střelu typu "vystřel a zapomeň" určenou k boji mimo vizuální vzdálenost. AIM-120 AMRAAM je nástupcem předchozí generace střel Sparrow. Ve srovnání se střelami řady AIM-7 Sparrow je nová raketa rychlejší, menší, lehčí a má vylepšenou schopnost zasahovat cíle v malých výškách. Obsahuje také datalink, jehož prostřednictvím je střela naváděná až do bodu, kdy se zapne její vlastní radar.

Její vývoj byl zahájen již v roce 1975 ve spolupráci USAF a USN jako náhrada za AIM-7 Sparrow, operačních schopností dosáhla však až v roce 1991 resp. 1993. Od té doby byla několikrát výrazně modernizována.

Výrobcem střely byla mezi lety 1991-1997 Hughes Aircraft, poté výrobu převzala korporace Raytheon.

Od roku 2008 používá střely AIM-120 ve verzi AIM-120C-5 i Armáda České republiky.[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

AIM-120 vznikla na základě dohody mezi USA a několika dalšími členy NATO, jejímž cílem bylo vyvinout střely vzduch-vzduch a vzájemně sdílet technologii výroby. Podle této dohody měly USA vyvinout novou generaci řízené střely středního dosahu (AMRAAM) a Evropa měla vyvinout novou generaci řízené střely krátkého dosahu (ASRAAM). V září 1991 začalo po zdlouhavém vývoji nasazování střel AMRAAM(AIM-120A) v letkách F-15 Eagle amerického letectva. Brzy následovalo americké námořnictvo (v roce 1993) ve svých letkách F/A-18 Hornet.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Schéma AIM-120A
AIM-120B osazená na italském Harrieru II

AIM-120A - První verze byla vybavena naváděcím modulem WGU-16/B, hlavicí WDU-33/B s 22kg výbušniny a 198 samostatnými projektily a raketovým motorem WPU-6/B. V současné době se již nevyrábí.

AIM-120B - U druhé verze došlo ke změně naváděcího modulu na typ WGU-41/B. Raketa také získala jiný procesor, který umožňoval snadnější upgrade softwaru. Verze byla vyráběna od roku 1994.

AIM-120C - Verze C měla řídící plochy seříznuty, aby se dala použít i ve vnitřních pumovnicích stroje F-22 Raptor (verze C-3). Řídící sekce byla změněna na WGU-44/B. Od roku 1999 byla raketa vybavována novými hlavicemi WDU-41/B s 20,5 kg účinnější trhaviny (verze C-4).

AIM-120C-5 - Verze AIM-120C-5 byla vyvinuta v roce 2000. Je vybavena motorem PLUS 5 se 49 kg tuhých pohonných hmot, které dokáže spalovat dvěma různými rychlostmi. Dolet střely dosahuje kolem 105 km.[zdroj?] Udávané maximální dolety jsou však přibližně dvoj- až trojnásobkem reálného dostřelu při bojových operacích.

AIM-120C-6 se vyznačuje novým systémem detekce cíle, který je tvořen čtyřmi senzory a účinně doplňuje stávající radarový bezkontaktní zapalovač. Střela tak dokáže lépe detekovat malé a pomalu letící cíle.

AIM-120C-7 zahrnuje vylepšení v dostřelu, odolnosti vůči elektronickému rušení a navádění rakety. Do výzbroje USAF a US Navy se raketa dostala v roce 2008 a v současnosti se prodává také zahraničním zájemcům.

AIM-120D - Nejnovější verze AIM-120D je navíc vybavena navigací GPS a obousměrným datalinkem. Její dolet je údajně až 180 km.[zdroj?] Reálný dostřel při bojových operacích je však 50 - 90 km, maximální dostřely se uvádí proti nemanévrujícím cílům při vzájemném přibližování.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

F-15 Eagle odpalující raketu AIM-120C

Střela AMRAAM byla poprvé nasazena 27. prosince 1992, kdy stroj amerického letectva F-16D sestřelil irácký MiG-25, který narušil bezletovou zónu na jihu Iráku. AMRAAM dosáhla druhého vítězství v lednu 1993, kdy americká F-16C sestřelila irácký MiG-23. Třetí bojové nasazení střely AMRAAM se uskutečnilo v roce 1994, kdy americká F-16C, udržující bezletovou zónu nad Bosnou, sestřelila srbský J-21 Jastreb.

V letech 1998 a 1999 byly střely AMRAAM odpáleny americkou F-15 kvůli porušení bezletové zóny v Iráku. Tentokrát však žádný z cílů nezasáhly. V roce 1999 během Operace spojenecká síla v Kosovu bylo střelami AMRAAM sestřeleno 6 srbských MiGů-29 (4 americkou F-15C, 1 americkou F-16C, 1 holandskou F-16A MLU).

Dne 23. března 2014 sestřelila turecká F-16 syrský MiG-23, který narušil turecký vzdušný prostor.

Na základě dosavadních výsledků je pravděpodobnost zásahu cíle střelou AMRAAM 59%. Ze 17 vystřelených raket jich 10 zasáhlo svůj cíl (šest MiGů-29, jeden MiG-25, jeden MiG-23, jeden J-21 a jeden vrtulník americké armády Black Hawk, který byl zasažen omylem).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Montování testovací AIM-120D na F-22 Raptor
  • max rychlost: Mach 4
  • hmotnost : 161,5 kg
  • průměr těla: 17,78 cm
  • rozpětí křídel: 44,7 cm
  • dolet:
    • AIM-120 A/B 50-70 km
    • AIM-120C-5 až 105 km
    • AIM-120D až 180 km
  • Naváděcí systém
    • aktivní dopplerovský radar
    • inerciální navigace
    • laser
    • GPS

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AIM-120 AMRAAM na slovenské Wikipedii.

  1. SVĚTNIČKA, Lubomír. Česká armáda zesílí, pro gripeny získala rakety středního doletu [online]. IDNES.cz, 2008-01-23 [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]