Karel Michal Meklenburský

Karel Michal Meklenburský
	meklenburský vévoda; hlava rodu Meklenbursko-Střelických
Úplné jméno	Karel Michal Vilém August Alexandr
Narození	17. června 1863; Palác Oranienbaum, Ruské impérium
Úmrtí	Remplin, Nacistické Německo
Dynastie	dynastie Meklenburských
Otec	Jiří August Meklenbursko-Střelický
Matka	Kateřina Michajlovna Ruská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Michal Meklenburský (Karel Michal Vilém August Alexandr; 17. června 1863, Palác Oranienbaum – 6. prosince 1934, Remplin) byl důstojník carské ruské armády, domnělý dědic meklenbursko-střelického trůnu a od roku 1918 hlava velkovévodského rodu.

Život v Rusku[editovat | editovat zdroj]

Karel Michal se narodil v ruském Oranienbaumu jako mladší syn Jiřího Augusta Meklenbursko-Střelického a jeho manželky Kateřiny Michajlovny Ruské, vnučky cara Pavla I. Karel Michal studoval na Štrasburské univerzitě a dosáhl titulu Ph.D. Protože se narodil do ruské větve velkovévodského rodu Meklenbursko-Střelických, sloužil on i jeho starší bratr Jiří Alexandr v ruské imperiální armádě, v níž Karel Michal dosáhl hodnosti generálporučíka. Když v roce 1909 zemřel jeho bratr, byl Karel Michal velkovévodou Adolfem Fridrichem V. jmenován poručníkem bratrových dětí, Kateřiny, Marie, Natálie a Jiřího. V letech 1908 až 1910 sloužil hlava dělostřelectva v 1. armádním sboru ruské imperiální armády.

24. června 1914, dva týdny po smrti svého bratrance, velkovévody Adolfa Fridricha V., napsal Karel Michal novému velkovévodovi Adolfu Fridrichovi dopis, v němž ho informoval, že se chce vzdát svých práv na Meklenbursko-Střelicko. 7. srpna, krátce před vypuknutím první světové války, se stal naturalizovaným ruským občanem.

V březnu 1917 byl zatčen a předstoupil před ruský parlament, Dumu. Později uprchl na Kavkaz.

Dědic Střelicka[editovat | editovat zdroj]

Meklenbursko-Schwerinský velkovévoda Fridrich František IV. Karlu Michalovi napsal dopis, v němž ho informoval o smrti velkovévody Adolfa Fridricha VI. Meklenbursko-Střelického dne 23. února 1918 a že jako první v linii nástupnictví byl povolán na trůn. Občané Meklenburska-Střelicka zaslali Karlu Michalovi petici za přijetí trůnu, protože si chtěli zachovat nezávislost a nechtěli být sjednoceni s Meklenburskem-Schwerinem. Karel Michal ji však nikdy neobdržel, a tak napsal soukromý dopis, v němž potvrdil svou touhu vzdát se svých práv na vládnutí v Meklenbursku-Střelicku, dopis však k Fridrichu Františkovi IV., regentovi Meklenburska-Střelicka do ledna 1919, kdy padla německá monarchie, nedorazil. V důsledku toho nebylo možné vyřešit problém s nástupnictvím a meklenburská velkovévodství se stala oddělenými svobodnými státy v rámci Výmarské republiky.

Karel Michal nakonec se svou rodinou opustil Rusko a usadil se nejdříve ve Francii a později přijal exil v Dánsku. Tam působil jako předseda charitativní společnosti pro ruské důstojníky v Dánsku. V roce 1921 mu meklenburská vláda zaplatila pět milionů marek na oplátku za jeho zřeknutí se práv na střelický trůn. V roce 1930 se vrátil do Německa a usadil se na zámku Remplin.

11. září 1928 Karel Michal adoptoval svého synovce Jiřího, morganatického syna svého staršího bratra Jiřího Alexandra. Rozhodnutí bylo potvrzeno u soudu v Malchinu 5. října 1928. Karel Michal zemřel svobodný 6. prosince 1934 v německém Remplinu ve věku 71 let a hlavou velkovévodského rodu se po něm stal jeho synovec Jiří.