Karel August Waldeck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel August Waldeck
Karel August Waldeck
Karel August Waldeck
Narození 24. září 1704
Hanau
Úmrtí 19. srpna 1763 (ve věku 58 let)
Arolsen
Manžel(ka) Kristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská (od 1741)
Děti George I, Prince of Waldeck and Pyrmont
Friedrich Karl August, Prince of Waldeck and Pyrmont
Karolína Waldecko-Pyrmontská
Christian August, Prince of Waldeck and Pyrmont
Princess Luise of Waldeck and Pyrmont
Rodiče Friedrich Anton Ulrich, Prince of Waldeck and Pyrmont a Countess Palatine Louise of Zweibrücken-Birkenfeld
Příbuzní Prince Christian of Waldeck and Pyrmont (sourozenec)
George II, Ida Waldecko-Pyrmontská, Princess Mathilde of Waldeck and Pyrmont a Karl Christian Prinz zu Waldeck und Pyrmont[1] (vnuci)
Vojenská kariéra
Velel Nejvyšší velitel nizozemské armády
Války Války o rakouské dědictví

Karl August Friedrich zu Waldeck-Pyrmont (* 24. září 1704 v Hanau; † 19. srpna 1763 v Arolsen) byl od roku 1728 do roku 1763 kníže z Waldeck-Pyrmont. Mimo to byl vysoce postaveným důstojníkem v různých armádách. Během válek o rakouské dědictví byl nejvyšším velitelem nizozemské armády.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl Friedrich Anton Ulrich (1676-1728) hrabě z Waldeck-Pyrmont a první kníže z Waldeck-Pyrmont. Matka byla Luise (1678-1753), hraběnka z Bischweiler. On sám se roku 1741 oženil s hraběnkou Christiane von Birkenfeld (1725-1816).

Z tohoto svazku vzešli následující děti:

  • Karel (1742-1756)
  • Friedrich Karl August (1743-1812) pozdější následník svého otce
  • Christian (1744-1798) pozdější polní maršál armády Portugalska
  • Georg (1747-1813) Princ z Waldeck-Pyrmont a kníže z Pyrmont-Rappoltstein (1747-1813)
  • Karoline Louise Princezna z Waldeck (1748-1782)
  • Luise (1751-1816) později hraběnka z Nassau-Usingen
  • Ludwig (1752-1793) později generálmajor holandské kavalérie.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Od počátku byl předurčen pro vojenskou kariéru. Nejdříve působil u francouzského pluku a roku 1725 vstoupil do pruských služeb. Vojenskou službu občas opouštěl a podnikal cesty, mimo jiné také do Itálie. Jeho rodina byla nadšená z antiky a sbírali umělecké památky.[3] Po smrti otce a staršího bratra Christiana Philippa se stal knížetem z Waldecku.

Ve válce o polské následnictví od 1733 do 1738 sloužil jako císařský generál-polní strážmistr. Sloužil pod Evženem Savojským v polním tažení roku 1735 u Rýna. V roce 1736 se zúčastnil polního tažení do Uher. V následujících letech se účastnil válek proti Turkům. Roku 1737 byl raněn při obléhání pevnosti Rissa a roku 1739 u Krozky.

V roce 1742 byl Karel August Friedrich jmenován generálem nizozemské armády. I zde se vyznamenal v mnohých bitvách. Nizozemská armáda byla pod jeho velením poražena v bitvách u Fontenoy, Roucoux a u Lauffeldtu. Byl nahrazen z vnitropolitických důvodů Vilémem IV. Oranžským ersetzt.[4]

Roku 1746 byl jmenován císařským generálem-polním maršálem.

Vnitropoliticky se pokoušel snížit co nejvíce zadlužení Waldecku. S manželkou nechal vybudovalt zámek Arolsen v rokokovém stylu.

Během sedmileté války trpělo území Waldecku bitvami a průchody vojsk.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Záznam ve waldecker-muenzen.de
  3. Beschreibung Katalog zur Ausstellung Antikes Leben: Simulation eines Ideals[nedostupný zdroj]
  4. Gerhard Menk: Die Beziehungen zwischen Waldeck-Pyrmont und den Niederlanden in der Neuzeit. In: Horst Lademacher (Hrsg.): Oranien-Nassau, die Niederlande und das Reich. Münster, Hamburg, 1995 S.242f.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • L. Curtze: Geschichte und Beschreibung des Fürstentums Waldeck. Arolsen, 1850 S.617f.