Sergej Alexandrovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sergej Alexandrovič
Velkokníže Sergej Alexandrovič
Velkokníže Sergej Alexandrovič
Narození 11. května 1857
Carskoje Selo
Úmrtí 17. února 1905 (ve věku 47 let)
Moskva
Ocenění rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Vladimíra 1. třídy
Řád rumunské hvězdy
Řád sv. Ondřeje
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Alžběta Ruská (od 1884)
Rodiče Alexandr II. Ruský a Marie Alexandrovna
Příbuzní Grand Duchess Alexandra Alexandrovna of Russia, Catherine Yurievskaya, Marie Alexandrovna Romanovová, Olga Alexandrovna Yurievskaya, Alexandr III. Ruský, Prince George Alexandrovich Yuryevsky, Vladimír Alexandrovič Romanov, Alexej Alexandrovič Romanov, Nikolaj Alexandrovič a Pavel Alexandrovič (sourozenci)
Funkce Mayor of Moscow
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Alexandrovič Romanov (rusky Сергей Александрович Романов, 11. května 1857, Carské Selo, Ruské impérium17. února 1905, Moskva, Ruské impérium) byl syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III.

Je známý vyhnáním židovského obyvatelstva z Moskvy. Často se stával terčem útoku revolucionářů, roku 1905 ho zabil revolucionář Ivan Kaljajev.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a osobní život[editovat | editovat zdroj]

Velkokníže Sergej Alexandrovič se narodil v Carském Selu, asi 25 km od Petrohradu. Byl pátým synem Alexandra II. a Marie Alexandrovny.

Když se Sergej narodil, jeho matka již byla nemocná. Aby se matčina nemoc nezhoršovala, trávila carská rodina dlouhou dobu v cizině v matčině rodišti Darmstadtu a ve Francii.

V roce 1865 přišla rodinná tragédie, když krátce před Sergejovými osmými narozeninami zemřel jeho nejstarší bratr, cesarevič Nikolaj Alexandrovič, následník trůnu.

Jako dítě byl Sergej plachý, pilný a nebyl příliš společenský. Pod vlivem jeho matky se z něj stal nábožensky založený člověk.

Roku 1870 začal Sergej studovat. Byl předurčen pro armádní kariéru, ale jeho domácí učitel, admirál Arsenijev podporoval a rozvíjel Sergejovo lingvistické, umělecké a hudební nadání. Mladíka zajímaly italské umění a kultura, uměl dobře malovat a hrát na flétnu. Jeho idoly byli spisovatelé a filozofové Lev Nikolajevič Tolstoj a Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Sergej dokonce osobně pozval Dostojevského na večeři v Zimním paláci.

Roku 1884 se Sergej oženil s princeznou Elizabethou Hessenskou, starší sestrou pozdější manželky Sergejova synovce Mikuláše, pozdější carevny Alexandry Fjodorovny a neteří manželky Alexandra III., stávající carevny Marie Alexandrovny; Elizabeth, která roku 1891 konvertovala k pravoslaví, přijala jméno Jelizaveta Fjodorovna. Přes uzavření sňatku velkokníže Sergej Alexandrovič vedl homosexuální či bisexuální styl života.[1][2][3]

Armádní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Velkokníže Sergej se jako mladík spolu s otcem a bratry Alexandrem, Vladimirem a Alexejem účastnil rusko-turecké války v letech 18771878. Po ukončení války byl povýšen na plukovníka.

Roku 1881 byl zavražděn Sergejův otec teroristy z organizace Narodnaja volja (Vůle lidu). Sergej byl v té době s bratrem Pavlem a učitelem Arsenijevem v Itálii.

V roce 1882 ho bratr Alexandr III. jmenoval velitelem Preobraženského pluku. O sedm let později se stal Sergej generálmajorem. V roce 1884 dosadil Alexandr III. svého bratra Sergeje na křeslo guvernéra Moskvy.

Guvernér Moskvy[editovat | editovat zdroj]

Atentátník Ivan Kaljajev

Sergej byl politický zastánce tvrdé linie a sdílel bratrovu víru v silnou nacionalistickou vládu. Působení na postu guvernéra začal vyhnáním přes 20 000 židů z Moskvy. Nejprve měli podle výnosu odejít svobodní, bezdětní a ti, kteří žili v městě méně než tři roky. V další vlně měly odejít rodiny se čtyřmi dětmi. Jako poslední odešli ti, kteří v Moskvě žili přes čtyřicet let. Mladé židovské ženy, jestli chtěly zůstat v Moskvě, se staly prostitutkami. Po odchodu židů byly jejich domy vyrabovány.

Odešlí židé byli převážně vzdělanci a zámožní obchodníci. Emigrace židovské elity znamenala pro Ruské impérium značnou hospodářskou ztrátu, a naopak posílila okolní nepřátelské státy.

Po třinácti letech odstoupil Sergej na nový rok 1905 z postu guvernéra Moskvy.

Atentát[editovat | editovat zdroj]

Ráno 17. února 1905 odjel velkokníže Sergej z guvernérského paláce. Kočí Andrej Rudinkin před odjezdem varoval Sergeje před teroristickým útokem, Sergej však na varování nedbal.

Odpoledne toho dne projížděl Sergejův kočár Nikolskou bránou v Kremlu. Asi čtyři kroky od kočáru stál Ivan Kaljajev, člen strany socialistů-revolucionářů. Jakmile se kočár přiblížil, Kaljajev vykročil a hodil bombu s nitroglycerinem přímo do Sergejova klína, výbuch rozmetal Sergeje na kusy.

Při atentátu zahynulo také několik místních svědků. Ze Sergeje zbyly úlomky lebky a několik prstů. Několik dalších částí těla bylo později objeveno na střeše blízkého stavení.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
Bavorsko Bavorské království Bavaria012.png rytíř Řádu svatého Huberta
BelgieBelgie Belgie Grand Crest Ordre de Leopold.png velkokříž Řádu Leopoldova
BulharskoBulharsko Bulharsko St.AlexanderOrder-ribbon.svg velkokříž Řádu svatého Alexandra
Flag of Montenegro (1852–1905).svg Černohorské knížectví ME Order of Danilo I Knight Grand Cross BAR.svg velkokříž Řádu knížete Danila I.
DánskoDánsko Dánsko Order of the Elephant Ribbon bar.svg rytíř Řádu slona[4] 1876, 3. srpna
Ernestinská vévodství D-SAX Sachsen-Ernestinischer Hausorden BAR.svg velkokříž Domácího řádu dynastie sasko-ernestinské
Etiopské císařstvíEtiopské císařství Etiopské císařství ETH Order of Solomon BAR.png velkokříž Řádu Šalomounovy pečeti
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie 1891, 20. června
Flagge Großherzogtum Hessen ohne Wappen.svg Hesenské velkovévodství Ludwig Order (Hesse) - ribbon bar.png velkokříž s řetezem Řádu Ludvíkova
Italské královstvíItalské království Italské království Order of the Most Holy Annunciation BAR.svg rytíř Řádu zvěstování
Flagge des Landesteils Mecklenburg.svg Meklenbursko MKB Order of the Wendish Crown ribbon.svg velkokříž Domácího řádu vendické koruny
Vojenský záslužný kříž
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva
Flag of Oldenburg (Scandinavian Cross).svg Oldenburské velkovévodství OLD Order of Peter Frederick Louis ribbon.svg velkokříž s řetězem Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše Order of the Osmanie lenta.png Řád Osmanie I. třídy s diamanty
Pruské královstvíPruské království Pruské království Order of the Black Eagle - Ribbon bar.svg rytíř Řádu černé orlice
D-PRU Pour le Merite 1 BAR.svg Pour le Mérite
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Ord.S.Stef.Ungh. - GC.png velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána[5] 1874
RumunskoRumunsko Rumunsko ROM Order of the Star of Romania 1877 GCross BAR.svg velkokříž Řádu rumunské hvězdy
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium St.AndrewOrder.png rytíř Řádu svatého Ondřeje 1857
RUS Order of St. Alexander Nevsky BAR.png rytíř Řádu svatého Alexandra Něvského 1857
RUS Order White Eagle BAR.png rytíř Řádu bílého orla 1857
RUS Order św. Anny (baretka).svg Řád svatého Anny I. třídy 1857
POL Krzyz Wielki Orderu Sw Stanislawa BAR.png Řád svatého Stanislava I. třídy 1865, 11. června
RUS Order of Saint George 4th class ribbon 2000.svg Řád svatého Jiří, rytíř IV. třídy 1877, 20. října
Řecké královstvíŘecké království Řecké království GRE Order Redeemer 1Class.png velkokříž Řádu Spasitele
Flagge Großherzogtum Sachsen-Weimar-Eisenach (1813-1897).svg Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství D-SxWe-Order White Falcon BAR.png velkokříž Řádu bílého sokola
Flag of Siam (1855).svg Siam Order of the Royal House of Chakri (Thailand) ribbon.svg rytíř Řádu Mahá Čakrí
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Order of the Bath UK ribbon.svg čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[6] 1887, 21. června
Srbské královstvíSrbské království Srbské království SRB-SHS-YUG Orden Belog Orla Kavalir BAR.svg velkokříž Řádu bílého orla
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů 1875, 19. července
Flagge Königreich Württemberg.svg Württemberské království Grand Cross Order of the Crown Württemberg.png velkokříž Řádu württemberské koruny

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duke Sergei Alexandrovich of Russia na anglické Wikipedii.

  1. HEALEY, Dan. Homosexual Desire in Revolutionary Russia. The Regulation of Sexual and Gender Dissent. Chicago-London: The University of Chigaco Press, 2001. 362 s. ISBN 0226322335. Kapitola 4, s. 93. (anglicky) 
  2. KON, Igor. Sexual Minorities. In: KON, Igor; RIORDAN, James. Sex and Russian Society. Bloomington: Indiana University Press, 1993. ISBN 0253332001. Kapitola 4, s. 90. (anglicky)
  3. PERRY, Jonn Curtis; PLESHAKOV, Constantine. The Flight of the Romanovs: A Family Saga. New York: Basic Books, 1999. 427 s. ISBN 0465024637. S. 41. (anglicky) 
  4. PEDERSEN, JØRGEN, 1919-. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag 472 pages s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 
  5. A Szent István Rend tagjai. web.archive.org [online]. 2010-12-22 [cit. 2019-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. The London Gazette. 1888-01-05, čís. 25773, s. 126. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]