Pavel Alexandrovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Alexandrovič
velkokníže ruský
Portrét
popis
Doba vládynevládl
Úplné jménoPavel Alexandrovič Ruský
TitulyJeho Imperátorská Výsost
Narození3. října 1860
Petrodvorec
Úmrtí30. ledna 1919 (ve věku 58 let)
Petrohrad
ManželkyAlexandra Georgijevna
Olga Valerianovna Palei
PotomciMarie a Dmitrij z prvního manželství
Vladimír, Irina a Natalija ze druhého manželství
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecAlexandr II. Nikolajevič
MatkaMarie Alexandrovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokníže Pavel Alexandrovič Romanov (rusky Павел Александрович Романов; 3. října 186030. ledna 1919) byl člen ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, nejmladší potomek cara Alexandra II. a jeho manželky Marie Alexandrovny. Po jeho narození dostalo sídlo Korjakov v Semipalatinské oblasti statut města a na jeho počest obdrželo jméno Pavlodar.[1] Vstoupil do ruské armády a postupně dosáhl hodnosti generála, nebyl však typickým vojákem, byl zdvořilý, věřící a přístupný.

První sňatek[editovat | editovat zdroj]

17. června 1889 se v Sankt Petersburgu oženil s princeznou Alexandrou Řeckou, která mu porodila dvě děti: velkokněžnu Marii (1890–1958) a velkoknížete Dmitrije (1891–1942). Alexandra zemřela šestý den po narození Dmitrije. Neopatrným krokem do čekající loďky vyvolala předčasný porod, Dmitrij se narodil pár hodin po této nehodě. Alexandra upadla do kómatu, ze kterého se již neprobrala.

Druhý sňatek[editovat | editovat zdroj]

Mladý vdovec se v roce 1893 sblížil s Olgou Karnovičovou a po několikaletém soužití požádal Mikuláše II. o povolení k sňatku, car však žádost zamítnul, a tak se Pavel Alexandrovič s Olgou usídlili v Paříži. 10. října 1902 se vzali v pravoslavném chrámu v italském Livornu. Bavorská vláda v roce 1904 udělila Olze titul kněžny z Hohenfelsenu, ale na ruském dvoře svatba spustila skandál. Pavel byl zbaven vojenských požitků, byl mu zabaven majetek a poručníkem Marie a Dmitrije byl ustanoven jeho bratr Sergej Alexandrovič.

Manželé setrvali v exilu po mnoho let. Ve Francii se jim narodily tři děti: Vladimír (1897–1918), Irina (1903–1990) a Natalija (1905–1981). Nakonec byl Pavel omilostněn a přesídlil s rodinou do Carského Sela.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během první světové války zprvu sloužil v carské gardě, pak byl povolán do hlavního stanu. V listopadu 1916 se pokusil prosadit ústavu, ale neuspěl. Po abdikaci zůstal jako jeden z mála rodinných příslušníků blízký Alexandře Fjodorovně.

Revoluce a smrt[editovat | editovat zdroj]

Když se dostali k moci bolševici, rodina byla pronásledována, majetek zkonfiskován a všichni trpěli neustálými ústrky. Syn Vladimír byl poslán do vyhnanství na Ural, kde byl nedaleko Alapajevsku 18. července 1918 popraven.

Pavel Alexandrovič byl v srpnu 1918 v Petrohradě uvězněn a jeho již tak nedobrý zdravotní stav se rychle zhoršoval. Manželka vynaložila velké úsilí, aby byl z vězení propustili, avšak bezvýsledně. 29. ledna 1919 byl velkokníže převezen do Petropavlovské pevnosti. Na úsvitu příštího dne byl spolu se svými bratranci, velkoknížaty Dmitrijem Konstantinovičem, Nikolajem Michajlovičem a Georgijem Michajlovičem, zastřelen.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
Pavel Alexandrovič
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Luisa Leiningensko-Heidesheimská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Frederika Hesenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duke Paul Alexandrovich of Russia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]