Osevní postup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Osevní postup je plán postupného střídání plodin na pozemcích (záhonech).

Dodržováním zásad racionálního střídání plodin se daří:

1. Snižovat výskyt plevelů, chorob a škůdců
2. Pomocí předplodiny vytvářet optimální podmínky pro plodinu následnou, což se projeví pozitivně na výnosu a kvalitě pěstovaných plodin
3. Vyrovnaná struktura plodin a jejich vhodné rozmístění v osevním postupu, ovlivńuje příznivě úrodnost půdy a její jednotlivé fyzikální, chemické i biologické vlastnosti

[editovat] Vývoj osevních postupů

1. Ždáření - plocha pozemku se získala vypálením části lesů
2. Přílohová soustava - část pozemku se zatravní na 10 až 12 let a využívá se jen k pastvě
3. Úhorová soustava (Trojhonná soustava) - neosetý pozemek nechaný 1 rok ladem (úhor, ozim, jařina)
4. Norfolská soustava (Čtyřhonná soustava) - (jetel, ozim okopanina, jařina)
   1. výhody: dobré střídaní plodin, hnojení hnojem 25 % půdy( okopaniny),
   2. nevýhody: jetel brzy po sobě - norfolský osevní postup je doposud základem pro většinu osevních postupů

Tento článek týkající se zemědělství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.