Zemědělství

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemědělec v Německu obdělává půdu tradičním způsobem za pomocí koňů a pluhu během soutěže v orbě

Zemědělství je termín popisující produkci (vlastní činnost, věda o ní, řemeslo i umění) potravin a krmiv a nebo i jiných produktů prostřednictvím cíleného pěstování rostlin a chovu domestikovaných zvířat (hospodářských zvířat). Charakteristickým rysem zemědělské výroby je vázanost na půdu. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu.[zdroj?]

Zemědělství má důležitou funkci v péči o krajinu. Je předmětem častých kontroverzí v politice, např. kvůli společné zemědělské politice EU (CAP).

Zemědělství vzniklo v době neolitické revoluce a v hospodářství převažovalo do příchodu průmyslové revoluce.

Dějiny zemědělství

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny zemědělství.
Centra původu kulturních rostlin identifikovaná Nikolajem Vavilovem ve 30. letech 20. stol. Centrum v Papui-Nové Guineji (neoznačeno) bylo identifikováno později.[1]

Zemědělství vzniklo nezávisle v různých částech světa a zahrnovalo různorodou škálu taxonů. Nejméně jedenáct samostatných oblastí Starého a Nového světa tvořilo nezávislá centra původu.

Již nejméně 20 000 let před naším letopočtem lidé sbírali a pojídali semena divoce rostoucích obilovin. Zhruba 9500 let př. n. l. bylo v oblasti Levanty kultivováno osm základních neolitických plodin – pšenice dvouzrnka, pšenice jednozrnka, ječmen, hrách, čočka, vikev, cizrna a len. Rýže zdomácněla v Číně v období mezi 11 500 a 6 200 let př. n. l., následovaly ji mungo, sója a azuki. Prasata byla domestikována v Mezopotámii asi 11 000 let př. n. l., následně pak ovce v době mezi 11 000 až 9000 lety př. n. l. Skot vzniklý domestikací z divokých praturů se objevil kolem roku 8500 př. n. l. v oblastech moderního Turecka a Pákistánu. Cukrová třtina a některé druhy kořenové zeleniny byly kultivovány na Nové Guineji zhruba 7000 let př. n. l. Čirok byl domestikován v oblasti Sahelu v Africe asi 5000 let př. n. l. V oblasti jihoamerických And došlo před 8000 až 5000 lety př. n. l. k domestikování brambor, spolu s fazolemi, kokou, lamou a morčetem. Banány byly kultivovány a hybridizovány ve stejném období na Papui-Nové Guineji. V Mezoamerice byla divoká teosinte domestikována na kukuřici před rokem 4000 př. n. l. Bavlna byla domestikována v oblasti Peru nejméně 3600 let př. n. l. Poměrně pozdě byl domestikován velbloud, asi 3000 let př. n. l.

Během středověku, a to jak v islámském světě, tak v Evropě, došlo v zemědělství k přeměnám způsobeným zdokonalenými technikami a šířením plodin, včetně zavádění cukru, rýže, bavlny a ovocných stromů (například pomerančovníku) do Evropy přes Araby ovládaný Pyrenejský poloostrov (Al-Andalus). Kolumbovská výměna po roce 1492 přinesla do Evropy plodiny z Nového světa, jako je kukuřice, brambory, sladké brambory a maniok. Ze Starého světa putovala do Ameriky pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz.

Zavlažování, střídání plodin a užívání hnojiv bylo zavedeno brzy po neolitické revoluci a značně se rozvinulo během posledních 200 let, počínaje britskou zemědělskou revolucí.

Od počátku 20. století zemědělství ve vyspělých zemích, a do menší míry v rozvojovém světě, zaznamenalo velké zvýšení produktivity nahrazením lidské práce mechanizací a zavedením syntetických hnojiv, pesticidů a selektivního chovu. Haberův–Boschův proces umožnil syntézu hnojiv na bázi dusičnanu amonného v průmyslovém měřítku, což výrazně zvýšilo výnosy plodin. Moderní zemědělství přineslo řadu sociálních, politických a environmentálních otázek jako znečišťování vod, biopaliva, geneticky modifikované organismy, cla a zemědělské dotace. V reakci na to se ve 20. století vyvinulo ekologické zemědělství jako alternativa k používání syntetických pesticidů.

Vědní obory spojené se zemědělstvím

Typy zemědělství

Pasoucí se krávy
  • nomádské pastevectví – geograficky charakteristické pro Střední Afriku a Střední východ. Jedná se o migrační chov koz a ovcí na velkém prostoru, avšak s malými zisky.
  • tradiční, rotační, samozásobitelské – typické pro Střední a Západní Afriku, severozápadní Asii, Amazonii a stepi Jižní Ameriky. Charakteristická je nízká produktivita i efekt. Rostlinná produkce je doplněna lovem a sběrem. Část úrody je postoupena na osivo, zbytek je spotřebován.
  • tradiční samozásobitelské zemědělství malých zemědělských závodů – typické pro jižní a Jihovýchodní Asii s předpokladem využití závlah. Rostlinná výroba je doplněna chovem prasat a drůbeže. Nízká mechanizace a využití ruční práce. Během roku jsou 2 až 3 sklizně.
  • tradiční smíšené zemědělství malých podniků – samozásobitelský typ, který část výnosu postupuje na trh. Charakteristické střídání pěstované kultury. Převládá rostlinná výroba, využívání závlah a ruční práce.
  • tradiční polotržní zemědělství specializované – rostlinná výroba hlavně v Jihovýchodní Asii a Oceánii, extenzivní způsob je využíván v Latinské Americe. Jedná se o specializovanou výrobu na vyšší úrovni.
  • tradiční zemědělství latifundií – charakteristické pro Latinskou Ameriku a Evropu. Jedná se o oblasti vzdálené od center. Typická kombinace rostlinné a živočišné výroby za využití mechanizace a chemizace při extenzivním zemědělství.
  • plantážní zemědělství – tradiční typ pro Latinskou Ameriku. Většinou se jedná o střední a velké závody s dostatkem pracovních sil. Charakteristická je vysoká specializace, která přináší vysoké výnosy.
  • tržní zemědělská malovýroba – nachází se v USA, západní Evropě a Japonsku. Výroba za účelem zisku. Typickým druhem jsou rodinné statky se značně rozdílnou specializací. Jedná se většinou o soběstačné závody s vysokým vkladem do práce.
  • zemědělství velkostatků – může se jednat o soukromý i akciový podnik. Typické jsou velké výnosy podmíněné vysokou mechanizací a chemizací. Řadíme zde pěstování průmyslových plodin, ale i skleníkářství (velkozahradnictví). Jedná se o smíšený typ, kde je přítomno jak pěstování krmiva, tak chov zvířat.
  • tržní specializované zemědělství – charakteristické jsou velké rodinné statky, vysoká efektivita práce, specializace a náročnost na pracovní sílu.
  • rančerství – tento typ je typický v USA a Austrálii. Majitel stáda najímá zaměstnance na ochranu a pastvu dobytka. Typická je zde vysoká efektivita.
  • vysoce zprůmyslněné zemědělství – pro tento typ zemědělství je charakteristická vysoká mechanizace a chemizace. Řadí se sem vepříny, drůbežárny, skot na mléko. Silná je zde i rostlinná výroba.
  • ekologické zemědělství – způsob hospodaření, který vylučuje použití umělých hnojiv a pesticidů, regulátorů růstu, přídatných látek v krmivech a geneticky modifikovaných organismů. Je opakem všeobecně rozšířeného konvenčního zemědělství.
  • biodynamické zemědělství
  • precizní zemědělství
  • integrované zemědělství
  • konvenční zemědělství

Zemědělství v ČR

Podrobnější informace naleznete v článku Zemědělství v Česku.

Hlavními užitkovými rostlinami pěstovanými v Česku jsou:

Hlavními užitkovými zvířaty chovanými v Česku jsou:

Zemědělství ve světě

Světová produkce hlavních plodin

V miliónech tun za rok 2004 (FAO)

kukuřice 721
pšenice 627
rýže 605
brambory 328
sója 204
maniok 202
batáty 127
ječmen 154
banány 71
čirok 59

Ačkoli zemědělská produkce za 50 let vzrostla v tunách několikanásobně, produkce proteinů v plodinách celkově poklesla, tudíž poměřování na hmotnost je zavádějící.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of agriculture na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ladizinsky, G. (1998). Plant Evolution under Domestication. The Netherlands: Kluwer Academic Publishers
  2. ↑ http://phys.org/news/2015-07-green-revolution-succeeded.html - Has the green revolution really succeeded?

Literatura

  • BIČÍK, Ivan. Ekonomická geografie. Díl 1: Geografie zemědělství. Praha : SPN, 1984.
  • BIČÍK, Ivan et al. Geografie zemědělství 2. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 1991.
  • Naučný slovník zemědělský. Praha : SZN, 1968-1992.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Věda
Vědní obor • Vědecká metoda • Výzkum
Hmota
Příroda
Život
Člověk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zemědělství&oldid=16523853“