Karel Lucemburský (1927–1977)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Princ Karel
Princ Karel v roce 1964
Princ Karel v roce 1964
Narození7. srpna 1927
zámek Colmar-Berg
LucemburskoLucembursko Lucembursko
Úmrtí26. července 1977 (ve věku 49 let)
Pistoia
ItálieItálie Itálie
Místo pohřbeníKatedrála Notre-Dame, Lucemburk, Lucembursko
Povoláníaristokrat
Nábož. vyznáníKatolická církev
ChoťJoan Dillon (od 1967)[1]
DětiPrincezna Charlotte a princ Robert
RodičePrinc Felix Bourbonsko-Parmský a Šarlota, velkovévodkyně Lucemburská
RodNasavsko-Weilburští
PříbuzníJan Lucemburský, Marie Adéla Lucemburská, Marie Gabriela Lucemburská, Alix Lucemburská a Alžběta Lucemburská (sourozenci)
Charles Cunningham[2] (vnuk)
FunkceČlen Státní rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Karel Lucemburský, bourbonsko-parmský a nasavský princ, Charles Frédéric Louis Guillaume Marie (7. srpna 192726. července 1977), byl mladší syn velkovévodkyně Šarloty a prince Felixe Bourbonsko-Parmského.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal u dvoru své matky v Lucemburku až do německé invaze 10. května 1940 během druhé světové války. Lucemburská velkovévodská rodina opustila zemi, aby našla útočiště v Portugalsku, poté, co získala tranzitní víza od portugalského konzula Aristides Sousa Mendese, v červnu 1940. Do Vilar Formoso dorazili 23. června 1940. Po cestě přes Coimbru a Lisabon rodina nejprve pobývala v Cascais, v Casa de Santa Maria, kterou vlastnil Manuel Espírito Santo, který byl poté honorárním konzulem pro Lucembursko v Portugalsku. V červenci se přestěhovali do Monte Estoril a zůstali v Chalet Posser de Andrade. Dne 10. července 1940 princ Karel spolu se svým otcem princem Felixem, jeho sourozenci, dědicem trůnu princem Janem, princeznou Alžbětou, princeznou Marií Gabrielou a princeznou Alix, chůvou Justine Reinardovou a šoférem Eugènem Niclouem, spolu s manželkou Joséphine nastoupil na S.S. Trenton směřující do New Yorku.[3]

Rodina nakonec opustila USA a přestěhovala se do Kanady[4], kde princ Karel dokončil střední školu[5]. Po druhé světové válce studoval v Lovani, poté na Královské vojenské akademii v Aldershotu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování univerzity se vrátil do Lucemburska, kde pracoval na řešení národohospodářských a sociálních otázek.

Po svém otci zdědil Villa Pianore, panství držené rodinou Bourbonsko-Parmských v Itálii (velká nemovitost nacházející se mezi Pietrasanta a Viareggio).

Svatba a rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se v St. Edward's, v Sutton Parku v Guildfordu v Surrey, dne 1. března 1967 s Joan Douglas Dillon, dcerou ministra financí USA C. Douglas Dillona a jeho manželky Phyllis Chess Ellsworth.

Děti a potomci[editovat | editovat zdroj]

Princ Karel a jeho manželka Joan Dillon měli dvě děti, které jsou také knížaty Lucemburskými a Nasavskými:

  • Princezna Charlotte Phyllis Marie Lucemburská (nar. New York City, New York, 15. září 1967), se civilně provdala v Mouchy dne 26. června 1993 a nábožensky v Saint-Rémy-de-Provence dne 18. září 1993 za Marca-Victora Cunninghama (nar. 24. září 1965, Harrogate), syna Victora Cunninghama a jeho manželky Karen Armitage.
    • Charles Douglas Donnall Marie Cunningham (nar. Rockport, okres Knox, Maine, 8. srpna 1996)
    • Louis Robert Dominic Marie Cunningham (nar. Londýn, 10. března 1998)
    • Donnall Philippe Cunningham (nar. 2002)
  • Princ Robert Louis François Marie Lucemburský (nar. Fischbach Castle, 14. srpna 1968), správce francouzského vinařského panství Château Haut-Brion. Oženil se v Bostonu v okresu Suffolk v Massachusetts dne 29. ledna 1994 s Julie Elizabeth Houston Ongaro (nar. Louisville, okres Jefferson, Kentucky, 9. června 1966), dcerou urologa a harvardského profesora Dr. Theodora Ongara a jeho manželky Katherine Houston. Jejich děti, které se narodily z nedynasticky schváleného manželství, byly původně hraběté a hraběnky Nasavské, v roce 2004 povýšené na tituly princů a princezen Nasavské.
    • Princezna Charlotte Katherine Justine Marie Nasavská (nar. Boston, okres Suffolk, Massachusetts, 20. března 1995)
    • Princ Alexandre Théodore Charles Marie Nasavský (nar. Aix-en-Provence, 18. dubna 1997)
    • Princ Frederik Henri Douglas Marie Nasavský (nar. Aix-en-Provence, 18. března 2002)

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel II. Parmský
 
 
Karel III., vévoda Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
Robert I., vévoda Parmský
 
 
 
 
 
 
Karel Ferdinand Bourbonský
 
 
Luisa Marie Terezie Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
 
 
Felix Bourbonsko-Parmský
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský (=14)
 
 
 
 
 
 
Šarlota Joaquina Španělská
 
 
Infantka Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (=15)
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
Princ Karel Lucemburský
 
 
 
 
 
VIlém I. Nasavský
 
 
Adolf, velkovévoda Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Hildburghausenská
 
 
Vilém IV., velkovévoda Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich August Anhaltsko-Desavský
 
 
Princezna Adelaida Marie Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Marie Hesensko-Kasselská
 
 
Šarlota, velkovévodkyně Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský (=10)
 
 
 
 
 
 
Šarlota Joaquina Španělská
 
 
Infantka Marie Anna Portugalská
 
 
 
 
 
 
Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (=11)
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Charles of Luxembourg (1927–1977) na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. A fuga para a liberdade da família grã-ducal. Luxemburger Wort - Edição em Português [online]. 2019-05-22 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (portugalsky) 
  4. BERNIER ARCAND, Philippe. L’exil québécois du gouvernement du Luxembourg. Histoire Québec. 2010, roč. 15, čís. 3, s. 19–26. Dostupné online [cit. 2023-05-17]. ISSN 1201-4710. (francouzsky) 
  5. BERNIER ARCAND, Philippe. Les Bourbon-Parme dans les institutions d’enseignement du Québec. Histoire Québec. 2022, roč. 28, čís. 1, s. 24–28. Dostupné online [cit. 2023-05-17]. ISSN 1201-4710. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]