Linie následnictví ruského trůnu

Linie následnictví ruského trůnu byla ustanovena carským výnosem o následnictví cara Pavla I. a po úpravě roku 1911 platil až do konce ruské monarchie v roce 1917. Následnictví trůnu se uskutečňovalo podle tzv. polosalického práva, kdy měla žena nárok na vládu pouze pokud nebyli mužští členové rodu schopní vlády.

Text Carského výnosu o následnictví:

Naším společným dobrovolným a vzájemným souhlasem a po zralé úvaze a s klidnou myslí stanovili jsme tento Náš společný Akt, kterým s ohledem k lásce k Vlasti vybíráme naším Následníkem, po přirozeném právu, po smrti Mě Pavla, našeho staršího syna Alexandra a po něm jeho mužské potomky. Po přerušení jeho mužského potomstva následnictví přechází na Mého druhého Syna a tak dále, pokud bych už neměl synův potom podle práva prvorozenectví. Při přerušení posledního mužského potomstva Mých Synů následnictví zůstává v rodě, v ženském potomstvu posledního Vládnoucího panovníka jako nejbližší k Trůnu...Po přerušení tohoto potomstva následnictví přechází do rodiny mého staršího Syna v ženském pokolení, ve kterém nastupuje nejbližší příbuzná naposledy Vládnoucího potomka Mého výševzpomínaného Syna, a při nedostatku takové, muž nebo žena, s ohledem na to, že muži mají přednost před ženami, jak bylo již řečeno shora...Po přerušení tohoto potomstva následnictví přechází na ženský rod Mých dalších Synů, podle stejného pořádku a poté na potomstvo Mojí nejstarší Dcery na její mužské potomstvo a při přerušení tohoto potomstva na Její ženské potomky podle pořádku jako u ženských potomků Mých Synů. Po přerušení potomstva Mojí starší Dcery následnictví přechází na Mojí mladší Dceru a její mužské a potom ženské potomstvo a tak dále.^[1]

Linie následnictví trůnu[editovat | editovat zdroj]

Pořadí následnictví v roce 1917[editovat | editovat zdroj]

car Mikuláš I. (1796–1855)
- car Alexandr II. (1818–1881) - hlavní větev - Alexandrovičové
  - car Alexandr III. (1845–1894
    - car Mikuláš II. (1868–1918)
      - (1) Alexej Nikolajevič, následník cesarevič (1904–1918)
    - (2) velkokníže Michail Alexandrovič (1878–1918)
  - velkokníže Vladimír Alexandrovič (1847–1907) - větev Vladimirovičové
    - (3) velkokníže Kirill Vladimirovič (1876–1938)
      - (4) kníže Vladimir Kirillovič (1917–1992)
    - (5) velkokníže Boris Vladimirovič (1877–1943)
    - (6) velkokníže Andrej Vladimirovič (1879–1956)
  - (7) velkokníže Pavel Alexandrovič (1860–1919)
    - (8) velkokníže Dmitrij Pavlovič (1891–1941)
- velkokníže Konstantin Nikolajevič (1827–1892) - větev Konstantinovičové
  - velkokníže Konstantin Konstantinovič (1858–1915)
    - (9) kníže Ivan Konstantinovič (1886–1918)
      - (10) kníže Vševoloď Ivanovič (1914–1973)^[zdroj⁠?]
    - (11) kníže Gabriel Konstantinovič (1887–1955)
    - (12) kníže Konstantin Konstantinovič (1891–1918)
    - (13) kníže Igor Konstantinovič (1894–1918)
    - (14) kníže Georgij Konstantinovič (1903–1938)
  - (15) velkokníže Dimitrij Konstantinovič (1860–1919)
- velkokníže Nikolaj Nikolajevič (1831–1891) - větev Nikolajevičové
  - (16) velkokníže Nikolaj Nikolajevič (1856–1929)
  - (17) velkokníže Petr Nikolajevič (1864–1931)
    - (18) kníže Roman Petrovič - (1896–1978)
- velkokníže Michail Nikolajevič (1832–1909) - větev Michailovičové
  - (19) velkokníže Nikolaj Michajlovič (1859–1919)
  - (20) velkokníže Michail Michailovič (1861–1929)
  - (21) velkokníže Georgij Michailovič (1863–1919)
  - (22) velkokníže Alexandr Michailovič (1866–1933), švagr cara Mikuláše II.
    - (23) kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981)
    - (24) kníže Fjodor Alexandrovič (1898–1968)
    - (25) kníže Nikita Alexandrovič (1900–1974)
    - (26) kníže Dimitrij Alexandrovič (1901–1980)
    - (27) kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
    - (28) kníže Vasilij Alexandrovič (1907–1989)
  - (29) velkokníže Sergej Michailovič (1869–1918)

Pořadí následnictví od roku 1992[editovat | editovat zdroj]

Legenda:
nárokovatel trůnu a postu hlavy carského rodu
př. (3/2/1) - dotyčný je 3. v pořadí dle Romanovské rodinné asociace, 2. v pořadí dle nároků Marie Vladimirovny, 1. dle primogeniturního nároku

car Mikuláš I. (1796–1855)
- car Alexandr II. (1818–1881) - hlavní větev - Alexandrovičové (†1918)
  - car Alexandr III. (1845–1894
    - car Mikuláš II. (1868–1918)
      - Alexej Nikolajevič, následník cesarevič (1904–1918)
    - car/velkokníže Michail Alexandrovič (1878–1918)
    - velkokněžna Xenie Alexandrovna (1875–1960)
      - kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981) - větev Michailovičové
        kníže Andrej Andrejevič (1923-2021), nárokovatel trůnu 2016 až 2021
        kníže Alexej Andrejevič (*1953), nárokovatel trůnu od 2021
        
        (1/*/1) kníže Petr Andrejevič (*1961)
        
        (2/*/2) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
      - kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
        kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
        (3/*/3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
        (4/*/4) kníže Rostislav Rostislavovič (*2013)
        
        (5/*/5) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
        
        kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
        (6/*/6) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
        
        (7/*/7) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
        (8/*/8) kníže Jackson Daniel (*2009)
  - velkokníže Vladimír Alexandrovič (1847–1907) - větev Vladimirovičové (†1992)
    - velkokníže Kirill Vladimirovič (1876–1938), hlava rodu 1924 až 1938
      - velkokníže Vladimir Kirillovič (1917–1992), hlava rodu 1938 až 1992
        velkokněžna Marie Vladimirovna (*1953), nárokovatelka trůnu od 1992
        (*/1) velkokníže Jiří Michailovič (*1981)
      - velkokněžna Marie Kirillovna (1907–1951)
        Emich Kirill Leiningenský (1926–1991)
        Mikuláš Kirillovič / Karel Emich Leiningenský (*1952), nárokovatel trůnu jako Mikuláš III. od 2013
        princ Emich Nikolajevič Leiningenský (*2010)
      - velkokněžna Kira Kirillovna (1909–1967)
        princ Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977)
        princ Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu, hlava Hohenzollernů
        princ Karel Fridrich Pruský (*2013)
        
        princ Ludvík Ferdinand Pruský (*2013)
        
        princ Jinďřich Albert Pruský (*2016)
        
        princ Kristián Zikmund Pruský (*1946)
        princ Kristián Ludvík Pruský (*1986)
- velkokníže Konstantin Nikolajevič (1827–1892) - větev Konstantinovičové (†1973)
  - velkokníže Konstantin Konstantinovič (1858–1915)
    - kníže Ivan Konstantinovič (1886–1918)
      - kníže Vševoloď Ivanovič (1914–1973)^[zdroj⁠?]
- velkokníže Nikolaj Nikolajevič (1831–1891) - větev Nikolajevičové
  - velkokníže Petr Nikolajevič (1864–1931)
    - kníže Roman Petrovič (1896–1978)
      - kníže Nikolaj Romanovič (1922-2014), nárokovatel trůnu 1992 až 2014
      - kníže Dimitrij Romanovič (1926-2016), nárokovatel trůnu 2014 až 2016
- velkokníže Michail Nikolajevič (1832–1909) - větev Michailovičové
  - velkokníže Alexandr Michailovič (1866–1933), švagr cara Mikuláše II.
    - kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981)
      - kníže Andrej Andrejevič (1923-2021), nárokovatel trůnu 2016 až 2021
        kníže Alexej Andrejevič (*1953), nárokovatel trůnu od 2021
        
        (1/*/1) kníže Petr Andrejevič (*1961)
        
        (2/*/2) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
    - kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
      - kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
        (3/*/3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
        (4/*/4) kníže Rostislav Rostislavovič (*2013)
        
        (5/*/5) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
      - kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
        (7/*/7) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
        
        (7/*/7) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
        (8/*/8) kníže Jackson Daniel (*2009)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Polnoe Sobranie Zakonov Rossijskoj Imperii S 1649 Goda. Tom XXIV. St. Peterburg: [s.n.], 1830. S. 588. (rusky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Polnoe Sobranie Zakonov Rossijskoj Imperii S 1649 Goda. Tom XXIV. St. Peterburg: [s.n.], 1830. S. 588. (rusky)

[1]

Následnictví trůnu

Existující monarchie	Bahrajn • Belgie • Bhútán • Británie • Brunej • Dánsko • Japonsko • Jordánsko • Katar • Kuvajt • Lichtenštejnsko • Lucembursko • Maroko • Monako • Nizozemsko • Norsko • Omán • Španělsko • Švédsko • Thajsko • Tonga

Zaniklé monarchie	Albánie • Brazílie • Bulharsko • Čína • Černá Hora • Egypt • Etiopie • Finsko • Francie • Gruzie • Havaj • Irák • Itálie (Modena • Parma • Toskánsko • Obojí Sicílie) • Jemen • Jugoslávie (Království SHS) (Černá Hora • Srbsko) • Korea • Laos • Libye • Litva • Madagaskar • Mexiko • Nepál • Německo (Bavorsko • Bádensko • Hannoversko a Brunšvicko • Hesensko • Lippe • Meklenbursko • Oldenbursko • Prusko • Sasko • Waldeck • Württembersko) • Persie (Írán) • Polsko • Portugalsko • Rakousko-Uhersko (Maďarsko (Uhersko) • Česko • Chorvatsko) • Rumunsko • Rusko • Řecko • Srbsko • Vietnam