Česnek kuchyňský
 Česnek kuchyňský | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | amarylkovité (Amaryllidaceae) |
| Rod | česnek (Allium) |
| Binomické jméno | |
| Allium sativum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česnek kuchyňský (Allium sativum), též česnek setý, je druh celosvětově známého koření[1] z čeledi amarylkovitých.
Etymologie
Název pochází od základu čes (s významem „česat“). Místy se nazývá luk či lulek[2] (srov. srbsky "бели лук" či pojmenování rodově příbuzné cibule jako "лук"). Keltské označení pro česnek krem se vyskytuje v názvech jako Křemžský potok či Křemže (srov. řecké κρεμμύδι pro cibuli), což není neobvyklé označení - např. Česnekový potok pramenící u Videlského sedla.
Popis
Jedná se o (spíše jen teoreticky) vytrvalou rostlinu, na bázi se složenou stlačeně kulovitou cibulí. Cibule se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou kryty společným obalem bílé až purpurové barvy. Při oddělení stroužků je možno takto česnek vegetativně rozmnožovat. Stonek je na průřezu oblý, asi do poloviny krytý pochvami listů. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, ploché, široce čárkovité (cca 2,5 cm široké), na rubu kýlnaté, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem, který brzy opadá. V květenství jsou skoro vždy přítomny pacibulky, které slouží k vegetativnímu rozmnožování, zpravidla je v květenství daleko méně květů než pacibulek. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků zelenavě bílé až růžové barvy, řidčeji jsou bílé nebo nachové. Tyčinek je 6, tyčinky vnějšího a vnitřního kruhu jsou rozdílné, nitky vnitřních jsou zakončeny 2 dlouhými zuby. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.
Odrůdy česneku
České odrůdy
Z hlediska legislativy je možné označovat za Český česnek pouze ten, který byl vypěstován v České republice, a to i ze zahraniční odrůdy.
Obecný pojem Český paličák označuje všechny zde uvedené odrůdy, spadající do kategorie paličáků.
- Anin (paličák)
- Anton (nepaličák)
- Benátčan (nepaličák)
- Bjetin (paličák)
- Blanin (paličák)
- Brick (?)
- Dukát (paličák)
- Džambul (paličák)
- Havran (paličák)
- Japo II (nepaličák)
- Jovan (paličák)
- Lukan (nepaličák)
- Lumír (paličák)
- Matin (nepaličák)
- Mirka (paličák)
- Slavín (paličák)
- Stanik (paličák)
- Tantal (paličák)
- Tristan (paličák)
- Unikát (paličák)
- Vekan (paličák)
- Záhorský II (nepaličák)
Slovenské odrůdy
- Alan (nepaličák)
- Japo (nepaličák)
- Novozámocký (?)
- Radoš (?)
- Ropal (paličák)
- Valko (?)
- Záhorský (nepaličák)
Pěstování
Česnek je vytrvalá bylina, pěstovaná vysazováním jednotlivých stroužků rozebraného česneku na podzim nebo na jaře přímo na záhony. Protože v těžkých a mokrých půdách je sadba často napadána chorobami a špatně přezimuje, vybírají se pro podzimní výsadbu lehčí a nezamokřené lokality. Sklízí se zcela vyvinuté cibule v době, kdy nať zasychá. Velmi účelně a dekorativně lze skladovat česnek svázaný do copů, zavěšených na chladnějším místě. V minulosti byl dodáván a prodáván jen čerstvý nebo skladovaný česnek. Dnes díky moderním metodám dehydratace může zákazník česnek koupit ve formě suchých kousků, vloček, granulátu či prášku.
Původ
Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední Asie, kde vznikl z planého druhu Allium longicuspis. Původní vlastí česneku je Mongolsko (Džungarsko) a Kirgizské stepi. Odtud ho brzy Mongolové přivezli do Číny. Jak se dovídáme z Herodotových zpráv, byl i ve velkém pěstován i ve starém Egyptě. Česnek byl dokonce považován za posvátnou rostlinu a Řekové a Římané ve starověku mu připisovali posilující účinky a dávali ho jíst svým vojákům na válečných výpravách, patriciové jím však opovrhovali a krmili laciným česnekem jako hlavní potravou své otroky. Česnek byl odedávna oblíbeným pokrmem Židů.
- Hlavními exportéry jsou Kalifornie, Egypt, Bulharsko, Maďarsko a Tchaj-wan.
Karyologie
2n=16 (diploid) nebo 2n=32 (tetraploid)
Použití
Česnek je použitelný jako koření. Má charakteristické aroma, které způsobuje silice zvaná aliin. Při narušení buněčné stěny se mění v kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou, které se ihned transformují na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Díky tomu vzniká charakteristické aroma.
Použití v kuchyni
Česnek hraje významnou roli právě u národů s vyhlášenou kuchyní, počínaje Francií a konče Čínou. Jeho použití je všestranné: čerstvý rozetřený se solí do zelených salátů, jinak do omáček, k zelenině, k masům (skopovému a hovězímu), do salámů a k rybám. Dále se z česneku připravuje tzv. česnečka. U nás je nejoblíbenější česnek český, který je typický vyšším množstvím silic, výraznější a příjemnější chutí než některé dovážené odrůdy.
Význam ve včelařství
Česnek kuchyňský je výborná nektarodárná i pylodárná rostlina. Význam jako zdroj snůšky včel má však jen tam, kde se na větších plochách pěstuje na semeno. Nektarium česneku vyprodukuje za 24 hodin 0,33 mg nektaru s cukernatostí 39 %.[3] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg.[3] Pylové rousky jsou nafialovělé. Druhové medy česneku kuchyňského nejsou známy.
Účinky na zdraví
Česnek je bohatý na vitamíny A, B a C, selen, vápník a jód. Dalšími obsaženými látkami jsou flavonoidy, polysacharidy, lutamylpeptidy, steroidní a triterpenové saponiny a lektiny. Má pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení. V lidovém léčitelství je používán jako účinné antiseptikum a antibiotikum (viz alicin), snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, proti nadýmání, proti kornatění tepen, ničí parazity ve střevech a v kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce. Moderní výzkum na vědecké bázi však tyto léčivé účinky neprokázal[4].
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v česneku.[5]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 64,3 | Na | 4 | vitamin C | 17 |
| bílkoviny | g/100 g | 7,9 | K | 620 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,6 | Ca | 19 | vitamin E | 0,01 |
| cukry | g/100 g | 1,6 | Mg | 25 | vitamin B6 | 0,38 |
| škrob | g/100 g | 14,7 | P | 170 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 4,1 | Fe | 1,9 | karoten | stopy |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,06 | thiamin | 0,13 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 1,0 | riboflavin | 0,03 |
| energie | kJ/100 g | 411 | Mn | 0,5 | niacin | 0,3 |
Galerie
-
Česnekový cop -
Česnek na kuchyňském stole -
Paličky česneku
Odkazy
Reference
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Česnek setý, s. 42.
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4741 - K lidovým názvům rostlin ve velickém nářečí
- ↑ a b HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 24.
- ↑ LISSIMAN, Elizabeth; BHASALE, Alice L; COHEN, Marc. Garlic for the common cold. [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 14651858. DOI 10.1002/14651858.cd006206.pub4. (anglicky) DOI: 10.1002/14651858.CD006206.pub4.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Literatura
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu česnek kuchyňský na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo česnek kuchyňský ve Wikislovníku
Taxon Allium sativum ve Wikidruzích
Téma Česnek ve Wikicitátech- (anglicky) Popis taxonu na efloras.org
- Pěstování česneku
- Zdravotní účinky
- Podzimní výsadba česneku
