Osevní postup
Osevní postup je plán postupného střídání plodin na pozemcích (záhonech).
Dodržováním zásad racionálního střídání plodin se daří:
- Snižovat výskyt plevelů, chorob a škůdců
- Pomocí předplodiny vytvářet optimální podmínky pro plodinu následnou, což se projeví pozitivně na výnosu a kvalitě pěstovaných plodin
- Vyrovnaná struktura plodin a jejich vhodné rozmístění v osevním postupu, ovlivńuje příznivě úrodnost půdy a její jednotlivé fyzikální, chemické i biologické vlastnosti
Vývoj osevních postupů [editovat]
- Ždáření - plocha pozemku se získala vypálením části lesů
- Přílohová soustava - část pozemku se zatravní na 10 až 12 let a využívá se jen k pastvě
- Úhorová soustava (Trojhonná soustava) - neosetý pozemek nechaný 1 rok ladem (úhor, ozim, jařina)
- Norfolská soustava (Čtyřhonná soustava) - (jetel, ozim, okopanina, jařina)
- výhody: dobré střídaní plodin, hnojení hnojem 25 % půdy (okopaniny),
- nevýhody: jetel brzy po sobě - norfolský osevní postup je doposud základem pro většinu osevních postupů
Osevní postup v dnešním pojetí hlavně sleduje cíl trvalé udržitelnosti úrodnosti půdy. Půda musí být pro pěstované rostliny kvalitním substrátem pro ukotvení rostlin kořeny. Osevní postup musí zajistit příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy, dostatek přístupných živin, dobrou strukturu půdy. Střídání hluboko a mělce kořenících rostlin, okopanin a obilovin, pícnin a zrnin, širokolistých a úzkolistých rostlin, pravidelné organické hnojení, doplňování živin minerálními hnojivy a odstranění limitujících prvků (např. nedostatek některých stopových prvků - Mg, B, Mn) zajistí tyto základní podmínky a trvalou úrodnost půdy.
Zemědělství jako jediný obor lidské činnosti historicky a cílevědomě využívá energii slunečního záření, kterou prostřednictvím fotosyntézy rostlin a krmením živočichů, včetně výživy lidí akumuluje a transformuje pro další využití.
