MIM-72 Chaparral

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MIM-72 Chaparral
M48 Chaparral
M48 Chaparral
Typ protiletadlový raketový komplet
Místo původu USA USA
Historie služby
Ve službě 1969–1998 (USA)
Války Válka v Zálivu
Historie výroby
Vyrobeno kusů 21 000 střel
Základní údaje
Hmotnost 86 kg
Délka 2,9 m
Obsluha 4
Úsťová rychlost 1,5 M

MIM-72 Chaparral je americký samohybný protiletadlový raketový komplet krátkého dosahu využívající leteckou řízenou střelu AIM-9 Sidewinder.[1] Americké ozbrojené síly systém užívaly v letech 1969–1998. Dále byly dodány sedmi zahraničním uživatelům. Celkem bylo vyrobeno 600 systémů Chaparral a 21 000 řízených střel MIM-72 Chaparral (z toho 4000 na export[2]).[1] K roku 2015 byl systém ve výzbroji ozbrojených sil Čínské republiky, Portugalska a Tuniska.[1] Jednoho uživatele získala námořní verze systému Sea Chaparral.

Systém Chaparral byl vyvinut jako dočasná náhrada za mnohem pokročilejší komplet MIM-46 Mauler, jehož vývoj se protáhl. Po zrušení vývoje Mauleru se provizorium stalo dlouhodobým řešením a americká armáda systém Chaparral používala do pozdních 80. let, kdy začal jeho přesun k národní gardě. Americké ozbrojené složky jej zcela vyřadily roku 1998.[1] Ve službě Chaparral nahradily komplety M6 Linebacker a M1097 Avenger, které opět představovaly dlouhodobé provizorium (tentokrát kvůli problémům s vývojem systému ADATS).[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

MIM-72 Chaparral

Na konci 50. let byl pro americkou armádu v programu FAAD (Forward Area Air Defense) vyvíjen pokročilý protiletadlový raketový komplet MIM-46 Mauler. Jeho vývoj však provázely technické obtíže, proto byl roku 1963 spuštěn program IFAAD (Interim Forward Area Air Defense), díky němuž měl být získán provizorní typ, který by ho dočasně nahradil.[1] Nejprve byla ověřována možnost použití již existující (osvědčené a levné) letecké řízené střely AIM-9 Sidewinder. Roku 1965 se na základě provedených studií ukázalo, že využití Sidewinderů je možné a vývoj se bude ubírat tímto směrem.[2] Roku 1967 byly dodány první zkušební střely XMIM-72A. Roku 1969 byl systém přijat do služby a byla jím vyzbrojena první jednotka americké armády.[2] Ve službě se systém Chaparral doplňoval s kanónovým systémem M163 Vulcan Air Defense System (VADS).[3]

První verze střely MIM-72A/B bylo do roku 1975 vyrobeno 9500 kusů. Vzhledem k blízké příbuznosti MIM-72A s námořní AIM-9D Sidewinder byly střely vyráběny ve stejné továrně.[2] V letech 1970–1974 byla vyvinuta modernizovaná střela MIM-72C Improved Chaparral s vylepšeným naváděním, přičemž dále byl použit nový dopplerovský přibližovací zapalovač a bojová hlavice, obojí vyvinuté v rámci zrušeného programu Mauler.[2] Výrazně se tak zlepšily bojové vlastnosti střely. Protože MIM-72C už měla mnohem méně společných komponentů se Sidewindery, byla jejich výroba přesunuta do továrny Ford Aeronautics. Střela byla zavedena roku 1978 a vyráběna v letech 1976–1981.[2] Velkou slabinou systému Chaparral byly jeho omezené bojové možnosti při špatném počasí. Roku 1977 proto začal program jeho modernizace pro fungování za každého počasí. Hlavním vylepšením bylo doplnění zaměřování o systém FLIR (Forward-Looking Infrared) roku 1984.[2]

Vývoj vrcholné verze střely MIM-72G začal roku 1980. Hlavním zlepšením byl nový raketový motor M121 prodlužující dostřel a nový naváděcí systém AN/DAW-2, využívající pokročilou technologii RSS (Rosette Seeker Technique) ze střel FIM-92 Stinger. Výrazně se zlepšilo navádění a citlivost střely, která mohla poprvé napadat cíle zepředu a byla rovněž mnohem odolnější proti rušení.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

MIM-72 Chaparral

Systém M48 Chaparral se skládá ze tří hlavních komponentů: řízených střel MIM-72 Chaparral, čtyřnásobného odpalovacího systému M54 a pásového podvozku M730 (odvozen od typu M548). Kromě čtyř střel připravených k vypuštění systém nese ještě osm rezervních střel.[2] Vozidlo má lehké pancéřování, je obojživelné (ve vodě se pohybuje pomocí pásů) a přepravitelné transportním letounem C-130H Hercules. Posádka je chráněna proti zbraním hromadného ničení. Posádku tvoří čtyři osoby: velitel, řidič a dva střelci. Hlavní střelec sedá pod průhledným překrytem přímo ve věži odpalovacího zařízení M54, ostatní jsou během střelby ukryti dále od vozidla a se střelcem jsou spojeni telefonem. Odpalovací zařízení M54 je stabilizované ve dvou rovinách a má kruhový odměr. Využívá elektro-optické zaměřování, od roku 1984 doplněné systémem FLIR a laserovým dálkoměrem.[1]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Sea Chaparral
  • MIM-72A – Střela přímo odvozená od letecké střely AIM-9D Sidewinder. Lišila se pouze absencí dvou rolleronů. Raketový motor na tuhé pohonné hmoty Mk.50 se od motoru Mk.36 střel AIM-9D lišin jen upraveným průběhem hoření. Hlavní změnou bylo použití naváděcí hlavice z přenosného raketového kompletu FIM-43 Redeye. Vyráběna byla v letech 1967–1975.[1]
  • MIM-72B – Cvičná střela bez bojové hlavice. Existovala také inertní verze pro pozemní výcvik označená M30. Vyráběna byla v letech 1967–1975.
  • MIM-72C Improved Chaparral – Vylepšená naváděcí sekce AN/DAW-1, nový dopplerovský přibližovací zapalovač M817 a bojová hlavice M250. Vyráběna byla v letech 1976–1981.
  • Sea Chaparral – Navalizovaná verze MIM-72C využívaná námořnictvem čínské republiky. Později využívala i střely ve verzích F a J. Instalována například na fregatách třídy Kang Ding a bojových podporných lodích Wu Yi (AOE-530) a Pan Shi (AOE-532).
  • MIM-72D – Experimentální verze kombinující navádění MIM-72A a bojovou hlavici MIM-72C. Nebyla sériově vyráběna.
  • MIM-72E – Modernizovaná střela MIM-72C vybavená bezkouřovým raketovým motorem M121, který prodloužil dosah střely až na 30 km.
  • MIM-72F – Obdoba střely MIM-72E z novovýroby.[2]
  • MIM-72G – Použit nový raketový motor se sníženou kouřivostí M121 prodlužující dosah střely na 30 km. Nová naváděcí sekce AN/DAW-2. V letech 1982–1989 probíhala modernizace starších střel na tuto verzi a v letech 1990–1991 byly vyráběny nové střely.
  • MIM-72H – Downgradovaná exportní verze MIM-72F.
  • MIM-72J – Downgradovaná exportní verze MIM-72G.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Izraelský systém Chaparral. Střely nenesou hlavice.

Americké ozbrojené síly střely do služby zařadily roku 1969. Bojově systém nikdy nenasadily.[1] Několik jich bylo vysláno do války v Zálivu, do bojů ale nezasáhly. Od roku 1990 byl systém převáděn k národní gardě a roku 1998 byl zcela vyřazen.[2]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Systém Chaparral armády Čínské republiky

Hlavní technické údaje (MIM-72A[2])[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 86 kg (11 kg hlavice Mk.48, 12,6 kg hlavice M250 u verzí C/G)
  • Délka: 2,9 m
  • Průměr: 127 mm
  • Rozpětí: 0,63 m
  • Rychlost: 1,5 M
  • Dosah: 6000 m (9000 m C/G)
  • Výškový dosah: 15–3000 m
  • Navádění: infračervené

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i M48 Chapparral [online]. Military today [cit. 2017-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l MIM-72 [online]. Designation Systems [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MIM-72 / M48 Chaparral Forward Area Air-Defense System [FAADS] [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-07 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]