Šarlota Lucemburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šarlota Lucemburská
Narození 23. ledna 1896
Colmar-Berg
Úmrtí 9. července 1985 (ve věku 89 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3247067
Místo odpočinku Katedrála Notre-Dame
Ocenění Velkokříž Řádu dubové koruny
Řád bílé orlice
Zlatá růže
Manžel(ka) Felix Bourbonsko-Parmský
Děti Jan Lucemburský, Alžběta Lucemburská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1941967, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1943454, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1124323 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2431719
Rodiče Vilém IV. Lucemburský a Marie Anna Portugalská
Příbuzní sestry Marie-Adéla Lucemburská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1824694, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2246813, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2509999 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ266142
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šarlota Lucemburská (lucembursky Charlotte Adelgonde Elisabeth Marie Wilhelmine vu Lëtzebuerg 23. ledna 1896, zámek Berg – 9. července 1985, zámek Fischbach) byla druhou dcerou velkovévody Viléma IV. Lucemburského a Marie Anny Portugalské.

Její starší sestra, velkovévodkyně Marie-Adléta, byla 14. ledna 1919 přinucena k abdikaci. Šarlota nastoupila na její místo a musela se potýkat s revolučními náladami. V referendu 28. září 1919 se 77,8 % voličů vyjádřilo pro zachování monarchie, nová ústava však výrazně omezila pravomoci hlavy státu. Na rozdíl od své sestry se Šarlota rozhodla příliš se nevměšovat do politických záležitostí.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

6. listopadu 1919 se Šarlota provdala za svého vzdáleného bratrance Felixe Bourbonsko-Parmského, bratra císařovny Zity. (Jejich společným pradědečkem byl portugalský král Miguel). Šarlota a Felix měli šest dětí – Jeana (* 1921), Alžbětu (19222011), Marii Adlétu (19242007), Marii Gabrielu (* 1925), Karla (19271977) a Alix (* 1929).

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci Lucemburska 10. května 1940 uprchla Šarlota i s  rodinou přes Francii, Portugalsko a USA do Kanady a nakonec do Londýna. V letech 19401944 se přes rozhlasové vysílání BBC stala symbolem lucemburské nezávislosti. Do vlasti se vrátila 14. dubna 1945.

Abdikace a smrt[editovat | editovat zdroj]

12. listopadu 1964 abdikovala ve prospěch svého syna Jeana. Zemřela 9. července 1985 na rakovinu a byla pohřbena ve vévodské kryptě lucemburské katedrály Notre-Dame.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Charlotte, Grand Duchess of Luxembourg na anglické Wikipedii a Charlotte (Luxemburg) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Marie-Adléta Lucemburská
[[Soubor:{{{obrázek}}}|40px|Znak z doby nástupu]] Lucemburský velkovévoda
19191964
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan, velkovévoda Lucemburský