Linie následnictví litevského trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Určení následníka litevského trůnu je poněkud složité vzhledem k dějinám samotné Litvy. Současná Litva je republikou, která navazuje na tzv. meziválečnou Litevskou republiku.

Roku 1385 vstoupilo litevské velkoknížectví do tzv. Krewské unie spolu s Polskem, což byla personální unie obou států. Nešlo o pevný či trvalý svazek. Na rozdíl od tzv. lublinské unie, která v roce 1569 spojila Velkoknížectví litevské smlouvou s Polským královstvím. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů, tzv. Republiku obou národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. Od té dobybyl polský král volen a automaticky se stal i velkoknížetem litevským.

Tento státní celek existoval až do roku 1791, kdy z něj Ústava z 3. května 1791 učinila unitární stát, konstituční království Republika obou národů. Tento stát ovšem existoval pouze do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska a území Litvy se ocitlo po ruskou nadvládou až do roku 1918, kdy byla vyhlášena nezávislost Litvy.

Rodokmen potenciálních následníků[editovat | editovat zdroj]