Georgij Alexandrovič Romanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Georgij Alexandrovič Ruský
George Alexandrovich by S.Levitskiy (1889).png
Narození27. dubnajul. / 9. května 1871greg.
Puškin
Úmrtí28. červnajul. / 10. července 1899greg. (ve věku 28 let)
Abastumani
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníChrám svatých Petra a Pavla
Povoláníaristokrat
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád bílého orla
Řád sv. Anny 1. třídy
rytíř Řádu zlatého rouna
Řád sv. Ondřeje
Nábož. vyznánípravoslaví
RodičeAlexandr III. Ruský a Marie Sofie Dánská
RodHolstein‑Gottorp‑Romanov
PříbuzníOlga Alexandrovna Ruská, Xenija Alexandrovna Ruská, Michail Alexandrovič Ruský, Alexandr Alexandrovič Ruský a Mikuláš II. Ruský (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Alexandrovič Romanov (27. dubnajul./ 9. května 1871greg., Carské Selo – 28. červnajul./ 10. července 1899greg., poblíž Abastumanu v Tbiliské gubernii), Jeho imperátorská Výsost, carevič a velkokníže, třetí syn ruského cara Alexandra III. a Marie Fjodorovny, bratr Mikuláše II.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

V dětství byl Georgij zdravější a silnější než jeho starší bratr Mikuláš. Vyrůstal ve vysokého, krásného, životaschopného chlapce. Třebaže byl Georgij matčiným miláčkem, stejně jako další bratři byl vychováván ve spartánských podmínkách. Chlapci spali na vojenských kavalcích, vstávali v šest hodin a myli se ve studené vodě. Na snídani jim podávali kaši s černým chlebem, k obědu skopové kotlety a rostbíf s hráškem a zapečenými bramborami. K dispozici měli obývací pokoj, jídelnu, hernu a ložnici, zařízené tím nejprostším nábytkem. Přepychová zde byla pouze ikona, zdobená drahokamy a perlami. Rodina žila převážně v zámku v Gatčině.

Rodina cara Alexandra III.

Výchova[editovat | editovat zdroj]

Bratři (Mikuláš a Georgij; nejmladší Michail byl o devět a sedm let mladší než oni) měli stejné vychovatele, třebaže se učili v různých místnostech. Mezi jejich učiteli byli ti nejváženější profesoři. Oba bratři suverénně ovládali angličtinu, běžně mluvili francouzsky a německy, slušně se domluvili dánsky (rodná řeč jejich matky). S oblibou se věnovali střelbě a rybolovu. Georgij byl předurčen ke službě u námořnictva, dokud neonemocněl tuberkulózou.

Podle rozhodnutí rodičů se v roce 1890 Georgij spolu se starším bratrem vypravili na zahraniční cestu, která měla být zakončena v Japonsku. Marie Fjodorovna doufala, že slunce a mořský vzduch synovi prospějí. Přesto zhruba v polovině cesty, v indické Bombaji, měl Georgij záchvat a musel se vrátit zpět; Mikuláš pokračoval v cestě bez bratra.

Následník cesarevič[editovat | editovat zdroj]

V roce 1894 zemřel nečekaně car Alexandr III. a Mikuláš se stal imperátorem. Poněvadž dosud neměl děti, následníkem cesarevičem se stal v pořadí další syn, tedy Georgij.

Zdravotní stav Georgije však byl špatný. Žil v Abastumani na Malém Kavkaze. Lékaři mu nedovolili jet do Petrohradu dokonce ani na otcův pohřeb (třebaže u jeho smrti v Livadiji byl přítomen). Jedinou Georgijovou radostí byly matčiny návštěvy. V roce 1895 spolu jeli k příbuzným do Dánska (Marie Fjodorovna byla dánská princezna, dcera dánského krále Kristiána IX.). Tam měl Georgij další záchvat; dlouhou dobu byl připoután na lůžko, dokud se nezačal cítit lépe a nevrátil se do Abastumani.

Сын императора Александра III великий князь Георгий Александрови.jpg

Smrt a pohřeb[editovat | editovat zdroj]

28. června roku 1899, ve věku 28 let, zemřel náhle na chrlení krve "na velocipedu s benzinovým motorem" při návratu z výletu zpět do Abastumanu. Zpráva o jeho smrti byla těžkou ranou pro celou carskou rodinu a především pro jeho matku, carevnu Marii Fjodorovnu.

Jeho pohřeb se konal podle složitého protokolu. Tělo bylo převezeno nejdříve do Boržomu na trojce – voze taženém třemi koňmi, pokračovalo dál vlakem po železnici do Batumi a dál na eskadrovém křižníku Georgij Pobědonosec (Георгий Победоносец - Jiří Vítězonosný) do Novorossijska, odtud opět vlakem do Petrohradu, kam rakev s jeho tělem přibyla bylo 12. července a byla vystavena v Petropavlovském kostele. Pohřební obřad sloužil 14. července petrohradský metropolita Antonij za účasti cara i carevny, 15. července byl Georgij pohřben vedle sarkofágu svého otce.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš stále vzpomínal na Georgije a obzvlášť na jeho smysl pro humor. Zapisoval si různé žerty svého bratra na útržky papíru a sbíral je do "krabičky kuriozit". I po letech ji car nejednou použil, aby pobavil své blízké.

V roce 1910 nejmladší bratr Michail Alexandrovič, který se stal po Georgijově smrti následníkem trůnu, dal na jeho památku svému synovi jméno Georgij (Jiří). Ani ten nežil dlouho – zemřel při autohavárii v roce 1931.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandr III. Alexandrovič
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Georgij Alexandrovič
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Marie Sofie Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Георгий Александрович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]