Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandra Řecká a Dánská
velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská
Alexandra Řecká a Dánská (1889)
Alexandra Řecká a Dánská (1889)
Sňatek17. června 1889
ManželPavel Alexandrovič
Narození30. srpna 1870
Korfu, Řecké království
Úmrtí12.jul. / 24. září 1891greg. (ve věku 21 let)
Ilyinskoye, Moskevská gubernie, Ruské impérium
PotomciMarie Pavlovna Romanovová
Dmitrij Pavlovič Romanov
DynastieGlücksburkové
OtecJiří I. Řecký
MatkaOlga Konstantinovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandra Řecká a Dánská (30. srpna 187024. září 1891) se narodila jako třetí dítě, prvorozená dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Princezna Alexandra Řecká a Dánská se narodila 30. srpna 1870 v Mon Repos, letním sídle řecké královské rodiny na ostrově Korfu jako třetí dítě a nejstarší dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové. Alexandřin otec nebyl původem Řek, ale narodil se jako dánský princ Kristián Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, syn Kristiána IX. Dánského, v sedmnácti letech byl zvolen řeckým králem. Řecká královská rodina byla součástí dánské, a měla tedy blízko k britské a ruské dynastii, Alexandřiny tet Alexandra a Dagmar se totiž provdaly za britské a ruské dědice trůnu. Jiří I. a Olga se vzali mladí. Ze šťastného manželství vzešlo osm dětí. Jedna dcera zemřela v dětství, ale pět synů a dvě dcery se dožili dospělosti.

Řecká královská rodina nebyla dle královských norem bohatá a žila prostě. Král Jiří byl uzavřený muž, ale v rozporu s obecným přístupem té doby, věřil ve šťastné hlučné děti. Alexandra i její sourozenci používali dlouhé chodby v paláci v Athénách k jízdě na kole, kolečkových bruslích, skateboardu a někdy na kole pod vedením samotného krále.[zdroj?!] Vychováváni anglickými chůvami, mluvily děti nejprve anglicky, brzy se však mezi sebou naučily mluvit i řecky. Učily se také německy a francouzsky.

Alexandra, v rodině přezdívaná "Aline" nebo řecky Alix, aby se odlišila od své tety a kmotry, Alexandry, princezny z Walesu, byla optimistická a milována svou rodinou. "Měla jednu z těch sladkých a roztomilých povah, kterou se zalíbila všem, kteří se s ní setkali", vzpomínal její bratr Mikuláš Řecký.

Alexandra se kamarádila se svým bratrem Mikulášem a sestrou Marií. Alexandra trávila noho prázdnin v Dánsku, návštěvami svých prarodičů. Alexandra a její sourozenci se v Dánsku při velkém rodinném setkání seznámili se svými britskými a ruskými bratranci a sestřenicemi.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V osmnácti letech se Alexandra 17. června 1889 provdala za Pavla Alexandroviče. Sblížili se, když trávil velkokníže kvůli svým častým onemocněním dýchacích cest zimu v Řecku. Řecká královská rodina také trávila často dovolenou s Romanovci na návštěvách v Rusku a Dánsku.

Alexandra měla s Pavlem dvě děti:

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V sedmém měsíci těhotenství se Alexandra vydala na procházku s přáteli kolem řeky Moskvy a skočila přímo do člunu, který tam byl trvale zakotvený, ale upadla když se dostala dovnitř. Druhý den se zhroutila prudkými porodními bolestmi. Porodila syna Dimitrije, upadla do fatálního kómatu a o šest dní později zemřela v Ilyinskoe u Moskvy. Velkokněžna byla pohřbena v chrámu svatého Petra a Pavla v Petrohradu. Jejímu truchlícímu manželovi muselo být zabráněno, aby se vrhl do hrobu s ní.

Ovdovělý Pavel se později morganaticky oženil s Olgou Valerianovnou Palejovou, jejíž syn byl v roce 1918 zavražděn.

V roce 1939, když vládl Alexandřin synovec Jiří II. Řecký, získala řecká vláda povolení od sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina přemístit Alexandřino tělo. Její tělo bylo do Athén převezeno řeckou lodí z Leningradu. Nakonec bylo uloženo k odpočinku poblíž paláce Tatoi. Alexandřin mramorový náhrobek nad prázdným hrobem je stále v chrámu Petra a Pavla.

"Alexandřina porodnice" (nyní "Alexandřina všeobecná nemocnice") byla pojmenována na její počest Pavlem I. Řeckým.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 30. srpna 1870 – 17. června 1889: Její Královská Výsost princezna Alexandra Řecká a Dánská
  • 17. června 1889 – 24. září 1891: Její Císařská Výsost velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
Alexandra Řecká a Dánská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Amálie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Alexandra Georgievna of Russia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]