UGM-133 Trident II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trident II D5

UGM-133 Trident II (česky: trojzubec) je podle amerického kódového označení balistická střela odpalovaná z ponorek (tzv. SLBM) a určená k útokům na pozemní cíle. Jde o americkou třístupňovou balistickou střelu s pohonem na tuhé palivo a doletem až 11 100 km. Pro americké námořnictvo ji vyvinula společnost Lockheed Martin Space Systems. Trident II D5 nahradil starší střely Trident I C4.[1] V současnosti je nese čtrnáct amerických ponorek třídy Ohio a čtyři britské třídy Vanguard. Trident II je prozatím poslední vyvinutou americkou řízenou střelou této kategorie.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Průřez raketou Trident II D5

Vývoj nové balistické rakety, která by měla výrazně větší dosah než Poseidon, začal v roce 1971 pod označením ULMS (Undersea Long-Range Missile System). Americké ponorky by díky ní již nebyly nuceny operovat v extrémních podmínkách Arktidy a mohly by také zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí SSSR.[2] Lockheed navrhl program, který měl dvě fáze. Nejprve měla být vyvinuta značně vylepšená verze střely Poseidon s prodlouženým doletem a stejnými rozměry (EXPO - Extended-Range Poseidon). Tu by bylo možné používat z dosavadních raketových ponorek. Označení rakety Trident I C4 naznačovalo, že se jedná o další evoluci typu Poseidon C3. Ve druhé fázi měla být vyvinuta zcela nová a výrazně větší raketa UGM-133 Trident II D5, která by byla nasazena ze zcela nových ponorek třídy Ohio.[1]

Díky použití nových konstrukčních materiálů a účinnějšího paliva bylo dosaženo doletu až 11 100 km. K tomu přispívá použití teleskopického aerodynamického hrotu v přídi raket, který se vysouvá během první urychlovací fáze. V přídi rakety je vícenásobná bojová hlavice MIRV nesoucí až osm jaderných hlavic W88 o síle 475 kt TNT (nebo 14 hlavic W76 o síle 100 kt TNT při snížení doletu).[1] Vylepšený řídící systém vylepšil přesnost zásahu rakety na 90 m. Každý návratový modul byl schopen v okruhu dosahu zasáhnout nezávislý cíl.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

První start Tridentu II proběhl v lednu 1987 a první odpal z ponořené ponorky USS Tennessee proběhl v březnu 1989. Do operační služby raketa vstoupila v březnu 1990. Každá z ponorek třídy Ohio unese 24 balistických raket. Rakety Trident II nesou počínaje devátou postavenou jednotkou, prvních osm neslo Tridenty I a byly přezbrojeny dodatečně.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PARSCH, Andreas. Lockheed UGM-96 Trident I [online]. Rev. 2008-01-18 [cit. 2010-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 556. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 592. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]