Linie následnictví bulharského trůnu
Následnictví bulharského trůnu bylo stanoveno v bulharské větvi sasko-kobursko-gothajské dynastie na základě salického práva (z otce na nejstaršího syna), bulharským panovníkem se tudíž může stát pouze potomek rodu mužského pohlaví.
Simeon II.[editovat | editovat zdroj]
Tradiční titul bulharských panovníka je car, ovšem s královským důstojenstvím. Posledním bulharským carem byl Simeon II., který vládl v letech 1943-1946, ale vzhledem k jeho nízkému věku fakticky vládla regentská rada. V roce 1946 zorganizovala Bulharská komunistická strana referendum (které je podle některých zdrojů považováno za zfalšované), po němž byla zrušena monarchie v Bulharsku a dar Simeon II. odešel monarchie v témž roce s rodinou ze země do Egypta.
Po ukončení komunistické nadvády v Bulharsku v 90. letech 20. století byl Simeon II. pozván zpět do země a v letech 2001-2005 byl zvolen do funkce bulharského premiéra. V té době užíval občanské jméno je Simeon Borisov Sakskoburggotski. Současní následníci trůnu jsou pretendenti.
Linie následnictví[editovat | editovat zdroj]
Linie následnictví na bulharský trůn je následující:
JV car Ferdinand I. (1861–1948)
- JV car Boris III. (1894–1943)
- JV car Simeon II. (*1937)
