Linie následnictví německého trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký znak německého císaře.

Následnictví německých trůnů užívá různých systému pro určení následníka trůnu. Většina německých státu však používala salické či polo-salické právo.

Následnictví samotného trůnu německého císařství bylo pevně svázáno s pruským trůnem. Císařem byl vždy pruský král, podle pruského následnického řádu.

Následnictví císařského trůnu[editovat | editovat zdroj]

Funkce německého císaře (resp. prezidenta spolku s titulem německého císaře) byla dle spolkové ústavy pevně spojena s úřadem pruského krále. Tím pádem zde nebylo žádného vlastního následnického řádu pro císařský trůn, stejně jako neexistovali přímo němečtí císařští princové ani císařská rodina. Jediné osoby s císařskými tituly byli císař, císařovna, korunní princ a korunní princezna. Nejednalo se tedy o personální unii, jak se na první pohled může zdát. Pruští princové v pořadí následnictví:

Následnictví trůnu německých monarchií[editovat | editovat zdroj]

Anhaltsko[editovat | editovat zdroj]

Znak anhaltského vévodství.

Anhaltské vévodství mělo stejně jako všechny německé monarchie následnický řád založený na salickém resp. polo-salickém právu. Následníkem trůnu byl pouze legitimní příslušník rodu v mužské linii dle pravidel primogenitury. Současná hlava rodu a jediný mužský příslušník Eduard (syn posledního vládnoucího vévody Jáchyma Arnošta), který má pouze dcery změnil z pozice hlavy rodu a jediného zbylého mužského člena rodu následnické právo na absolutní primogenituru.[1]

  • Simple silver crown.svg Jv vévoda Fridrich I. (1831–1904)
    • Simple silver crown.svg Jv vévoda Fridrich II. (1856–1918)
    • Simple silver crown.svg Jv vévoda Eduard I. (1861–1918)
      • Simple silver crown.svg Jv vévoda Jáchym Arnošt (1901–1947)
        • Jv princ Eduard (*1941), hlava rodu
          • (1) Jv princezna Julie Kateřina (*1980)
            • (2) Jv princ Julius Maxim (*2010)
          • (3) Jv princezna Julie Eilika (*1985)
          • (4) Jv princezna Julie Felicitas (*1993)
      • Jv princ Evžen (1903–1980)
        • (4) Jv princezna Anastázie (*1940)

Bádensko[editovat | editovat zdroj]

Znak velkovévodství bádenského.

[2]

  • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Karel Fridrich (1728–1811)
    • Jkv princ Karel Ludvík (1755–1801)
      • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Karel I. (1786–1818)
    • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Ludvík I. (1763–1830)
    • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Leopold I. (1790–1852)
      • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Ludvík II. (1824–1858)
      • Simple silver crown.svg Jkv velkovévoda Fridrich I. (1826–1907)
      • Jvvv princ Vilém (1829–1897)
        • Jkv princ Maxmilián (1867–1929)
          • Jkv princ Bertold (1906–1963)
            • (1) Jkv princ Maxmilián (*1933), hlava rodu
              • (1) Jkv princ Bernhard (*1970)
                • (2) Jkv princ Leopold (*2002)
                • (3) Jkv princ Fridrich (*2004)
                • (4) Jkv princ Karel Vilém (*2006)
              • (5) Jvvv princ Leopold (*1971)
              • (6) Jvvv princ Michael (*1976)
            • (7) Jv princ Ludvík (*1937)
              • (8) Jv princ Berthold (*1976)

Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

Velký znak království bavorského.

[3]

Hannoversko a Brunšvicko[editovat | editovat zdroj]

Velký znak vévodství brunšvického.

[4]

Hesensko[editovat | editovat zdroj]

Velký znak velkovévodství hesenského.

[5]

Hohenzollernsko[editovat | editovat zdroj]

Znak knížectví Hohenzollern-Sigmaringen.

[6]

Lippe[editovat | editovat zdroj]

Znak knížectví Lippe.

[7]

  • Arnošt II. z Lippe-Biesterfeldu (1842–1904)
    • Simple silver crown.svg kníže Leopold IV. (1871–1949)
      • kníže Armin (1924–2015)
        • kníže Štěpán (*1959), hlava rodu a pretendent trůnu
          • (1) dědičný princ Bernard (*1995)
          • (2) princ Jindřich (*1997)
          • (3) princ Benjamín (*1999)
      • dědičný princ Arnošt (1902–1987)
        • princ Arnošt Leopold (*1940)
      • princ Chlodvík (1909–2000)
        • (4) princ Winfríd-Chlodvík (*1941)
    • princ Julius Arnošt (1873–1952)
      • princ Arnošt August (1917–1990)
        • Fridrich Vilém (*1947), nárokovatel postu hlavy rodu, narozen mimo manželství
        • (5) princ Arnošt August of Lippe (*1952)
  • princ Rudolf (1856-1931)
    • Fridrich Vilém (1890-1938)
      • (6) princ Rudolf (*1937)
        • (7) princ Jan Fridrich (*1982)

Meklenbursko[editovat | editovat zdroj]

Znak velkovévodství meklenburského.

[8]

Nasavsko[editovat | editovat zdroj]

Střední znak vévodů nasavských.

[9]

Oldenbursko[editovat | editovat zdroj]

Znak velkovévodství oldeburského.

Další v pořadí následnictví by po vymření výše uvedených členů velkovévodské rodiny připadali primogeniturní příslušníci oldenburské dynastie a to hlava Glückburské větve a jeho následníci (potomci glücksburského vévody Fridricha, staršího bratra dánského krále Kristiána IX.). Následnictví ostatních příslušníků holštýnsko-gottorpské větve Oldenburského rodu, (kam patří i Oldenburská velkovévodská rodina) tj. především potomků ruského cara Pavla v mužské linii je od roku 1903 nejasné, jelikož se car Mikuláš II. formálně vzdal následnického práva svého a celé carské větve rodu ve prospěch zmíněné Glücksburské větve rodu, i přes to že se mohl vzdát pouze svého vlastního místa v následnictví oldenburského trůnu. Ve stejném duchu bylo následnictví trůnu ošetřeno článkem 18 oldenburské ústavy.[10]

Prusko[editovat | editovat zdroj]

Velký znak království pruského.

Reuss[editovat | editovat zdroj]

Znak knížectví Reuss-Gera.

[11]

Saské království[editovat | editovat zdroj]

Velký znak království saského.

[12]

Saská vévodství[editovat | editovat zdroj]

[13]

Sasko-Výmar-Eisenach[editovat | editovat zdroj]

Velký znak vévodství Sasko-Výmar-Eisenašského.

The Constitution of 1816 (revised 1850) contained no clause concerning the law of succession.

Prince Michael does have two first cousins who will succeed him as heads of the House of Saxe-Weimar-Eisenach, should he not leave male offspring: Prince Alexander Georg (b. 1945) and his brother Prince Wilhelm Ernst (b. 1946). Both do not have any surviving male offspring either, since the first never married and the second's only son, Georg Konstantin (b. 1977) died after being thrown from a horse at a friend's home, Apethorpe Palace, in June 2018. It is not known that he had a child from his marriage with Olivia Rachelle Page. The House of Saxe-Weimar-Eisenach may therefore become extinct in the male line. In June 2018, Prince Michael has named his daughter Leonie as his Heiress


Sasko-Meiningen[editovat | editovat zdroj]

Velký znak vévodství Sasko-Meiningenského.

Prince Konrad is unmarried. His closest male relative (and the only other living male descendant of the House of Saxe-Meiningen) is his nephew, Prince Constantin (b. 1980), son of his elder half-brother, Prince Friedrich Ernst from his second marriage with Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha, a half sister of Andreas, Prince of Saxe-Coburg and Gotha. Should Prince Konrad leave no male heir, his nephew will probably take over the headship of the House of Saxe-Meiningen[16]

  • Simple silver crown.svg Duke Georg II (1826-1914)
    • Prince Ernst (1859–1941), Head of the Ducal House (1928-1941)
      • Has living male non dynastic descendants the Barons von Saalfeld
    • Prince Friedrich (1861-1914)
      • Prince Bernhard (1901-1984), Head of the Ducal House (1946-1984)
        • Has living male non dynastic descendants from his first marriage[14]
        • Prince Konrad (born 1952), Head of the Ducal House (since 1984)[14]

Sasko-Koburk-Gotha[editovat | editovat zdroj]

Velký znak vévodství Sasko-Kobursko-Gothajského.

Vévodství koburské a gothajské byly pod vládou společného panovníka spojeny v roce 1826, po územním vyrovnání ernestinských Wettinů po vymření větve rodu vládnoucí ve vévodství sasko-gotha-altenburg. Společným vévodou pro obě nově spojená vévodství byl dosavadní sasko-kobursko-saalfeldský vévoda Arnošt I. Obě vévodství zůstala nadále oddělena. V koburském vévodství byla zavedena ústava již v roce 1821. Na rozdíl od Gothy, kde byla ústava přijata až v roce 1849. Sjednocena byla za vlády jeho syna v roce 1852 společnou ústavou do jednotného státu (§1). Tato ústava stanovila následnický řád pro vévodství a stanovila další požadavky na osobu vévody:

  • Vévoda musí sídlit na území vévodství (§ 4, 5),
  • následnictví trůnu se řídí primogeniturou. Následníky trůnu jsou pouze muži v mužské linii vládnoucího rodu (§ 6),
  • všichni následníci trůnu musí vzejít z rovnorodého manželství (dle pravidel dynastie) a schválených vládnoucím vévodou (hlavou rodu) (§ 6),
  • z následnictví trůnu vévodství je vyloučen vládnoucí britský král a bezprostřední tj. první následník (§ 9).

Poslední bod reflektuje situaci, která nastala po smrti vévody Arnošta I. (†1844). Vládnoucím vévodou se stal jeho nejstarší syn Arnošt II. Jelikož ale Arnošt II. neměl z manželstí s Alexandrinou Bádenskou žádné potomky, následníkem trůnu byl jeho mladší bratr Albert. Albert se roku 1840 oženil s britskou královnou Viktorií, což znamenalo že vévodství v budoucnu připadne britskému králi, což by odporovalo § 4 a 5 platné ústavy. Proto byl v ústavě z následnicví trůnu vyloučen britský král i jeho následník. V roce 1857 kdy se Albert stal (jako manžel královny) formálně britským princem měl Albert měl z manželství s Viktorií čtyři syny:

Proto bylo po smrti prince Alberta (†1861) rozhodnuto v zájmu předejití ústavním a mezinárodním problémům k dohodě o upravení posloupnosti následnictví a zakomponování tohoto řešení do ústavy a to v takové podobě, aby bylo předejito i podobným problémům v budoucnu: Britský následník trůnu Albert Eduard, knížete z Walesu se roku 1863 vzdal svého nároku na trůn vévodství pro sebe a své potomky (v té době byl stejně jako jeho bratři bezdětný), ve prospěch mladších bratrů. Následnictví trůnu se mělo Eduardově linii vrátit pouze v případě, že by bylo mužských následníků jeho mladších bratrů. Následníkem trůnu a následníkem Arnošta II. se stal Eduardův mladší bratr Alfréda, vévodu z Edinburghu, který po smrti strýce v roce 1893 nastoupil na vévodský trůn. Alfrédovým jediným synem byl Alfréd, který ale o šest let později spáchal sebevraždu. Jelikož ale nezanechal žádného mužského dědice, bylo pravděpodobné že trůn vévodství připadně dalšímu z výše uvedených bratrů Arturovi, vévodovi z Connaughtu a Strathearnu. Vévodství bylo tou dobou již dvacet let součástí Německého císařství, jehož hlavou byl Vilém II. Pruský se kterým neměl vévoda z Connaughtu dobré vztahy a neměl zájem se stát německým vévodou a raději chtěl pokračovat v kariéře britského důjstojníka. Proto se také ve prospěch svého synovce Karla Eduarda vévody z Albany, zřekl pro svou osobu nároku na trůn kompletně a pro svého jediného syna Artura z Connaughtu za podmínky že by nedojde k vymření mužské linie Karla Eduarda. V červenci 1899 bylo proto pořadí následnictví trůnu ústavně ošetřeno následovně (§ 7, 9, 19):

  • Platí princip mužské primogenitury, kromě níže specificky upravého pořadí jednotlivých linií (§ 10),
  • následníkem aktuálního vévody je Karel Eduard, vévoda z Albany (*1884), syn Leopolda, vévody z Albany 1853-1884,
  • po vymření mužské linie Karla Eduarda, měl trůn připadnout Arturovi z Connaughtu a jeho mužské linii,
  • pokud by došlo k vymření po měči i této linie, měl se trůn vrátit mužským potomkům britského krále Eduarda VII., ale:
    • britský král a jeho bezprostřední následník jsou vyloučeni z následnictví trůnu,
    • britský král nebo bezprostřední následník téhož mohou nastoupit na vévodský trůn pouze pokud v této linii není dalšího dědice a jen pokud není-li v této linii dědic starší 21 let, schopný se ujmout vlády ve vévodství,
    • britský král nebo následník téhož musí ve vévodství vládnout přes svého zástupce zde,
    • jiné možnosti personální unie s cizími (tj. mimoněmeckými) trůny nejsou přípustné (§ 19),
    • další v pořadí následují potomci mladších bratrů vévody Arnošta I, jsou-li způsobilí nástupu na trůn vévodství.

Pořadí jednotlivých linií v roce 1900:

[17]

Schaumburg-Lippe[editovat | editovat zdroj]

Velký znak knížectví Schaumburg-Lippe.

[18]

  • Simple silver crown.svg Jiří Vilém (1784–1860), 1st Prince 1807-1860
    • Simple silver crown.svg Adolf I. (1817-1893), 2nd Prince 1860–1893
      • Simple silver crown.svg Jiří (1846–1911), 3rd Prince 1893-1911
        • Simple silver crown.svg Adolf II. (1883-1936), 4th Prince 1911–1936, resigned throne 1918
        • Wolrad (1887-1962), 5th Prince 1936–1962
          • Philipp-Ernst (1928–2003), 6th Prince 1962-2003
          • Prince Konstantin Karl-Eduard of Schaumburg-Lippe (1930-2008)
            • (2) Prince York Karl-Albrecht Konstantin of Schaumburg-Lippe (born 1960)
              • Prince Nicolai-York Gerhard Konstantin of Schaumburg-Lippe (1989-2016)
            • (3) Prince Oliver Konstantin Mortimer of Schaumburg-Lippe (born 1988)
        • Prince Friedrich Christian Wilhelm Alexander of Schaumburg-Lippe (1906-1983)
          • (4) Prince Albrecht-Wolfgang Friedrich Wolrad Ruppert of Schaumburg-Lippe (born 1934)
            • (5) Prince Stephan Wilhelm Ernst of Schaumburg-Lippe (born 1965)
              • (6) Prince Raphael Elias of Schaumburg-Lippe (born 1989)
              • (7) Prince Niklas Georg of Schaumburg-Lippe (born 2001)
    • Vilém ze Schaumburg-Lippe (1834-1906)

Schwarzburg[editovat | editovat zdroj]

Velký znak knížectví Schwarzbursko-Rudolstadtského.

[19]

Šlesvicko-Holštýnsko[editovat | editovat zdroj]

  • Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
    • Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
      • Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
        • Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
          • Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
            • Kryštof (*1949), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
              • (1) princ Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský (*1985)
              • (2) princ Konstantin Šlesvicko-Holštýnský (*1986)
              • (3) princ Leopold Šlesvicko-Holštýnský (*1991)
            • (4) Alexander Šlesvicko-Holštýnský (*1953)
              • (5) princ Julian Šlesvicko-Holštýnský (*1997)
    • Kristián IX. (1818–1906), dánský král

Waldeck a Pyrmont[editovat | editovat zdroj]

Velký znak knížectví Waldeck a Pyrmont.

[20]

  • Simple silver crown.svg Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský (1831–1893)
    • Simple silver crown.svg Fridrich Waldecko-Pyrmontský (1865–1946)
      • kníže Jošiáš Waldecko-Pyrmontský (1896–1967)
      • Princ Maximilian Wilhelm (1898–1981)
        • Princ Friedrich-Karl (1933–2018)[21]
        • (4) Princ Georg-Viktor (*1936)
          • (5) Princ Christian-Ludwig (*1967)
            • (6) Princ Christian Wolrad (*1998)
            • (7) Princ Viktor (*2000)
            • (8) Princ Casimir (*2002)
            • (9) Princ Moritz (*2006)
          • (10) Princ Wolrad (*1974)
            • (11) Princ Nikolaus Christian-Ludwig (*2012)
      • Princ Georg Wilhelm (1902-1971)
        • (12) Princ Josias Friedrich (*1935)
          • (13) Princ Alexandr (*1972)
            • (14) Princ Josias Ludwig (*2012)
          • (15) Princ Clemens (*1975)
        • (16) Princ Georg-Friedrich (*1936)
          • (17) Princ Philipp-Heinrich (*1967)
        • (18) Princ Volkwin (*1940)
          • (19) Princ Friedrich (*1969)
            • (20) Princ Paul-Ferdinand (*2012)
          • (21) Princ Nikolaus Karl (*1970)
          • (22) Princ Ludwig Wilhelm (*1983)
        • (23) Princ Christian-Peter (*1945)
          • (24) Princ Georg-Wilhelm (*1972)
            • (25) Princ Friedrich-Karl Ulrich (*1999)
            • (26) Princ Max Georg (*2000)
            • (27) Princ Caspar (*2004)
            • (28) Princ Christian Hubertus (*2004)

Württembersko[editovat | editovat zdroj]

Střední znak království württemberského.

[22]

  • Simple silver crown.svg vévoda Fridrich II. Evžen (1732–1797)
    • Simple silver crown.svg král Fridrich I. (1754–1816)
    • Alexandr (1771–1833)
      • Alexandr (1804–1881)
        • Filip (1838–1917)
          • Albrecht (1865–1939)
            • Filip Albrecht (1893–1975)
              • Karel (*1936), pretendent trůnu, hlava rodu
                • Fridrich (1961-2018)
                  • (1) Vilém (*1994)
                • (2) Eberhard (*1963)
                  • (3) Alexandr (*2010)
                • (4) Filip (*1964)
                  • (5) Karel Teodor (*1999)
                • (6) Michael (*1965)
            • Albrecht Evžen (1895–1954)
              • (7) Ferdinand Evžen (*1925)
              • (8) Evžen Eberhard (*1930)
              • (9) Alexandr Evžen (*1933)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Line of succession to the throne of Baden na anglické Wikipedii, Line of succession to the former German throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Hanoverian throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Mecklenburg thrones na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Saxon thrones na anglické Wikipedii a Line of succession to the former throne of Waldeck and Pyrmont na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Následnický řád Anhaltska a jeho historie (Heraldica.org).
  2. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBaden.htm
  3. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBayern.htm
  4. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBraunschweig.htm
  5. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGHessen.htm
  6. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSigmaringen.htm
  7. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm
  8. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGMecklenburg.htm
  9. https://www.heraldica.org/topics/royalty/nassau.htm
  10. (anglicky) Oldenburský následnický řád a jeho historie (Heraldica.org).
  11. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGReuss.htm
  12. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-K.htm
  13. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-A.htm
  14. a b c d e Almanach de Gotha. 190th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2013. ISBN 978 0 9575198 24. S. 349–369. (anglicky) 
  15. a b c Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Hauser. XVIII. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-3-7980-0841-0. S. 89–99. (anglicky) 
  16. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-M.htm
  17. (anglicky) Následnický řád vévodství sasko-kobursko-gothajského a jeho historie (Heraldica.org).
  18. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm#Schaumburg
  19. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSchwarzburg.htm
  20. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWaldeck.htm
  21. [1]
  22. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWurttemberg.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]