Dostřel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trajektorie projektilu - střela vystřelená z bodu y0 má dostřel d.

Dostřel je fyzikální veličina charakterizující (horizontální) vzdálenost, na kterou je určitá zbraň schopna dopravit daný náboj. Udává se v délkových jednotkách, nejčastěji v metrech (základní jednotka SI) a jeho násobcích, případně v anglosaských délkových jednotkách (yardy, míle).

Výpočet[editovat | editovat zdroj]

Níže je vzorec pro výpočet dostřelu pro případ, kdy místo výstřelu i místo dopadu leží v jedné horizontální rovině (ve fyzikální teorii také označován jako šikmý vrh), při zanedbání odporu vzduchu a případného protivětru:

,

kde označuje dostřel, počáteční, neboli úsťovou rychlost střely, tj. rychlost střely poté, co na ni přestaly působit „pohonné“ síly uvolněné výstřelem (u palných zbraní se měří u ústí, proto rychlost úsťová), úhel mezi směrem výstřelu a podložkou (horizontální rovinou) a tíhové zrychlení (v našich zeměpisných šířkách přibližně 9,81 m.s-2).

Pro výstřel z nějaké výšky nad zemí (viz obrázek) platí:

kde y0 je výška nad zemí, ze které se vystřelilo.

Reálnost[editovat | editovat zdroj]

Tyto vzorce jsou pouze ilustrativní, protože v reálných podmínkách působí na projektil výrazné odporové síly. Tyto síly redukují tabulkový dostřel o 40–60 %[zdroj?] v závislosti zejména na rychlosti střely (větší rychlost znamená větší odpor) a aerodynamice projektilu.

Druhy dostřelů[editovat | editovat zdroj]

Ve střelecké praxi se definuje více druhů dostřelů. toto rozlišení je předmětem testových otázek při zkošce odborné způsobilosti pro získání zbojního průkazu.

  • Maximální dostřel je největší dosažitelná vzdálenost dopadu střely při střelbě z určité zbraně s určitým druhem náboje. [1]
  • Účinný dostřel je definován jako největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit střelbou zvolený cíl. [1]

Je tedy logické, že účinný dostřel je vždy menší než dostřel maximální.

V lovecké praxi se dále rozlišuje účinný dostřel podle dalších kritérií, kterými jsou rozptyl střelby a ranivý účinek. Rozptylový účinný dostřel je dán jednak technickými omezeními, ale i osobními dovednostmi střelce. Podle toho se rozlišuje: [2]

  • rozptylový účinný dostřel
  • ranivý účinný dostřel

Tyto pohledy potom vymezují dálku střelby pro mysliveckou praxi.

Příklad hodnot účinných dostřelů v lovecké praxi[editovat | editovat zdroj]

Pro lov vysoké zvěře kulovnicí a s vynecháním osobního vlivu konkrétního střelce lze jsou určeny tyto směrné hodnoty dostřelů: (předpokládá se jakostní zbraň a střelivo a dobrý střelec) [2]

  • srnčí zvěř z volné ruky 60 m
  • srnčí zvěř s oporou 125 m
  • jelení zvěř z volné ruky 100 m
  • jelení zvěř s oporou 200 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Soubor testových otázek ke zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o získání zbrojního průkazu. (po novele 8/2016)
  2. a b FAKTOR, Zdeněk; LANKAŠ, Karel. Rukověť loveckého střelectví. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1982. 280 s. 07-010-82. (česky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]