Alix, kněžna z Ligne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alix Lucemburská
kněžna z Ligne
Portrét
Svatební den princezny Alix a Antoina z Ligne, 17. srpna 1950.
Úplné jménoAlix Marie Anne Antoinette Charlotte Gabrielle
Narození24. srpna 1929
zámek Colmar-Berg, Lucembursko
Úmrtí11. února 2019 (ve věku 89 let)
zámek Belœil, Belgie
ManželAntoine, kníže z Ligne
PotomciMichel, kníže z Ligne
Wauthier z Ligne
Anna z Ligne
Kristýna z Ligne
Sofie z Ligne
Antonín Lamoral z Ligne
Jolanda z Ligne
RodNasavští (oficiálně)
Bourbon-Parma (agnaticky)
OtecFelix Bourbonsko-Parmský
MatkaŠarlota Lucemburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alix, kněžna z Ligne (Alix Marie Anna Antoinette Šarlota Gabriela; 24. srpna 1929, zámek Colmar-Berg11. února 2019, zámek Belœil) se narodila jako čtvrtá dcera a nejmladší dítě lucemburské velkovévodkyně Šarloty a jejího manžela Felixe Bourbonsko-Parmského. Rodem byla princezna lucemburská, nasavská a bourbonsko-parmská. Byla sestrou velkovévody Jana Lucemburského a tetou velkovévody Jindřicha.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé invazi v květnu 1940 během druhé světové války opustila Lucemburská velkovévodská rodina zemi, aby našla útočiště v Portugalsku, kde v červnu 1940 obdržela od konzula Aristida Sousa Mendese víza. 23. června 1940 rodina dorazila do vesnice Formoso. Po cestě přes Coimbru a Lisabon se nejdříve usadila v Cascais v Casa de Santa Maria, jehož majitelem byl Manuel Espírito Santo, pozdější čestný konzul za Lucembursko. V červenci se rodina přestěhovala do Monte Estoril. 10. července 1940 se princezna Alix, spolu se svým otcem Felixem, sourozenci Janem, Alžbětou, Marií Adélou, Marií Gabrielou a Karlem, s chůvou Justine Reinardovou, šoférem Eugènem Niclou a jeho manželkou Josephine, nalodila na palubu S.S. Trenton a zamířila do New Yorku. Rodina se později usadila v Kanadě[1], kde studovala na katolické vysoké škole poblíž Quebec City[2].

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

17. srpna 1950 se dvacetiletá Alix v Lucemburku provdala za o čtyři roky staršího Antoina, 13. knížete z Ligne (8. března 1925 – 21. srpna 2005), se kterým měla sedm dětí:

  • Michel, kníže z Ligne (26. května 1951), 10. března 1981 se oženil s princeznou Eleonorou Orleáns-Braganza; mají spolu dvě děti.
  • Wauthier z Ligne (10. července 1952 – 15. srpna 2022), v roce 1976 se oženil s hraběnkou Reginou de Renesse; mají tři děti.
  • Anna z Ligne (3. dubna 1954), 30. května 1981 se provdala za Oliviera Mortgata; mají dvě dcery.
  • Kristýna z Ligne (11. srpna 1955), 25, září 1981 se provdala za prince Antonia Orléans-Braganzu; mají čtyři děti.
  • Sofie z Ligne (23. dubna 1957), 26. června 1982 se provdala za hraběte Filipa de Nicolay; mají dva syny.
  • Antonín Lamoral z Ligne (28. prosince 1959), 16. června 2001 se oženil s hraběnkou Jacqueline de Lannoy; mají tři děti.
  • Jolanda z Ligne (16. června 1964), v roce 1994 se provdala za Huga Townsenda; mají čtyři děti.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel II. Parmský
 
 
Karel III. Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Karel Ferdinand Bourbonský
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
 
 
Felix Bourbonsko-Parmský
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Španělská
 
 
Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
Alix Lucemburská
 
 
 
 
 
Vilém Nasavský
 
 
Adolf Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Hildburghausenská
 
 
Vilém IV. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich August Anhaltsko-Desavský
 
 
Adelaida Marie Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Marie Hesensko-Kasselská
 
 
Šarlota Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Španělská
 
 
Marie Anna Portugalská
 
 
 
 
 
 
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alix, Princess of Ligne na anglické Wikipedii.

  1. BERNIER ARCAND, Philippe. L’exil québécois du gouvernement du Luxembourg. Histoire Québec. 2010, roč. 15, čís. 3, s. 19–26. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 1201-4710. (francouzsky) 
  2. BERNIER ARCAND, Philippe. Les Bourbon-Parme dans les institutions d’enseignement du Québec. Histoire Québec. 2022, roč. 28, čís. 1, s. 24–28. Dostupné online [cit. 2023-05-28]. ISSN 1201-4710. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]