Střítež (okres Jihlava)
Střítež | |
---|---|
Vjezd do obce od Ždírce, na pozadí komplex průmyslové zóny | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jihlava |
Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°27′23″ s. š., 15°37′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 479 (2024)[1] |
Rozloha | 7,46 km²[2] |
Katastrální území | Střítež u Jihlavy |
Nadmořská výška | 483 m n. m. |
PSČ | 588 11 |
Počet domů | 177 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Střítež 1 588 11 Střítež u Jihlavy obecstritez@volny.cz |
Starostka | Michaela Zadinová |
Oficiální web: www | |
Střítež | |
Další údaje | |
Kód obce | 587958 |
Kód části obce | 157911 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střítež (německy Schritenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží zhruba 9 km severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 483 metrů. Katastrální území nese název Střítež u Jihlavy. Žije zde 479[1] obyvatel. První zmínka pochází z roku 1347, obec je však pravděpodobně starší. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Na přelomu 20. a 21. století začala výstavba průmyslové zóny směrem na Jihlavu a přímo v obci vznikají nové rodinné domy.
Nachází se v kotlině Hornosázavské pahorkatiny na soutoku Měšínského a Zlatého potoka. Na území obce se rozkládají čtyři velké rybníky (Pivovarský, Mlýnský, Cihlářský a Obecní). Stříteží prochází silnice třetí třídy č. 3525 a železniční trať číslo 225. Dopravu v obci ovlivňuje severovýchodně ležící komunikace I/38 s nedalekým exitem 112 dálnice D1. V obci sídlí mateřská škola, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. Na návrší nad Obecním rybníkem stojí kostel svatého Floriána. Dále se tu nachází židovský hřbitov a kaple Panny Marie.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu obce není příliš jasný. Nejspíš souvisí s českým výrazem střežiti, což naznačuje, že Střítež původně vznikla jako strážní osada. Jméno se však podle jiných zdrojů mohlo také vyvinout z českého slovního základu čert, z něhož byl odvozen název Čertež a zkomolením vznikl konečný název Střítež.[4] Vývoj názvu přechází od označení Schritiz, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1347, přes Strzitez (1353), Strzetez (1380), Schrites (1493), Strzitez (1536, 1544), Strzitezh (Komenského mapa Moravy, 1624)[4], Stryttnsdorf (1626), Schrittens, Sssritenicze (1787), Schrittens, Stříteř (1843, 1854) a Stříteř, Schrittenz (1893).[5] V letech 1869–1921 název obce kolísal mezi Střítež a Stříteř, avšak převažovala varianta Stříteř.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Střítež vznikla pravděpodobně v polovině 13. století na soutoku Zlatého a Měšínského potoka na významné středověké komunikaci z Jihlavy přes Havlíčkův Brod do Prahy.[7] Osídlení zdejšího území však může být starší, neboť zde bylo nalezeno kamenné kladívko z mladší doby kamenné, což by dokládalo dávné osídlení tohoto místa či přechod skupiny osob (pravděpodobně lovců).[4] První písemná zmínka o obci pod názvem Schritis pochází z 22. července 1347.[8] Téhož roku při dělení rodového majetku pánů z Lípy získal Jindřich jako jeden ze čtyř bratrů Humpolec, Rataje a právě Střítež.[9] Rovněž v roce 1347 je poprvé písemně popsáno zdejší hradiště pojmenované Munitio Schritys,[7] které se objevuje v pověsti o dvou bratrech z hradu Šacberk.[pozn. 1] Taktéž ze 14. století pochází pověst o hraběti, jenž zde nechal postavit zámek a nazval jej Střítež podle slova střežiti.[10] Z tohoto hradiště ve středověku vznikla vodní tvrz na břehu Pivovarského rybníka. Po smrti Jindřicha z Lípy se v roce 1353 majetku ujala jeho žena Škonka.[9]
Od roku 1365 Střítež vlastnili Lichtenburkové, kteří statek pronajímali lennímu pánovi Janu Štěrbovi ze Stříteže. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, jenž místním v roce 1412 udělili právo odúmrti. Jan z Leskovce bojující na straně katolíků padl v bitvě u Želiva v roce 1424.[9] Dědictví se ujal jeho bratr Arnošt z Leskovce, jenž se během husitských válek přidal ke straně podobojí. Dne 10. prosince 1425 Střítež i zdejší tvrz poškodila protihusitská výprava jihlavské posádky pod velením hejtmana Hrocha z Mezilesic.[11] V roce 1436 majetek přešel na Trčky z Lípy.[8] Roku 1493 Mikuláš Trčka z Lípy obnovil hrad poničený husity.[7] O sedm let později Střítež s tvrzí přešla na Mikulášova bratra Buriana Trčku z Lípy a Lipnice,[4] ten v roce 1522 zemřel a dědictví se ujal jeho syn Jan.[9] Dne 28. dubna 1536 Jan Trčka z Lípy majetek prodal Jihlavě, která tak jako moravské město mohla hlasovat v českém sněmu. Ve stejném roce tu začal fungovat pivovar.[12] Dne 15. srpna 1612 v obci kvůli neopatrnosti místního kováře propukl požár,[4] který zničil 27 domů, mlýn a valchu. Jihlava poškozeným přispěla částkou 300 tolarů.[9]
Dne 21. června 1625 Střítež koupil Jan Heidler z Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku 1683 majetek přešel na rod Pachtů z Rájova.[9] Ti zde o dva roky později nechali postavit lovecký zámeček Karlswald. Roku 1725 majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300 000 zlatých,[13] o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Od 40. let 18. století význam obce upadal. Střítež minula nově stavěná císařská silnice, ve stejné době pravděpodobně zanikla i zdejší tvrz a roku 1760 byla správa panství přesunuta do Štoků. V roce 1808 vyhořel zdejší filiální kostel,[14] který byl obnoven až v roce 1848. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.[8] Téhož roku tu začala fungovat německá škola.[4]
Od roku 1869 vesnice spadala pod okres Polná, roku 1880 přešla pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[6] V roce 1878 měla Střítež čtyři místní části, Červený Kříž, Antonínův Důl, Pávov a již neexistující Karlův Les.[4][15] Roku 1886 byl založen hřbitov, o šest let později zřízena fara.[10] V roce 1871 byla vystavěna železniční trať z Jihlavy na Havlíčkův Brod se stanicí ve Stříteži.[8] Roku 1919 v této převážně německé obci Národní jednota pošumavská zřídila českou knihovnu,[4] o deset let později tu byl zaveden elektrický proud. V roce 1937 čeští obyvatelé založili český sbor dobrovolných hasičů.[10]
Po roce 1945 došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti,[8] prázdná stavení po vysídlených rodinách přidělovala osidlovací komise zájemcům z řad českých občanů.[4] V roce 1959 byla založena Tělovýchovná jednota Střítež.[16] V roce 1961 Střítež přešla pod okres Jihlava.[6] Kulturní dům byl slavnostně otevřen 27. dubna 1970. Provoz základní školy byl ukončen ve školním roce 1978/1979. V roce 1998 byla obec plynofikována.[10] Téhož roku se u místní železniční stanice čelně srazily dva vlaky, nehoda si vyžádala osm těžce zraněných.[17] Na začátku 21. století se začal rozvíjet zdejší průmysl, za obcí u silnice III/3525 vznikl komplex průmyslové zóny. V letech 2001–2009 zde lidé postavili dvacet nových rodinných domů,[10] pro něž byla v roce 2005 vystavěna v lokalitě u hřiště čistírna odpadních vod. Obec má vlastní vodárnu a jednou za týden zde ordinuje praktický lékař pro dospělé.[18] Od roku 2011 tu stojí 58. zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.[19]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec Střítež leží v okresu Jihlava v Kraji Vysočina devět kilometrů severovýchodně od krajského města Jihlava, tři kilometry východně od Ždírce a tři kilometry severovýchodně od Dobronína. Je situována na české straně bývalé zemské hranice. Rozloha katastru obce činí 7,46 km2, z toho zaujímá orná půda 4,53 km2, zahrady 0,14 km2, trvalé travní porosty 0,73 km2, lesní půda 1,15 km2, vodní plochy 0,26 km2, zastavěné plochy 0,17 km2 a ostatní plochy 0,5 km2.[20] Obec má jedno katastrální území s názvem Střítež u Jihlavy.
Geologická stavba, reliéf a půdy
[editovat | editovat zdroj]Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula a migmatit.[21] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Dobronínská pánev.[22] Průměrná nadmořská výška činí 483 metrů.[23] Nejvyšší bod, Zahradníkův kopec (508 m n. m.), leží u silnice na Dobronín. Nejnižší bod se nachází nedaleko Mlýnského rybníka v nadmořské výšce 492,7 m.[24]
Na převážné části území se vyskytuje pseudoglejová půda, Zahradníkův kopec tvoří kambizemě, které pokrývají rovněž území jihovýchodně od Pivovarského rybníka a západní okraj katastru.[25]
Vodstvo a podnebí
[editovat | editovat zdroj]Střítež ležící v kotlině na soutoku Měšínského a Zlatého potoka patří k úmoří Severního moře. Celkově se na katastru obce vyskytují čtyři velké rybníky. Obecní rybník o výměře 2,4 hektaru se nachází na návsi a protéká jím Měšínský potok. Pivovarský rybník (dle jiných zdrojů Zámecký)[26] s výměrou 10 hektarů leží na Zlatém potoce, do nějž se posléze zprava vlévá Měšínský potok. Zesílený tok následně protéká dalším rybníkem v katastru, Mlýnským. Poslední z rybníků, Písařský (někdy též Cihlářský, 4,8 ha), se rozkládá směrem k hotelu Tři věžičky u silnice I/38. Rybníky vzhledem ke své rozloze a poloze u hlavních cest dříve sloužily k obraně obce.[8]
V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí.[27] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[28]
Flora a fauna
[editovat | editovat zdroj]V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu.[29] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[30] Lesy v katastrálním území obce Střítež náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na severním okraji katastru se rozkládá les Obora, mezi silnicemi na Dobronín a Ždírec je les pojmenovaný Holotympl a mezi komunikací na Ždírec a Měšínským potokem leží Panský les. Za Cihlářským potokem se jihozápadním směrem stojí les Bažantnice.[31] Potenciálně přirozenou vegetací je bučina s kyčelnicí devítilistou.[32] Severozápadně od logistického centra stojí Krajcův les se smíšeným porostem.[33] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[34]
V okolních lesích se vyskytují srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na komíně varny bývalého pivovaru hnízdí čáp bílý (Ciconia ciconia).[12] Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra).[34] Na katastrálním území Stříteže se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve Stříteži trvale 390 osob, z toho 178 žen. Celkem 253 občanů se hlásilo k české národnosti, tři ke slovenské, tři k moravské a jeden k ukrajinské.[35] V roce 1787 tu stálo 47 domů, roku 1924 již 123. Koncem 19. století Češi tvořili pětinu obyvatel. Roku 1900 tu žilo 496 Němců a 95 Čechů, o deset let později 393 Němců a 144 Čechů.[8] Podle zápisu v obecní kronice tu v roce 1930 stálo 156 domů, v nichž žilo 628 Čechů, 425 Němců, 6 Židů, 10 Romů a také jeden Maďar.[10]
Počet | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
obyvatel | 950 | 801 | 861 | 917 | 906 | 1010 | 1070 | 844 | 841 | 489 | 338 | 319 | 332 | 390 |
domů | 94 | 99 | 102 | 112 | 131 | 127 | 153 | 191 | 169 | 139 | 106 | 124 | 131 | 152 |
Náboženský život
[editovat | editovat zdroj]Obec je sídlem římskokatolické farnosti Střítež, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je kostel svatého Floriána.[37] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 72 z 390 osob, z toho se 48 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a dva k Církvi československé husitské. Sedmnáct věřících své vyznání neuvedlo, 121 osob bylo bez náboženské víry.[35] Dříve tu žila židovská komunita, která byla nejpočetnější pravděpodobně v 17. století. Postupně však židů ubývalo, neboť dávali přednost podnikání ve městech.[7]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Jana Novotná.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2002–2006 | 286 | 74,48 | 7 | 4 SNK II. 3 SNK I. |
Pavel Koudela |
2006–2010 | 296 | 66,22 | 7 | 4 SNK I 3 SNK II |
Pavel Koudela |
2010–2014 | 317 | 64,67 | 7 | 3 PRO OBEC 2 NEZÁVISLÍ PRO STŘÍTEŽ I. 2 Pro rozvoj obce |
Pavel Koudela |
2014–2018 | 331 | 60,42 | 7 | 7 PRO OBEC | Jana Novotná |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Obecní znak a prapor byl Stříteži udělen usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 30. listopadu 2007.[38] Znak a vlajku navrhl heraldik Jan Tejkal. Zastupitelstvo vybíralo ze šesti návrhů. Námět znaku vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století, lví hlava odkazuje na vazby k Jihlavě a na erb rodu Pachtů z Rájova.[39] Ve znaku se nachází v červeno–stříbrně štítě šikmý orobinec s listy přirozené barvy provázený v prvním poli stříbrnou korunovanou lví hlavou s krkem a zlatým jazykem, ve čtvrtém poli stříbrným vozovým kolem se čtyřmi rameny. Vlajku tvoří červeno–bíle čtvrcený list, na němž jsou totožné obrazce jako na znaku a liší se jen jejich barva; na vlajce bílá a žlutá nahrazují stříbrnou a zlatou barvu. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[38]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Ve Stříteži působí několik obchodních společností, drobných podnikatelů a Celní úřad pro Kraj Vysočina.[40] K roku 2011 zde mělo sídlo 73 podnikatelských subjektů.[41] V obci se nachází pohostinství Pivovarská restaurace, obchod se smíšeným zbožím U Miloše a úřadovna České pošty.[42] Působí zde tříhvězdičkový hotel s restaurací Tři věžičky,[43] čerpací stanice pohonných hmot Agip, reklamní tiskárna Sedmík, společnost DOUCHA specializující se na výrobu elektrorozvaděčů a zpracování plechů,[44] firma nabízející ručně broušené sklo Jaroslav Horr – Sklotex,[45] výrobce a dodavatel betonových produktů venkovní architektury DITON[46] a logistické centrum společnosti Jipocar o velikosti 81 200 m² výrobních, skladových a administrativních prostor.[47] Budova haly C této firmy se stala Prestižní stavbou Vysočiny pro rok 2005.[48] V těchto firmách pracují převážně obyvatelé Jihlavy a okolních obcí. Dříve tu fungovaly mlýn, pila[13] a pivovar.[12] Roku 1949 tu bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se v roce 1974 sloučilo s JZD Dobronín a vzniklo tak JZD Budovatel.[49] Po roce 1989 byla půda navrácena původním vlastníkům.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Na území obce zasahuje krátký úsek dálnice D1 a silnice I/38 mezi Štoky a Jihlavou. Přímo obcí prochází silnice třetí třídy III/3525 ze silnice I/38 přes Střítež na Ždírec, po níž dle Celostátního sčítání dopravy provedeného v roce 2010 jezdilo celkem 1 463 motorových vozidel za den ve skladbě 1 316 osobních automobilů, 136 těžkých automobilů a 11 jednostopých vozidel.[50] Tato silnice vychází ze silnice I/38, po které v tomto úseku denně projede celkem 12 740 motorových vozidel ve skladbě 9 893 osobních automobilů, 2 789 těžkých automobilů a 58 jednostopých vozidel.[51] Na této křižovatce silnic I/38 a III/3525, nazývané u Tří věžiček, se stalo několik vážných nehod a během dopravní špičky se zde tvoří kolony. Na přelomu let 2013/2014 má dojít ke stavebním úpravám, provoz budou řídit semafory.[52] Ve vzdálenosti 720 metrů od křižovatky u Tří věžiček se nachází exit 112 dálnice D1. Přímo v obci se kříží komunikace III/3525 se silnicí III/34819, která vede do Dobronína.
Vesnicí prochází železniční trať číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou. Železniční zastávka stojí u silnice třetí třídy 3525 na 21. kilometru této tratě.[53] Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR; a železniční dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou.[18]
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Německá škola v obci vznikla v roce 1840.[4] V roce 1900 tu byly školy dvě – jednotřídní česká a dvoutřídní německá.[13] Základní škola zde byla zrušena ve školním roce 1978/1979, kdy ji navštěvovalo 17 žáků. Děti od té doby dojíždějí do základních škol v Dobroníně a Jihlavě. V budově bývalé fary na levé straně silnice do Ždírce sídlí Mateřská škola Střítež s kapacitou dvacet dětí.[54] V centru obce stojí víceúčelová budova z roku 1970. Nachází se zde obecní úřad, pobočka České pošty,[41] veřejná knihovna a sál, který slouží ke kulturnímu vyžití obyvatel obce. Každoročně se tu začátkem května koná pouť, která připadá na patrona zdejšího kostela, svatého Floriána. Místnímu sboru dobrovolných hasičů slouží hasičská zbrojnice. V jižním cípu obce leží fotbalové hřiště, kde místní fotbalový klub TJ Střítež[55] hraje třetí třídu mužů v okrese Jihlava.[56] U hřiště se rozkládá tenisový kurt s antukovým povrchem určený pro tenis a nohejbal.[16]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Floriána stojí u zdi hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Pozdně barokní stavba byla vybudována roku 1848 na místě ruin původního filiálního kostela, který zde stával již v polovině 18. století.[4] Ten však v noci z 30. dubna na 1. května 1808 vyhořel, zůstaly pouze obvodové zdi.[14] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
- Kaple Panny Marie stojí na návsi v parku se vzrostlými lípami. Novogotická obdélná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem má na hřebeni střechy sanktusník.[17] Ve štítu se nachází nika se sochou Panny Marie.[14] Před kapličkou se tyčí kamenná poklona – kříž z roku 1817.[57] Kulturní památkou se stala před rokem 1988.
- Židovský hřbitov byl založen v 18. století. Rozkládá se za objekty zemědělského družstva přibližně půl kilometru jihovýchodně od Pivovarského rybníka. Polozbořená zeď ohrazuje několik desítek většinou již povalených náhrobních kamenů.[7] Nejstarší z nich pochází z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939[8] patří Hugovi a Bertě Koblicovým.[58] Hřbitov byl prohlášen kulturní památkou před rokem 1988.
- Kamenný kříž s litinovým reliéfem svaté Trojice stojí u silnice k železniční zastávce.[8] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
- Lidová kaplička stojí u cesty v jižním cípu obce před domem čp. 111.
- Lovecký zámeček Karlswald (Karlov, Karlův zámeček) stával v bažantnici asi kilometr od Stříteže směrem na Pávov. V barokním slohu jej nechal vystavět v roce 1685 hrabě František Antonín Pachta. Stavba s půdorysem osmicípé hvězdy stála uprostřed parku, který byl obehnán příkopem a valem. Od zámečku vedlo paprsčitě osm alejí ke stejnému počtu obdélníkovým domků. Název nese na památku dne, kdy tu v září 1723 po korunovaci českým králem při zpáteční cestě do Vídně přenocoval Karel VI. Od roku 1805 budova chátrala. V roce 1850 tu Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen nechal zřídit hospodářský dvůr, pavilony tak sloužily jako byty, stodoly a chlévy. Dále objekty vlastnil Alfred Lauer, následně Antonín Fišer. Ve 20. letech 20. století místo sloužilo jako hájovna. Na konci 40. let byl statek znárodněn a poté sloužil jako budovy místního JZD. Fišerovi Karlův dvůr získali v restituci po roce 1989 zpět a pronajali jej řezníku Slámovi z Dobronína, který zde hospodařil. Na konci 90. let 20. století stavby zakoupilo město Jihlava a prodalo jej firmě Bosch Diesel,[59] která objekt strhla a vystavěla zde továrnu na čerpadla, Závod III – Pávov.[60]
- Kaple Panny Marie u Antonínova Dolu, vystavěná v letech 2009–2010 se nachází východně od Antonínova Dolu, u silnice I/38.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hrad Šacberk stával u města Jihlava. Bratři, kteří ho obývali, se neměli příliš v lásce. Po vzájemné dohodě musel druhý ze sourozenců rodné sídlo opustit a vystavět si vlastní hradiště, které bylo nejméně sedm tisíc kroků vzdálené. Rozhodl se proto pro Střítež.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i j k KUBA, Walter. Střítež. Polensko. 2002, čís. 2, s. 1–3.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. Kapitola 14. Střítež, s. 207.
- ↑ a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 502.
- ↑ a b c d e VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 95–98.
- ↑ a b c d e f g h i JAROŠ, Zdeněk. Střítež = Neznámé známé Jihlavsko – zastavení 48.. Jihlavské listy. 2005-06-17, roč. 16, čís. 48, s. 18.
- ↑ a b c d e f HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Střítež, s. 56–58.
- ↑ a b c d e f KRATOCHVÍL, David. Hledáme nej... UDÁLOSTI NAŠICH MĚST A OBCÍ. Jihlavské listy. 2009-03-27, roč. 20, čís. 25, s. 27.
- ↑ HOFFMANN, František. Jihlava v husitské revoluci. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1961. 251 s. S. 160.
- ↑ a b c VRÁNA, Filip. Pivovary na Vysočině Střítež. Jihlavské listy. 2011-02-01, roč. 22, čís. 9, s. 13.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.
- ↑ a b c KLIMENTOVÁ-REPASKÁ, Eva. Mgr. Brno, 2012 [cit. 2013-04-20]. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Starosti a radosti vašeho starosty. Jihlavské listy. 2011-04-22, roč. 22, čís. 32, s. 17.
- ↑ a b Fotbalový klub TJ Střítež u Jihlavy [online]. TJ Střítež u Jihlavy [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Kraj Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Střítež, s. 267.
- ↑ a b O obci [online]. Obecní úřad Střítež [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Mapa Stříbrné pomezí [online]. Stříbrné pomezí [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-10.
- ↑ Veřejná databáze ČSÚ, obec Střítež (okres Jihlava) [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-04-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 43.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Božena. Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla N–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1991. 1225 s. ISBN 80-200-0317-7. Kapitola Střítež, s. 891.
- ↑ Katastrální území Střítež u Jihlavy [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004–2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Statistická ročenka půdní služby [online]. VÚMOP, v.v.i., Půdní služba, 2015, rev. 2015-10-21 [cit. 2015-10-21]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR : Vodní toky a nádrže. Praha: Československá akademie věd, 1984. 315 s. Kapitola Zámecký rybník, s. 307.
- ↑ TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
- ↑ CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Střítež u Jihlavy, mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Lesní plochy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990 a 2000 [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2013-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b DAVID, Petr. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha: Soukup & David, 2006. 161 s. ISBN 80-86899-99-3. Kapitola Vymezení a charakteristika, s. 9–11.
- ↑ a b Sčítání lidu 2011 Střítež [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-04-14]. S. 568, 569, záznam 91. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Římskokatolická farnost Střítež - expozitura [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Udělené symboly – Střítež [online]. 2008-03-11 [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ Nových znaků obce se brzy dočkají Střítež a Ždírec. Jihlavský deník [online]. 2007-12-04 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Základní informace o úřadu [online]. Celní úřad pro Kraj Vysočina, 2009 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Střítež [online]. Regionální informační servis, 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Seznam podnikatelů a služeb [online]. Obecní úřad Střítež [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Tři věžičky [online]. Restaurant Tři věžičky, 2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ DOUCHA – rozvaděče a zpracování plechů [online]. Doucha [cit. 2013-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-10.
- ↑ Jaroslav Horr – Sklotex [online]. Jaroslav Horr – Sklotex [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Profil společnosti [online]. DITON [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Logistické centrum Jihlava [online]. Jipocar [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Držitelé ocenění "Prestižní stavba Vysočiny 1992 – 2002", "Prestižní stavba Vysočiny 2005 – logistická hala C" [online]. Jipocar [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku. [s.l.]: Okresní výbor KSČ, 1989. 89 s. Kapitola Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín, s. 38–40.
- ↑ Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-3306. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.
- ↑ Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-1130. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.
- ↑ BRICHTA, Martin. Tři věžičky: křižovatku budou řídit semafory. Jihlavské listy [online]. 19. března 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Popis trati 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – Veselí nad Lužnicí – Česká republika [online]. ŽelPage [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
- ↑ KOUDELA, Pavel. Mateřská škola Střítež [doc]. Střítež: Obecní úřad Střítež, 2011-03-16 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online.
- ↑ TJ Střítež [online]. Fotbalová asociace České republiky, rev. 2013-04-09 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ A2A - III. tř. mužů [online]. Fotbalová asociace České republiky [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3 (P/Š). Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Střítež, s. 457–458.
- ↑ TEJNECKÁ, Jana. Hrob a kenotaf Obětí holokaustu [online]. Praha: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ TVARŮŽKOVÁ, Petra. Letohrádek Karlův zámeček. Brno, 2008 [cit. 2013-04-22]. 37 s. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
- ↑ Závody firmy BOSCH DIESEL s.r.o. [online]. Bosch Diesel [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUBA, Walter. Střítež. In: Polensko 11, č. 2. Polná: Klub za historickou Polnou, 2002. S. 1–3.
- VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 95–98.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střítež na Wikimedia Commons
- Střítež v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Encyklopedické heslo Střítež v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Web SDH Střítež Archivováno 13. 10. 2015 na Wayback Machine.
- TJ Střítež[nedostupný zdroj]