Fridrich Anhaltsko-Desavský

Fridrich Anhaltsko-Desavský
	Dědičný vévoda Anhaltska–Desavska
Narození	27. prosince 1769; Dessau
Úmrtí	27. května 1814; Dessau
Manželka	Amálie Hesensko-Homburská
Potomci	Amálie Augusta, Leopold IV. Fridrich, Jiří Bernard, Luisa Bedřiška, Fridrich Augustus, Vilém Waldemar
Rod	Askánci
Dynastie	Anhaltsko-Desavští
Otec	Leopold III.
Matka	Luisa Braniborsko-Schwedtská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Anhaltsko-Desavský (27. prosince 1769, Dessau – 27. května 1814, tamtéž) byl princ askánský a dědičný vévoda Anhaltska-Desavska. Byl jediným přeživším dítětem Leopolda III. Anhaltsko-Desavského a jeho manželky Luisy Braniborsko-Schwedtské, jejich první dítě, dcera, zemřela již po narození.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fridrich Anhaltsko-Desavský se narodil 27. prosince 1769 v Dessau rodičům Leopoldovi III. a jeho manželky Luisy. Byl Luisiným jediným přeživším dítětem, avšak Leopold měl více než devět nelegitimních potomků. Ve Fridrichově rodokmenu bychom našli takové osobnosti, jako byli například Henrietta Kateřina Oranžská nebo její otec Frederik Hendrik Oranžský.

V roce 1786 nastoupil Fridrich do pruské armády, kde později získal hodnost Generalfeldmarschall, jednu z nejvyšších hodností, jaké bylo možno dosáhnout. Dne 12. června 1792 se Fridrich oženil s lankraběnkou Amálií Hesensko-Homburskou (1774-1846), dcerou Fridricha V. Hesensko-Homburského. Fridrich a Amálie měli sedm dětí:^[1]

Amálie Augusta (18. srpna 1793 – 12. června 1854), ⚭ 1816 Fridrich Günther Schwarzbursko-Rudolstadtský (6. listopadu 1793 – 28. června 1867)
Leopold IV. Fridrich (1. října 1794 – 22. května 1871), vévoda Anhaltska-Desavska a od roku 1863 vévoda celého Anhaltska (1794-1871), ⚭ 1818 Bedřiška Vilemína Pruská (30. září 1796 – 1. ledna 1850)
Jiří Bernard (21. února 1796 – 16. října 1865),
⚭ 1825 Karolína Scharzbursko-Rudolstadtská (1804–1829)

⚭ 1831 Therese Emma von Erdmannsdorf (1807–1848)
Pavel Kristián (22. března 1797 – 4. května 1797)
Luisa Bedřiška (1. března 1798 – 11. června 1858), od narození hluchoněmá, ⚭ 1818 Gustav Hesensko-Homburský (17. února 1781 – 8. září 1848)
Fridrich Augustus (23. září 1799 – 4. prosince 1864), ⚭ 1832 Marie Hesensko-Kasselská (9. května 1814 – 28. července 1895)
Vilém Waldemar (29. května 1807 – 8. října 1864), ⚭ 1840 Emilie Klausnitzer (30. ledna 1812 – 28. března 1888), morganatické manželství

Byl držitelem Řádu černé orlice a v roce 1805 nechal vytvořit Kühnauerský park. Po smrti matky získal několik měst (Stolzenber), Wormsfelde, Zantoch) a rozšířil jimi tak Anhaltsko-Desavsko. O jeho životě se příliš neví a to především proto, že se nikdy nestal oficiálním vévodou Anhaltska-Desavska; zemřel tři roky před otcem Leopoldem, ještě než mohl začít vládnout. Kdyby tedy Fridrich neměl žádné potomky, prakticky by po meči vymřela celá dynastie Anhaltsko-Desavských. On ale měl syna, Leopolda IV., a ten byl jmenován vévodou po Leopoldově smrti. Sám Fridrich zemřel již ve věku 44 let dne 27. května 1814 z neznámé příčiny.

Skladba Des kleinen Friedrichs Geburtstag od Wolfganga Amadea Mozarta byla textem básníka Johanna Eberharda Driedricha Schalla a měla připomínat deváté narozeniny dědičného vévody Fridricha Anhaltsko-Desavského. Není známé, proč si Mozart vybral právě tento text a uvedl ho v Praze roku 1787.