Přeskočit na obsah

Linie následnictví německého trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký znak německého císaře.

Následnictví německých trůnů užívá různé systémy pro určení následníka trůnu. Většina německých států však používala salické či polosalické právo.

Následnictví samotného trůnu německého císařství bylo pevně svázáno s pruským trůnem. Císařem byl vždy pruský král, podle pruského následnického řádu.

Následnictví císařského trůnu

[editovat | editovat zdroj]

Funkce německého císaře (resp. prezidenta spolku s titulem německého císaře) byla dle spolkové ústavy pevně spojena s úřadem pruského krále. Tím pádem zde nebylo žádného vlastního následnického řádu pro císařský trůn, stejně jako neexistovali přímo němečtí císařští princové ani císařská rodina. Jediné osoby s císařskými tituly byli císař, císařovna, korunní princ a korunní princezna. Nejednalo se tedy o personální unii, jak se na první pohled může zdát. Pruští princové v pořadí následnictví:

Následnictví trůnu německých monarchií

[editovat | editovat zdroj]
Znak anhaltského vévodství.

Anhaltské vévodství mělo stejně jako všechny německé monarchie následnický řád založený na salickém resp. polosalickém právu. Následníkem trůnu byl pouze legitimní příslušník rodu v mužské linii dle pravidel primogenitury. Současná hlava rodu a jediný mužský příslušník Eduard (syn posledního vládnoucího vévody Jáchyma Arnošta), který má pouze dcery změnil z pozice hlavy rodu a jediného zbylého mužského člena rodu následnické právo na absolutní primogenituru.[1]

  • Jv vévoda Fridrich I. (1831–1904)
    • Jv vévoda Fridrich II. (1856–1918)
    • Jv vévoda Eduard I. (1861–1918)
      • Jv vévoda Jáchym Arnošt (1901–1947)
        • Jv vévoda Fridrich III. (1938-1963)
        • Jv vévoda Eduard II. (*1941), hlava rodu
          • (1) Jv princezna Julie Kateřina (*1980)
            • (2) Jv princ Julius Maxim (*2010)
          • (3) Jv princezna Julie Eilika (*1985)
          • (4) Jv princezna Julie Felicitas (*1993)
      • Jv princ Evžen (1903–1980)
        • (5) Jv princezna Anastázie (*1940)
Znak velkovévodství bádenského.

[2]

  • Jkv velkovévoda Karel Fridrich (1728–1811)
    • Jkv princ Karel Ludvík (1755–1801)
      • Jkv velkovévoda Karel I. (1786–1818)
    • Jkv velkovévoda Ludvík I. (1763–1830)
    • Jkv velkovévoda Leopold I. (1790–1852)
      • Jkv velkovévoda Ludvík II. (1824–1858)
      • Jkv velkovévoda Fridrich I. (1826–1907)
      • Jvvv princ Vilém (1829–1897)
        • Jkv princ Maxmilián (1867–1929)
          • Jkv princ Berthold (1906–1963)
            • Jkv princ Maxmilián (1933–2022)
              • Jkv princ Bernhard (*1970), hlava rodu
                • (1) Jvvv princ Leopold (*2002)
                • (2) Jvvv princ Fridrich (*2004)
                • (3) Jvvv princ Karel Vilém (*2006)
              • (4) Jvvv princ Leopold (*1971)
              • (5) Jvvv princ Michael (*1976)
            • (6) Jvvv princ Ludvík (*1937)
              • (7) Jvvv princ Berthold (*1976)
Velký znak království bavorského.

[3]

Hannoversko a Brunšvicko

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak vévodství brunšvického.

[4]

Velký znak velkovévodství hesenského.

[5]

Hohenzollernsko

[editovat | editovat zdroj]
Znak knížectví Hohenzollern-Sigmaringen.

[6]

Znak knížectví Lippe.

[7]

  • Arnošt II. z Lippe-Biesterfeldu (1842–1904)
    • kníže Leopold IV. (1871–1949)
      • kníže Armin (1924–2015)
        • kníže Štěpán (*1959), hlava rodu a pretendent trůnu
          • (1) dědičný princ Bernard (*1995)
          • (2) princ Jindřich (*1997)
          • (3) princ Benjamín (*1999)
      • dědičný princ Arnošt (1902–1987)
        • princ Arnošt Leopold (*1940)
      • princ Chlodvík (1909–2000)
        • (4) princ Winfríd-Chlodvík (*1941)
    • princ Julius Arnošt (1873–1952)
      • princ Arnošt August (1917–1990)
        • Fridrich Vilém (*1947), nárokovatel postu hlavy rodu, narozen mimo manželství
        • (5) princ Arnošt August of Lippe (*1952)
  • princ Rudolf (1856-1931)
    • princ Fridrich Vilém (1890-1938)
      • princ Rudolf (1937-2019)
        • (6) princ Jan Fridrich (*1982)

Meklenbursko

[editovat | editovat zdroj]
Znak velkovévodství meklenburského.

[8]

Střední znak vévodů nasavských.

[9]

Oldenbursko

[editovat | editovat zdroj]
Znak velkovévodství oldeburského.

Další v pořadí následnictví by po vymření výše uvedených členů velkovévodské rodiny připadali primogeniturní příslušníci oldenburské dynastie a to hlava Glückburské větve a jeho následníci (potomci glücksburského vévody Fridricha, staršího bratra dánského krále Kristiána IX.). Následnictví ostatních příslušníků holštýnsko-gottorpské větve Oldenburského rodu, (kam patří i Oldenburská velkovévodská rodina) tj. především potomků ruského cara Pavla v mužské linii je od roku 1903 nejasné, jelikož se car Mikuláš II. formálně vzdal následnického práva svého a celé carské větve rodu ve prospěch zmíněné Glücksburské větve rodu, i přes to že se mohl vzdát pouze svého vlastního místa v následnictví oldenburského trůnu. Ve stejném duchu bylo následnictví trůnu ošetřeno článkem 18 oldenburské ústavy.[10]

Velký znak království pruského.
Znak knížectví Reuss-Gera.

[11]

Saské království

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak království saského.

[12]

Saská vévodství

[editovat | editovat zdroj]

[13]

Sasko-Výmar-Eisenach

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak vévodství Sasko-Výmar-Eisenašského.

Ústava z roku 1816 (revidovaná v roce 1850) neobsahovala žádnou klauzuli týkající se dědického práva.

Princ Michael má dva bratrance, kteří po něm nastoupí v čele rodu Sasko-Výmar-Eisenach, pokud nebude mít mužské potomky: prince Alexandra Georga (* 1945) a jeho bratra prince Wilhelma Ernsta (* 1946). Oba nemají žádné přeživší mužské potomky, protože první se nikdy neoženil a jediný syn druhého Georg Konstantin (* 1977) zemřel poté, co v červnu 2018 spadl z koně v domě svého přítele v paláci Apethorpe; není známo, že by měl dítě z manželství s Olivií Rachelle Page. Dům Sasko-Výmar-Eisenach tedy může v mužské linii vyhynout. V červnu 2018 jmenoval princ Michael svou dceru Leonie jako svou dědičku.

Sasko-Meiningen

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak vévodství Sasko-Meiningenského.

Prince Konrad is unmarried. His closest male relative (and the only other living male descendant of the House of Saxe-Meiningen) is his nephew, Prince Constantin (b. 1980), son of his elder half-brother, Prince Friedrich Ernst from his second marriage with Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha, a half sister of Andreas, Prince of Saxe-Coburg and Gotha. Should Prince Konrad leave no male heir, his nephew will probably take over the headship of the House of Saxe-Meiningen[16]

  • Duke Georg II (1826-1914)
    • Prince Ernst (1859–1941), Head of the Ducal House (1928-1941)
      • Has living male non dynastic descendants the Barons von Saalfeld
    • Prince Friedrich (1861-1914)
      • Prince Bernhard (1901-1984), Head of the Ducal House (1946-1984)
        • Has living male non dynastic descendants from his first marriage[14]
        • Prince Konrad (born 1952), Head of the Ducal House (since 1984)[14]

Sasko-Koburk-Gotha

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak vévodství Sasko-Kobursko-Gothajského.

Vévodství koburské a gothajské byly pod vládou společného panovníka spojeny v roce 1826, po územním vyrovnání ernestinských Wettinů po vymření větve rodu vládnoucí ve vévodství sasko-gotha-altenburg. Společným vévodou pro obě nově spojená vévodství byl dosavadní sasko-kobursko-saalfeldský vévoda Arnošt I. Obě vévodství zůstala nadále oddělena. V koburském vévodství byla zavedena ústava již v roce 1821. Na rozdíl od Gothy, kde byla ústava přijata až v roce 1849. Sjednocena byla za vlády jeho syna v roce 1852 společnou ústavou do jednotného státu (§1). Tato ústava stanovila následnický řád pro vévodství a stanovila další požadavky na osobu vévody:

  • Vévoda musí sídlit na území vévodství (§ 4, 5),
  • následnictví trůnu se řídí primogeniturou. Následníky trůnu jsou pouze muži v mužské linii vládnoucího rodu (§ 6),
  • všichni následníci trůnu musí vzejít z rovnorodého manželství (dle pravidel dynastie) a schválených vládnoucím vévodou (hlavou rodu) (§ 6),
  • z následnictví trůnu vévodství je vyloučen vládnoucí britský král a bezprostřední tj. první následník (§ 9).

Poslední bod reflektuje situaci, která nastala po smrti vévody Arnošta I. (†1844). Vládnoucím vévodou se stal jeho nejstarší syn Arnošt II. Jelikož ale Arnošt II. neměl z manželstí s Alexandrinou Bádenskou žádné potomky, následníkem trůnu byl jeho mladší bratr Albert. Albert se roku 1840 oženil s britskou královnou Viktorií, což znamenalo že vévodství v budoucnu připadne britskému králi, což by odporovalo § 4 a 5 platné ústavy. Proto byl v ústavě z následnicví trůnu vyloučen britský král i jeho následník. V roce 1857 kdy se Albert stal (jako manžel královny) formálně britským princem měl Albert měl z manželství s Viktorií čtyři syny:

Proto bylo po smrti prince Alberta (†1861) rozhodnuto v zájmu předejití ústavním a mezinárodním problémům k dohodě o upravení posloupnosti následnictví a zakomponování tohoto řešení do ústavy a to v takové podobě, aby bylo předejito i podobným problémům v budoucnu: Britský následník trůnu Albert Eduard, knížete z Walesu se roku 1863 vzdal svého nároku na trůn vévodství pro sebe a své potomky (v té době byl stejně jako jeho bratři bezdětný), ve prospěch mladších bratrů. Následnictví trůnu se mělo Eduardově linii vrátit pouze v případě, že by bylo mužských následníků jeho mladších bratrů. Následníkem trůnu a následníkem Arnošta II. se stal Eduardův mladší bratr Alfréda, vévodu z Edinburghu, který po smrti strýce v roce 1893 nastoupil na vévodský trůn. Alfrédovým jediným synem byl Alfréd, který ale o šest let později spáchal sebevraždu. Jelikož ale nezanechal žádného mužského dědice, bylo pravděpodobné že trůn vévodství připadně dalšímu z výše uvedených bratrů Arturovi, vévodovi z Connaughtu a Strathearnu. Vévodství bylo tou dobou již dvacet let součástí Německého císařství, jehož hlavou byl Vilém II. Pruský se kterým neměl vévoda z Connaughtu dobré vztahy a neměl zájem se stát německým vévodou a raději chtěl pokračovat v kariéře britského důjstojníka. Proto se také ve prospěch svého synovce Karla Eduarda vévody z Albany, zřekl pro svou osobu nároku na trůn kompletně a pro svého jediného syna Artura z Connaughtu za podmínky že by nedojde k vymření mužské linie Karla Eduarda. V červenci 1899 bylo proto pořadí následnictví trůnu ústavně ošetřeno následovně (§ 7, 9, 19):

  • Platí princip mužské primogenitury, kromě níže specificky upravého pořadí jednotlivých linií (§ 10),
  • následníkem aktuálního vévody je Karel Eduard, vévoda z Albany (*1884), syn Leopolda, vévody z Albany 1853-1884,
  • po vymření mužské linie Karla Eduarda, měl trůn připadnout Arturovi z Connaughtu a jeho mužské linii,
  • pokud by došlo k vymření po měči i této linie, měl se trůn vrátit mužským potomkům britského krále Eduarda VII., ale:
    • britský král a jeho bezprostřední následník jsou vyloučeni z následnictví trůnu,
    • britský král nebo bezprostřední následník téhož mohou nastoupit na vévodský trůn pouze pokud v této linii není dalšího dědice a jen pokud není-li v této linii dědic starší 21 let, schopný se ujmout vlády ve vévodství,
    • britský král nebo následník téhož musí ve vévodství vládnout přes svého zástupce zde,
    • jiné možnosti personální unie s cizími (tj. mimoněmeckými) trůny nejsou přípustné (§ 19),
    • další v pořadí následují potomci mladších bratrů vévody Arnošta I, jsou-li způsobilí nástupu na trůn vévodství.

Pořadí jednotlivých linií v roce 1900:

[17]

Schaumburg-Lippe

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak knížectví Schaumburg-Lippe.

[18]

Schwarzburg

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak knížectví Schwarzbursko-Rudolstadtského.

[19]

Šlesvicko-Holštýnsko

[editovat | editovat zdroj]
  • Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
    • Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
      • Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
        • Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
          • Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
            • Kryštof (1949-2023), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
              • Fridrich Ferdinand (*1985), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
                • (1) dědičný princ Alfred Šlesvicko-Holštýnský (*2019)
                • (2) princ Albert Šlesvicko-Holštýnský
              • (3) princ Konstantin Šlesvicko-Holštýnský (*1986)
                • (4) princ Tassilo Šlesvicko-Holštýnský (*2023)
              • (5) princ Leopold Šlesvicko-Holštýnský (*1991)
            • (6) Alexander Šlesvicko-Holštýnský (*1953)
              • (7) princ Julian Šlesvicko-Holštýnský (*1997)
    • Kristián IX. (1818–1906), dánský král

Waldeck a Pyrmont

[editovat | editovat zdroj]
Velký znak knížectví Waldeck a Pyrmont.

[20]

  • Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský (1831–1893)
    • Fridrich Waldecko-Pyrmontský (1865–1946)
      • kníže Jošiáš Waldecko-Pyrmontský (1896–1967)
      • Princ Maximilian Wilhelm (1898–1981)
        • (4) Princ Georg-Viktor (*1936)
          • (5) Princ Christian-Ludwig (*1967)
            • (6) Princ Christian Wolrad (*1998)
            • (7) Princ Viktor (*2000)
            • (8) Princ Casimir (*2002)
            • (9) Princ Moritz (*2006)
          • (10) Princ Wolrad (*1974)
            • (11) Princ Nikolaus Christian-Ludwig (*2012)
      • Princ Georg Wilhelm (1902-1971)
        • (12) Princ Josias Friedrich (*1935)
          • (13) Princ Alexandr (*1972)
            • (14) Princ Josias Ludwig (*2012)
          • (15) Princ Clemens (*1975)
        • Princ Georg-Friedrich (1936–2020)[21]
          • (16) Princ Philipp-Heinrich (*1967)
        • (17) Princ Volkwin (*1940)
          • (18) Princ Friedrich (*1969)
            • (19) Princ Paul-Ferdinand (*2012)
          • (20) Princ Nikolaus Karl (*1970)
          • (21) Princ Ludwig Wilhelm (*1983)
        • (22) Princ Christian-Peter (*1945)
          • (23) Princ Georg-Wilhelm (*1972)
            • (24) Princ Friedrich-Karl Ulrich (*1999)
            • (25) Princ Max Georg (*2000)
            • (26) Princ Caspar (*2004)
            • (27) Princ Christian Hubertus (*2004)

Württembersko

[editovat | editovat zdroj]
Střední znak království württemberského.

[22]

  • vévoda Fridrich II. Evžen (1732–1797)
    • král Fridrich I. (1754–1816)
    • vévoda Alexandr (1771–1833)
      • vévoda Alexandr (1804–1881)
        • vévoda Filip (1838–1917)
          • vévoda Albrecht (1865–1939), pretendent trůnu a hlava rodu
            • vévoda Filip Albrecht (1893–1975), pretendent trůnu a hlava rodu
              • vévoda Karel (1936-2022), pretendent trůnu a hlava rodu
                • vévoda Fridrich (1961-2018)
                  • vévoda Vilém (*1994), současný pretendent trůnu a hlava rodu
                • vévoda Eberhard (*1963)
                  • vévoda Alexandr (*2010)
                • (1) vévoda Filip (*1964)
                  • (2) vévoda Karel Teodor (*1999)
                • (3) vévoda Michael (*1965)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Line of succession to the throne of Baden na anglické Wikipedii, Line of succession to the former German throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Hanoverian throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Mecklenburg thrones na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Saxon thrones na anglické Wikipedii a Line of succession to the former throne of Waldeck and Pyrmont na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Následnický řád Anhaltska a jeho historie (Heraldica.org).
  2. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBaden.htm
  3. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBayern.htm
  4. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBraunschweig.htm
  5. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGHessen.htm
  6. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSigmaringen.htm
  7. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm
  8. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGMecklenburg.htm
  9. https://www.heraldica.org/topics/royalty/nassau.htm
  10. (anglicky) Oldenburský následnický řád a jeho historie (Heraldica.org).
  11. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGReuss.htm
  12. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-K.htm
  13. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-A.htm
  14. a b c d e Almanach de Gotha. 190th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2013. ISBN 978-0-95751982-4. S. 349–369. 
  15. a b c Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Hauser. XVIII. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-3-7980-0841-0. S. 89–99. 
  16. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-M.htm
  17. (anglicky) Následnický řád vévodství sasko-kobursko-gothajského a jeho historie (Heraldica.org).
  18. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm#Schaumburg
  19. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSchwarzburg.htm
  20. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWaldeck.htm
  21. [1]
  22. https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWurttemberg.htm

Související články

[editovat | editovat zdroj]