Zemědělství
Zemědělství je termín popisující produkci (vlastní činnost, věda o ní, řemeslo i umění) potravin a krmiv a nebo i jiných produktů prostřednictvím cíleného pěstování rostlin a chovu domestikovaných zvířat (hospodářských zvířat). Charakteristickým rysem zemědělské výroby je vázanost na půdu. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu.[zdroj?]
Zemědělství má důležitou funkci v péči o krajinu. Je předmětem častých kontroverzí v politice, např. kvůli společné zemědělské politice EU (CAP).
Zemědělství vzniklo v době neolitické revoluce a v hospodářství převažovalo do příchodu průmyslové revoluce.
Dějiny zemědělství
Zemědělství vzniklo nezávisle v různých částech světa a zahrnovalo různorodou škálu taxonů. Nejméně jedenáct samostatných oblastí Starého a Nového světa tvořilo nezávislá centra původu.
Již nejméně 20 000 let před naším letopočtem lidé sbírali a pojídali semena divoce rostoucích obilovin. Zhruba 9500 let př. n. l. bylo v oblasti Levanty kultivováno osm základních neolitických plodin – pšenice dvouzrnka, pšenice jednozrnka, ječmen, hrách, čočka, vikev, cizrna a len. Rýže zdomácněla v Číně v období mezi 11 500 a 6 200 let př. n. l., následovaly ji mungo, sója a azuki. Prasata byla domestikována v Mezopotámii asi 11 000 let př. n. l., následně pak ovce v době mezi 11 000 až 9000 lety př. n. l. Skot vzniklý domestikací z divokých praturů se objevil kolem roku 8500 př. n. l. v oblastech moderního Turecka a Pákistánu. Cukrová třtina a některé druhy kořenové zeleniny byly kultivovány na Nové Guineji zhruba 7000 let př. n. l. Čirok byl domestikován v oblasti Sahelu v Africe asi 5000 let př. n. l. V oblasti jihoamerických And došlo před 8000 až 5000 lety př. n. l. k domestikování brambor, spolu s fazolemi, kokou, lamou a morčetem. Banány byly kultivovány a hybridizovány ve stejném období na Papui-Nové Guineji. V Mezoamerice byla divoká teosinte domestikována na kukuřici před rokem 4000 př. n. l. Bavlna byla domestikována v oblasti Peru nejméně 3600 let př. n. l. Poměrně pozdě byl domestikován velbloud, asi 3000 let př. n. l.
Během středověku, a to jak v islámském světě, tak v Evropě, došlo v zemědělství k přeměnám způsobeným zdokonalenými technikami a šířením plodin, včetně zavádění cukru, rýže, bavlny a ovocných stromů (například pomerančovníku) do Evropy přes Araby ovládaný Pyrenejský poloostrov (Al-Andalus). Kolumbovská výměna po roce 1492 přinesla do Evropy plodiny z Nového světa, jako je kukuřice, brambory, sladké brambory a maniok. Ze Starého světa putovala do Ameriky pšenice, ječmen, rýže a řepa a hospodářská zvířata včetně koní, skotu, ovcí a koz.
Zavlažování, střídání plodin a užívání hnojiv bylo zavedeno brzy po neolitické revoluci a značně se rozvinulo během posledních 200 let, počínaje britskou zemědělskou revolucí.
Od počátku 20. století zemědělství ve vyspělých zemích, a do menší míry v rozvojovém světě, zaznamenalo velké zvýšení produktivity nahrazením lidské práce mechanizací a zavedením syntetických hnojiv, pesticidů a selektivního chovu. Haberův–Boschův proces umožnil syntézu hnojiv na bázi dusičnanu amonného v průmyslovém měřítku, což výrazně zvýšilo výnosy plodin. Moderní zemědělství přineslo řadu sociálních, politických a environmentálních otázek jako znečišťování vod, biopaliva, geneticky modifikované organismy, cla a zemědělské dotace. V reakci na to se ve 20. století vyvinulo ekologické zemědělství jako alternativa k používání syntetických pesticidů.
Vědní obory spojené se zemědělstvím
- agronomie (nauka o zemědělské výrobě)
- agrologie (nauka o polním hospodářství)
- pedologie (nauka o půdách)
- hydrologie
- meteorologie, agrometeorologie a bioklimatologie
- agrochemie
- agrobiologie
- zoologie a veterinární medicina
- zootechnika a agrotechnika
- ekologie a agroekologie
- botanika a fytocenologie
- herbologie a gradologie
- rostlinolékařství, fytopatologie a entomologie
- genetika
- geografie zemědělství
Typy zemědělství
- nomádské pastevectví – geograficky charakteristické pro Střední Afriku a Střední východ. Jedná se o migrační chov koz a ovcí na velkém prostoru, avšak s malými zisky.
- tradiční, rotační, samozásobitelské – typické pro Střední a Západní Afriku, severozápadní Asii, Amazonii a stepi Jižní Ameriky. Charakteristická je nízká produktivita i efekt. Rostlinná produkce je doplněna lovem a sběrem. Část úrody je postoupena na osivo, zbytek je spotřebován.
- tradiční samozásobitelské zemědělství malých zemědělských závodů – typické pro jižní a Jihovýchodní Asii s předpokladem využití závlah. Rostlinná výroba je doplněna chovem prasat a drůbeže. Nízká mechanizace a využití ruční práce. Během roku jsou 2 až 3 sklizně.
- tradiční smíšené zemědělství malých podniků – samozásobitelský typ, který část výnosu postupuje na trh. Charakteristické střídání pěstované kultury. Převládá rostlinná výroba, využívání závlah a ruční práce.
- tradiční polotržní zemědělství specializované – rostlinná výroba hlavně v Jihovýchodní Asii a Oceánii, extenzivní způsob je využíván v Latinské Americe. Jedná se o specializovanou výrobu na vyšší úrovni.
- tradiční zemědělství latifundií – charakteristické pro Latinskou Ameriku a Evropu. Jedná se o oblasti vzdálené od center. Typická kombinace rostlinné a živočišné výroby za využití mechanizace a chemizace při extenzivním zemědělství.
- plantážní zemědělství – tradiční typ pro Latinskou Ameriku. Většinou se jedná o střední a velké závody s dostatkem pracovních sil. Charakteristická je vysoká specializace, která přináší vysoké výnosy.
- tržní zemědělská malovýroba – nachází se v USA, západní Evropě a Japonsku. Výroba za účelem zisku. Typickým druhem jsou rodinné statky se značně rozdílnou specializací. Jedná se většinou o soběstačné závody s vysokým vkladem do práce.
- zemědělství velkostatků – může se jednat o soukromý i akciový podnik. Typické jsou velké výnosy podmíněné vysokou mechanizací a chemizací. Řadíme zde pěstování průmyslových plodin, ale i skleníkářství (velkozahradnictví). Jedná se o smíšený typ, kde je přítomno jak pěstování krmiva, tak chov zvířat.
- tržní specializované zemědělství – charakteristické jsou velké rodinné statky, vysoká efektivita práce, specializace a náročnost na pracovní sílu.
- rančerství – tento typ je typický v USA a Austrálii. Majitel stáda najímá zaměstnance na ochranu a pastvu dobytka. Typická je zde vysoká efektivita.
- vysoce zprůmyslněné zemědělství – pro tento typ zemědělství je charakteristická vysoká mechanizace a chemizace. Řadí se sem vepříny, drůbežárny, skot na mléko. Silná je zde i rostlinná výroba.
- ekologické zemědělství – způsob hospodaření, který vylučuje použití umělých hnojiv a pesticidů, regulátorů růstu, přídatných látek v krmivech a geneticky modifikovaných organismů. Je opakem všeobecně rozšířeného konvenčního zemědělství.
- biodynamické zemědělství
- precizní zemědělství
- integrované zemědělství
- konvenční zemědělství
Zemědělství v ČR
Hlavními užitkovými rostlinami pěstovanými v Česku jsou:
- obilniny – pšenice, ječmen, kukuřice, tritikále, žito, oves
- olejniny – řepka olejka, mák setý, slunečnice
- okopaniny – brambory, cukrová řepa
- luskoviny – hrách setý, fazol obecný, čočka jedlá
- přadné rostliny – len, konopí
- zelenina – kořenová, plodová, listová
- píce (pícnina) – vojtěška, jetel, jetelotravní směsky
- ovoce
- energetické plodiny – topol, šťovík
- léčivé a kořenné rostliny – kmín kořenný
- meziplodiny – světlice barvířská, svazenka vratičolistá
Hlavními užitkovými zvířaty chovanými v Česku jsou:
- skot – mléko, maso, genetické zdroje
- drůbež – maso, vejce, peří
- prasata – maso, sádlo
- ovce – maso, vlna, mléko
- kozy – maso, mléko, vlna
- koně – jezdecké, tah
- včely – med, vosk, opylovači
- holubi – maso, sport
- ryby – maso
- ostatní – pštrosi, hlemýžď, lama, antilopy, jelenovití,
Zemědělství ve světě
Světová produkce hlavních plodin
V miliónech tun za rok 2004 (FAO)
kukuřice | 721 |
pšenice | 627 |
rýže | 605 |
brambory | 328 |
sója | 204 |
maniok | 202 |
batáty | 127 |
ječmen | 154 |
banány | 71 |
čirok | 59 |
Ačkoli zemědělská produkce za 50 let vzrostla v tunách několikanásobně, produkce proteinů v plodinách celkově poklesla, tudíž poměřování na hmotnost je zavádějící.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of agriculture na anglické Wikipedii.
- ↑ Ladizinsky, G. (1998). Plant Evolution under Domestication. The Netherlands: Kluwer Academic Publishers
- ↑ http://phys.org/news/2015-07-green-revolution-succeeded.html - Has the green revolution really succeeded?
Literatura
- BIČÍK, Ivan. Ekonomická geografie. Díl 1: Geografie zemědělství. Praha : SPN, 1984.
- BIČÍK, Ivan et al. Geografie zemědělství 2. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, 1991.
- Naučný slovník zemědělský. Praha : SZN, 1968-1992.
Související články
- Zahradnictví
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Ministerstvo zemědělství České republiky
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce
- Ústav zemědělských a potravinářských informací
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zemědělství na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo zemědělství ve Wikislovníku
- Ministerstvo zemědělství
- Ústav zemědělské ekonomiky a informací
- ASZ ČR - Asociace soukromého zemědělství ČR - Stavovská organizace soukromých zemědělců České republiky. Vychází z tradic a přesvědčení o perspektivnosti rodinných farem jako základu moderního zemědělství a živého venkova.
- Agrární komora
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce
- Svaz chovatelů českého strakatého skotu
- - statistiky zemědělské produkce FAO
- Specializace a povolání v zemědělství