Linie následnictví černohorského trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černohorská královská rodina
Černohorská královská rodina
JKV Korunní princ Nikola

Následnictví černohorského trůnu se do zrušení monarchie v roce 1918 (1921) řídilo princem agnatické primogenitury, stejný systém následnictví byl za dob monarchie používán v sousedním Srbsku. Od zrušení monarchie se tohoto systému využívá k určení hlavy rodu Petrović-Njegošů a pretendenta trůnu. Následníkem trůnu a králem se mohl stát pouze mužský příslušník domácího rodu Petrović-Njegošů resp. mužský potomek krále Nikoli a stejně tak potomků jeho bratranců dle řádu primogenitury. Takto bylo následnictví trůnu zakotveno i v ústavě Černé Hory z roku 1905.

V roce 2011 byl v Černé Hoře přijat zákon, který rehabilituje černohorskou královskou rodinu Petrović-Njegošů a uznává její roli ve společnosti a oficiální postavení hlavy rodu jako reprezentanta země, kterým je v současnosti princ Nikola Petrović-Njegoš, který je primogeniturním pravnukem krále krále Nikoli I.[1][2]

Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]

Linie následnictví černohorského trůnu:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Černá Hora opět přijímá svůj královský rod, promonarchie.cz (cs)
  2. Prince Nikola: "Thank you, Montenegro!" (en)