Bedřich ze Schaumburg-Lippe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich ze Schaumburg-Lippe
Rodné jménoFriedrich Georg Wilhelm Bruno zu Schaumburg-Lippe
Narození30. ledna 1868
Ratibořice
Úmrtí12. prosince 1945 (ve věku 77 let)
Kudowa-Zdrój
Místo pohřbenívojenský hřbitov Náchod
Alma materTereziánská vojenská akademie
Povolánípolitik
ChoťLouisa Dánská (od 1896)[1]
Antonie Anna Anhaltská (od 1909)[1]
DětiMarie Luise ze Schaumburg-Lippe[2]
Christian ze Schaumburg-Lippe
Štěpánka Alexandrina ze Schaumburg-Lippe[2]
Leopold ze Schaumburg-Lippe[2]
Prince Wilhelm of Schaumburg-Lippe[2]
RodičeVilém ze Schaumburg-Lippe a Batilda Anhaltsko-Desavská
PříbuzníAdelaida ze Schaumburg-Lippe, Bathildis z Schaumburg-Lippe, Šarlota ze Schaumburg-Lippe, Maximilian zu Schaumburg-Lippe a Prince Albert of Schaumburg-Lippe (sourozenci)
Luise Viktoria von Preußen a Friedrich Karl von Preußen[2] (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1908)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich princ Schaumburg-Lippe; německy Friedrich zu Schaumburg-Lippe; (30. ledna 1868, zámek Ratibořice, Rakousko-Uhersko12. prosince 1945, Žakš (od 1945 Zakrze)[3] u Kudowie Zdroju (český Chudoba, od 1945 Polsko) byl německý šlechtic z náchodské větve říšského rodu Schaumburg-Lippe a poslední panský majitel zámků v Náchodě a Ratibořicích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1868 jako druhorozený syn prince Viléma knížete ze Schaumburg-Lippe a jeho manželky princezny Bathildis Amalgunde z Anhaltu. V mládí byl spolu se sourozenci výchováván Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským. Dne 3. září 1881 zemřel v Ratibořicích jeho starší bratr František Josef na tuberkulózu a Bedřich se tak stal dědicem majetku náchodské větve rodu. Po vzoru svého otce se vrhl na vojenskou dráhu. Velkou pozornost pak vzbudil jeho sňatek. Dne 5. května 1896 si v Kodani vzal za manželku dceru dánského korunního prince Frederika (pozdějšího dánského krále Fredericka VIII.) princeznu Louisu. Manželé se poté přestěhovali na náchodský zámek. Ačkoliv se princezna v Čechách necítila příliš dobře a často se vracela zpět do Dánska, narodily se manželům během tří let tři děti:

Zlom v jeho životě nastal 4. dubna 1906, kdy zemřel jeho otec, princ Vilém. Bedřich tak stanul v čele náchodské sekundogenitury. Jen několik hodin poté zemřela na zámku v Ratibořicích i jeho manželka princezna Louisa, přičemž okolnosti její smrti dodnes nebyly objasněny.

V květnu 1909 se Bedřich podruhé oženil s Antonii Annou Anhaltskou. Do jejich manřelství se narodily dvě děti:

Po vzniku první republiky přišel v rámci pozemkové reformy o polovinu pozemků. V roce 1922 při vloupání do náchodského zámku byly odcizenyšperky v hodnotě 2 mil. Kčs. Přesto se dále snažil spravovat svůj majetek. V roce 1945 mu byl majetek coby Němci zabaven a 12. května byl na příkaz Vladimíra Clementise ze země vypovězen do Kladska. To i přesto, že nebyl členem nacistické strany a na pozvané akce v době protektorátu dorazil vždy demonstrativně oblečen ve staré rakouské uniformě generála c. a k. armády se získanými řády a vyznamenáními.

Dne 14. května 1945 byl se svou sestrou Alexandrou odvezen policejním vozem do Ratibořic a dne 27. května jej úřady následně odsunuly do Žakše v Českém koutku, který po válce připadl Polsku. Zde byl ubytován v hostinci a 12. prosince 1945 zde také zemřel (v naprosté chudobě). Zámečtí úředníci se následně postarali o převoz jeho ostatků do Náchoda. Pohřben byl v blízkosti zámku v pravé části starého vojenského hřbitova po boku první manželky dánské princezny Louisy.[4]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Frederik Arnošt z Lippe-Alverdissen
 
 
Filip II. ze Schaumburg-Lippe
 
 
 
 
 
 
Alžběta Filipína z Friesenhausen
 
 
Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Philippsthalský
 
 
Juliana Hesensko-Philippsthalská
 
 
 
 
 
 
Ulrika Eleonora Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldská
 
 
Vilém ze Schaumburg-Lippe
 
 
 
 
 
 
Karel August Waldeck
 
 
Jiří I. Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská
 
 
Ida Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
August II. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Augusta Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Kristina Anhaltsko-Bernburská
 
'Bedřich ze Schaumburg-Lippe'
 
 
 
 
 
Leopold III. Anhaltsko-Desavský
 
 
Fridrich Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Braniborsko-Schwedtská
 
 
Fridrich August Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Hesensko-Homburský
 
 
Amálie Hesensko-Homburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Hesensko-Darmstadtská
 
 
Batilda Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Marie Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Eva Semotanová a kol.: Kladsko – Historickogeograficky lexikon, Historický ustav Praha - Kłodzko - Wrocław 2015, ISBN 978-80-7286-240-5, S. 135.
  4. Zdeněk Jánský: Poslední válečné události v roce 1945 v Náchodě a okolí. In Stopami dějin Náchodska, č. 6, 2000, s. 183, poznámka 100, ISBN 80-902158-7-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]