AGM-88 HARM
| AGM-88 HARM | |
|---|---|
 Střela AGM-88 HARM zavěšená pod křídlem F/A-18C | |
| Typ | protiradiolokační střela |
| Místo původu |  USA |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1985-dosud |
| Války | Válka v Zálivu, válka v Kosovu, válka v Iráku, vojenská intervence v Libyi |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1983 |
| Výrobce | Texas Instruments, poté Raytheon Corporation |
| Výroba | 1983–dosud |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 355 kg |
| Délka | 4,1 m |
| Rychlost | 2 280 km/h |
| Účinný dostřel | 150 km |
AGM-88 HARM je řízená střela vzduch-země určená k ničení radiolokátorů, které jsou součástí systémů protivzdušné obrany. Tuto střelu středního dosahu vyvinula a vyrábí americká společnost Texas Instruments.
Střelu mohou nést americká letadla EA-6B, F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet, F-16CJ a F-15E. AGM-88 je také součástí výzbroje německých a italských letadel Tornado IDS/ECR, přičemž v budoucnu by měla být integrována i do stealth stíhaček F-35. K použití řízené střely AGM-88 HARM byly v druhé polovině roku 2022 adaptovány i letouny MiG-29 ukrajinského vojenského letectva.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Úvodní studie ohledně vývoje nové protiradarové střely začaly v roce 1972, kdy bylo zjevné, že na působení proti sovětským systémům protivzdušné obrany budou potřeba výkonnější rakety než ty, které byly v té době ve výzbroji amerických letadel. V roce 1974 uzavřelo americké námořnictvo smlouvu o vývoji nových střel se společností Texas Instruments. První verze AGM-88 HARM (A/B) byly odvozeny z tehdejších protiradarových střel - AGM-45 Shrike a AGM-78 Standard ARM. Kombinovaly nejžádanější funkce každé z nich, přičemž poskytovaly další vlastnosti, které zvýšily jejich provozní efektivitu. Celkové náklady na vývoj střely dosáhly 644,5 milionu dolarů.
Hromadná výroba raket AGM-88 byla schválena v březnu 1983, přičemž jich bylo dodnes vyrobeno více než 23 000 kusů. Jednotková cena nejnovější verze AGM-88E je 99 4000 dolarů. Americké letectvo jako první těmito střelami vybavilo letadla F-4G. Raketa vznikla jako společný projekt amerického letectva a amerického námořnictva, ale jsou jí vyzbrojeny i stíhačky námořní pěchoty.[1]
K prvnímu bojovému nasazení došlo v roce 1986 v Libyi při náletu na Tripolis a Benghází. Rakety dokázaly úspěšně potlačit sovětské systémy S-75 Dvina, S-125 Něva a S-200.[2] Během války v Zálivu v roce 1991 bylo odpáleno více než 2 000 těchto raket proti iráckým radarovým systémům.[3]
Konstrukce a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
I když AGM-88 HARM a AGM-45 Shrike sdílejí základní podobnost z hlediska vzhledu a určení, AGM-88 je o více než metr delší než AGM-45 a má mírně větší průměr. Střela je dlouhá 4,17 m a má průměr 25,4 cm. Rychlost má 2 Machy a její dolet je 150 km. Celková hmotnost rakety je 361 kg, přičemž její bojová část váží 68 kg.
Může být nesena několika typy letadel na závěsníky LAU-118 (V) 1/A. Ještě před vypuštěním dostane raketa souřadnice cíle od mateřského letadla. Tyto parametry využívá v počáteční fázi letu a později vyhledává požadovaný cíl prostřednictvím pasivního nebo aktivního radarového systému.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku AGM-88 HARM na slovenské Wikipedii.
- ↑ AGM-88 HARM
- ↑ Texas Instruments (Raytheon) AGM -88 HARM
- ↑ AGM-88E AARGM
- ↑ TREVITHICK, Joseph. Ukrainian MiG-29s Are Firing AGM-88 Anti-Radiation Missiles. The Warzone [online]. The Drive, 2022-08-19 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu AGM-88 HARM na Wikimedia Commons - Galerie AGM-88 HARM na Wikimedia Commons
