Diskuse ke kategorii:Čtvrti v Praze

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Chrz v tématu „Řazeny pod čtvrti“

Spor o slučování článků část obce – městská část[editovat zdroj]

Probíhá spor o to, zda článek o městské části (například Praha-Kolovraty) má být sloučen s článkem o části obce a katastrálním území, podle kterého je příslušná městská část pojmenovaná (například Kolovraty) i v případě, že jejich území nejsou zcela totožná (samozřejmě by v takovém sloučeném článku musel být definován rozdíl mezi oběma vymezeními). Abychom nezabředali do revertovacích válek, bylo by vhodné dojít ke shodě v širší komunitě.

U přibližně 28 z celkových 57 městských částí, kde území městské části je zcela totožné s územím části obce, podle níž je městská část pojmenována, již sloučení bylo provedeno a snad není sporné.

Argumenty pro rozdělení článků
  • území městské části s územím části obce není totožné, proto nemohou (nemají) mít společný článek
  • pod některé části obce spadá několik městských částí, a pokud má jedna z nich stejný název, měly by se podle tohoto návrhu články o nich sloučit, a tím by se zkomplikovala jejich organizace
  • sloučením se snižuje počet článků, ale přesto se nemusí zvyšovat kvalita
  • jeden článek může být příliš dlouhý a informace v něm nepřehledně smíšené
Argumenty pro sloučení článků
  • zabrání se tím tříštění dalších informací o hlavním (nominálním) území městské části
  • území patřící do městské části Praha-Kolovraty jsou jistým způsobem Kolovratům (orgánům Kolovrat) podřízena, proto informace o celku městské části patří do článku o Kolovratech. Pokud se v historii hranice Prahy měnily, také to neznamená, že budeme mít zvlášť článek o Praze po každé změně hranic. To samozřejmě nebrání tomu, aby přičleněná území (v tomto případě Lipany) měla samostatný článek.
  • uvedené městské části zpravidla mají historickou kontinuitu na příslušný MNV, který Praha "zdědila" ještě po samostatné obci. Například Sobín byl připojen k obci Zličín už 14 let před připojením k Praze – má být tato informace uvedena v článku Zličín, nebo v článku o městské části Praha-Zličín?
  • mnoho obcí (mimopražských) se skládá z hlavní části (jejíž název je totožný s názvem obce) a přidružených osad či bývalých obcí. Také v těchto případech by bylo nevhodné rozdělovat článek o obci od článku o její hlavní (původní) části.
  • název se spojovníkem není specifický pro městskou část jako samosprávný celek, ale používal a používá se tradičně i pro název části obce (katastrální území) už před zavedením městských částí. Viz například Seznam železničních stanic v Praze.

Další podstatné argumenty můžete připisovat do tohoto seznamu, diskusi prosím rozvíjet níže. --ŠJů 06:22, 20. 2. 2007 (UTC)

Dotčené články[editovat zdroj]

Hlasování[editovat zdroj]

Hlasování se týká cca 10–15 párů článků o městských částech, jejichž území není totožné s územím části obce (katastrálním územím), podle které jsou pojmenované.

Výjimky týkající se jednotlivých případů uveďte též u hlasu.

Hlasování jsem ukončil s výsledkem sloučit vizte Kategorie diskuse:Pražské čtvrti#Ukončení --Vrba 11:37, 19. 3. 2007 (UTC)

Preferuji slučování[editovat zdroj]

  1. --ŠJů 06:22, 20. 2. 2007 (UTC) (prozatím možné do nich dávat dva infoboxy, do budoucna stačí jeden kombinovaný)
  2. --Okino 17:04, 20. 2. 2007 (UTC)
  3. --Petr Adámek 14:57, 22. 2. 2007 (UTC)
  4. --Mirekk 11:29, 23. 2. 2007 (UTC) (z důvodu přehlednosti jsem spíše pro sloučení článků, s podmínkou vymezení území městské části /skládá-li se z více k.ú./ a zároveň zachování jednotlivých článků o k.ú. - např. sloučit Praha-Kolovraty a Kolovraty do článku Kolovraty a zároveň ponechat zvlášť článek o Lipanech).
  5. --Packa 22:57, 27. 2. 2007 (UTC) Případy typu Libuš / Praha-Libuš určitě ano. Případy Praha 11 / Chodov / Jižní Město NE. Jinak přesně, jak to píše Mirekk.
  6. souhlasím se slučováním podobně jako Mirekk a Packa. --Zp 05:33, 28. 2. 2007 (UTC)
  7. Zanatic 09:54, 1. 3. 2007 (UTC) Nemá žádný rozumný význam to mít zvlášť.
  8. --hugo (diskuze) 06:49, 7. 3. 2007 (UTC)
  9. Petr K. 19:02, 16. 3. 2007 (UTC)
  10. --Aeromix 00:57, 22. 3. 2007 (UTC)

Preferuji oddělené články[editovat zdroj]

  1. UP3 16:04, úterý 20. února 2007 (UTC) - ani ty dva infoboxy v jednom článku se mi moc nelíbí
  2. --Kirk 16:22, 20. 2. 2007 (UTC)
  3. --Nolanus ✉ C E 23:30, 5. 3. 2007 (UTC) Sbírat informace k rozdílným, byť třeba podobným pojmům, to je přece princip encyklopedie. A pro čtenáře je to taky užitečnější. A s výhledem na pravděpodobný růst těch hesel taky.

Komentáře[editovat zdroj]

Další speciální případy, kdy je vhodné zabránit zbytečnému tříštění a duplicitě informací

Ještě je třeba připomenout, že zápis se spojovníkem (nebo pomlčkou) se používá nejen k označení samosprávných městských částí, ale je vžitý i pro označování těch částí města, které samosprávné nejsou (tedy čtvrtí, katastrálních území). Tato praxe je zcela zřejmá z názvů železničních stanic v Praze. Takže název Praha-<něco> stejně není jednoznačný a vlastně by měl být rozcestníkem, pokud by rozlišení mělo být důsledné a pokud bychom věřili, že městská část se čtvrtí spolu nemají vůbec nic společného. --ŠJů 16:52, 24. 2. 2007 (UTC)

Nesouhlasím s těmahle argumenty. Taky by se tu totiž mohl třeba vyrojit "chytrák" prohlašující, že Moravskoslezskžý kraj má návaznost na Zemi Moravskoslezskou. Praha 11 má maximálně návaznost na obec v hranicích z dob komunismu, nikoliv však na původní obec! Chodov je prostě jedině k.ú. a místní část Chodov a nic jiného. A to že mám pravdu potvrzuje i název dotyčné městské části. --Kirk 09:56, 1. 3. 2007 (UTC)

Žižkov a Praha 3 jsou naprosto rozdílné celky. I naprosto neinteligentní jedinec, který není totálně slepý, musí z katastrální mapy poznat, že do Prahy 3 patří ještě například značná část Vinohrad. --Kirk 17:34, 1. 3. 2007 (UTC)

Kromě toho tu existuje několik článků popisujících jednu věc se dvěma různými statusy. Jedná se například o články Brno + okres Brno-město, Londýn a Velký Londýn. TOHLE jsou články, které by se asi měly slučovat, nikoliv články o naprosto rozdílných celcích, jejichž rozdílnost z mapy pozná každý! Už vidím jak Šjů dojde jistě tak daleko, že začne navrhovat i rušení rozcestníků, teda hlavně těch, co rozlišují stanice metra a některé části Prahy, že se nemýlím?! Ostatně jeho praxe, kdy sloučil články o městských částech a stejnojmennných městských obvodech potvrzuje, že zcela ignoruje rozcestníky --Kirk 17:53, 1. 3. 2007 (UTC)

Přenesené diskuse[editovat zdroj]

Přeneseno --ŠJů 06:22, 20. 2. 2007 (UTC)

Z diskusní stránky Kirk[editovat zdroj]

Městská čtvrť[editovat zdroj]

Termín "městská čtvrť" nikdy, pokud vím, nebyl oficiálním termínem, alespoň zhruba v posledním století. V legislativě se vyskytuje velmi sporadicky a okrajově. Nalezl jsem jej tam jen v poválečných zákonech z konce 40. let týkajících se místních názvů ve Zlíně a Karviné, pak se ještě objevil ve vymezení chráněného území Litovelské Pomoraví, kde tak jsou zmíněny olomoucké části Hejčín a Černovír. Jinak se oficiálně psalo vždy o částech, obvodech nebo katastrálních územích, případně o osadách nebo připojených obcích.

I laická etymologie naznačuje, že označení "čtvrť" je vhodné spíš v rámci středně velkých nebo malých měst dělených na několik málo částí. Označovat jím jednu z více než sta částí velkoměsta se příčí přirozenému významu a původu slova čtvrť. V rámci Prahy je toto označení vžité pro historické části v oblasti souvislé zástavby, tedy zejména pro 8 částí z doby před rokem 1922, z obcí připojených v roce 1922 už jen pro ty nejbližší. U obcí připojených v letech 1960–1974 je většinou toto označení pociťováno jako nemístné. V neoficiálním (například novinářském) stylu byly označovány spíš jako pražské obce (v protikladu k pražským čtvrtím, jak byly označovány jen části v centrální oblasti).

Zásadní problém encyklopedického použití slova čtvrť je v tom, že nemá jednoznačný význam. Někdy může označovat katastrální území, jindy základní správní část města (městskou část), jindy menší urbanistický celek (zhruba ve smyslu základní sídelní jednotky). Nelze je použít k rozlišení těchto významů. Kupříkladu označovat Zbraslav za čtvrť není trefné, protože kromě samotné Zbraslavi zahrnuje další vlastní čtvrtě, například Baně, Žabovřesky, Záběhlice, a samostatnou čtvrtí je víceméně i zbraslavské sídliště. Za čtvrtě bývají nyní označovány "miničtvrtě" budované například společností Central Group apod. v rámci stávajících čtvrtí. Slovo "čtvrť" je použitelné v neformálním stylu, kde na přesném obsahu nezáleží. Do encyklopedie ale podle mého názoru nepatří a doplňovat nebo suplovat jím přesnější či výstižnější termíny je už vysloveně zbytečné a matoucí. --ŠJů 01:10, 3. 4. 2006 (UTC)

Infoboxy pražských MČ[editovat zdroj]

Pro 28 městských částí totožných s právě jedním katastrálním územím jsem vytvořil a vložil {{Infobox jednoduchá městská část Prahy}}, aby nemusely být v článku dva infoboxy s duplicitními údaji.

Při té příležitosti se ptám, jestli v Praze je nějaké katastrální území, které by zahrnovalo více číselných řad čísel popisných, tedy více místních částí (já si myslím, že ne). Pokud není, tak bych údaj „počet místních částí“ buď odstranil, nebo nahradil konstantou (tedy bez použití parametru). --ŠJů 07:26, 13. 2. 2007 (UTC)

Myslíš že má smysl dávat do infoboxu název „místní části“ ještě zvlášť kromě názvu katastrálního území? Podle mě to ten údaj navíc zbytečně komplikuje, žádné katastrální území v Praze se nečlení na víc místních částí a pokud se liší název, je možné takový údaj uvést do závorky – ona ostatně bude otázka, jak spolehlivě budou ty rozdíly v názvech ověřitelné a jestli nejde jen o něčí chybu v přepisu.

Kromě toho samotný pojem místní část (část obce) není v příslušném článku pořádně ozdrojován, je uveden ve dvou variantách (tedy není ani ustálený) a kdoví jestli vůbec má nějakou legislativní oporu, aby se s ním mohlo operovat. --ŠJů 06:56, 14. 2. 2007 (UTC)

Vše lze přesně zjistit z územě identifikačního registru ČR --Kirk 15:13, 14. 2. 2007 (UTC)

Z nahlédnutí do registru se mi to jeví tak, že pod názvem Části obcí jsou v územně identifikačním registru uvedeny územně technické jednotky. To je jednoznačný termín podložený legislativou. Zatímco sousloví část obce může znamenat prakticky cokoliv. Onen registr je snad dobrým zdrojem pro statistické údaje, ale nepovažoval bych ho za směrodatný z hlediska přesnosti terminologie, která je závazně stanovena jinde.

V infoboxu podle mého názoru bohatě stačí uvést, do kterých městských částí je které katastrální území rozděleno. Z toho pak logicky vyplývá, že Vinohrady mají 5 ÚTJ, Třebonice tři ÚTJ a normální nerozdělená katastrální území jsou zároveň celá územně technickou jednotkou. --ŠJů 01:01, 15. 2. 2007 (UTC)

Zbytečné kódy, místní části[editovat zdroj]

Opravdu je nutné uvádět všechny různé kódy území? Není. Tohle není databáze statistických údajů, ale encyklopedie. Pokud by ty kódy někoho opravdu zajímaly (což pochybuji) tak si to snadno zjistí. Stejně tak je zbytečné uvádět v Praze místní části, jen se duplikují názvy k.ú. v šablonách a vypadá to hrozně :-( Mirekk 16:30, 15. 2. 2007 (UTC)

@Kirk: Omlouvám se za neznalost, část obce je docela současný a zákonem přesně definovaný termín, v tomto smyslu jsem příslušný článek rozvinul a doložil. Nicméně vzhledem k tomu, že na území Prahy se Zákon o obcích nevztahuje a Zákon o hlavním městě Praze pojem části obce vůbec nezavádí, a části obce ze statistického hlediska jsou v Praze důsledně odvozeny z k. ú. a ÚTJ, nepovažuji za vhodné je do šablon vnášet jako samostatnou kolonku s kódem. Pouze tam, kde se liší název k. ú. od názvu části obce, bych název části obce uvedl do závorky za název k. ú. Například „Újezd u Průhonic (místní část Újezd)“. Tipoval bych, že se může jednat tak asi o dva až tři případy. --ŠJů 02:39, 17. 2. 2007 (UTC)
Nerozdělujte sloučené články[editovat zdroj]
Kolego, nerozdělujte prosím články, které byly po předchozích dohodách pracně sloučeny. Pokud tyto změny neumíte či nechcete před jejich provedením obhájit, budou revertovány.
PS:Na své osobní stránce píšete, že Vaším hlavním zájmem je Brno. Prosím pokračujte v tom a nedemolujte články o Praze. Děkuji. Mirekk 17:06, 15. 2. 2007 (UTC)
K diskusi o tomto tématu jsem se prozatím připojil na diskusní stránce Mirkak. Přikláním se k názoru, že článek o části obce by měl být integrován (tedy totožný) s článkem o obci či městské části, která je podle této části obce pojmenována. --ŠJů 04:12, 17. 2. 2007 (UTC)

Z diskusní stránky ŠJů[editovat zdroj]

K tomu novém pražskému infoboxu[editovat zdroj]

No tak já jsem dosud v podobných případech používal používal výlučně infobox, který je důležitější, což je v tomto případě infobox městské části. Nicméně Tvé řešení není špatné. Každopádně když už je tam kód katastrálního území, tak proč tam nevložit také kódy místní a městské části? --Kirk 16:40, 13. 2. 2007 (UTC)

Důležité jsou oba, ale ten o městské části opravdu zahrnoval víc údajů. V těch 28 článcích, kde jsem infoboxy nahrazoval, to bylo tak asi půl na půl, někdy byl jen infobox k. ú., někde jen infobox m. č. (víc bylo asi těch katastrálních). Kód katastrálního území, pokud jsem si všiml, není nikde vyplněný, případnou úpravu infoboxu bych nechal na tom, kdo si bude chtít dát práci s vyhledáním těch kódů.
Ještě bude potřeba se nějak systematicky poprat s těmi ostatními, komplikovanějšími městskými částmi. Ne ve všech případech se mi zdá vhodné pro MČ dělat samostatný článek, i když se území MČ od nominálního k. ú. mírně liší. Takže buď se nám budou scházet dva infoboxy v jednom článku, nebo budeme muset sestrojit nějaký kombinovaný infobox. --ŠJů 17:38, 13. 2. 2007 (UTC)
Slučování a rozlučování[editovat zdroj]

Ehm, nebylo by jednodušší než vložit šablony SloučitZe a SloučitDo ty stránky přesunout rovnou? Nebo o to požádat na nástěnce správců, pokud to nepůjde? Jako že takhle se na to zapomene a ty šablony tam zůstanou příšerně dlouho. --Aktron (d|p) 07:34, 14. 2. 2007 (UTC)

Navíc ve shrnutí editace ani na diskuzi nebylo vysvětleno proč sloučit. Ti, kdo si nepřečetli tuto nebo Kirkovu diskuzi tak budou snadno tápat co se děje. --Aktron (d|p) 07:39, 14. 2. 2007 (UTC)

Jde-li o městské části, tak za prvé to slučování dá trošku práci, takže napřed vybírám, čemu se pak bude třeba věnovat. Za druhé může být takové hromadné slučování sporné, takže se napřed bude muset asi otevřít diskuse, jestli se na tom vůbec dá shodnout. Jinak bych si s někým jen navzájem mařil práci. Realizace bude možná až po domyšlení koncepce, například integrovaného infoboxu pro katastrální území a městskou část netotožného rozsahu (zatím byl uplatněn do 29 městských části {{Infobox jednoduchá městská část Prahy}}, což jsou ty jednodušší případy). --ŠJů 07:42, 14. 2. 2007 (UTC)
Aha, tak to jo. No to by chtělo jít asi pod lípu a tam to dohodnout s více lidma. --Aktron (d|p) 07:51, 14. 2. 2007 (UTC)
Pokud se podaří shodnout těm, kdo se v tom zatím angažovali, tak by snad nemuselo být nutné to tahat pod lípu – zas tak koncepční otázka to není, týká se to asi tak deseti párů článků, jestli dobře počítám, a víc jich nebude. Nejprve je potřeba udělat nějaký dobrý vzor (pokusit se sloučení zrealizovat ukázkově na jednom případu a ten maximálně dopilovat k dokonalosti) a pak teprve začít „válčit“, jestli to udělat se všema nebo jen s částí atd. Teď bych ale spíš věnoval čas vyplňování údajů do už existujících infoboxů, na diskuse je čas. --ŠJů 08:03, 14. 2. 2007 (UTC)
No pokud o tom vzoru se bude vědět, tak hej. --Aktron (d|p) 08:43, 14. 2. 2007 (UTC)

Z diskusní stránky Mirekk[editovat zdroj]

Městské části a katastrální území Prahy[editovat zdroj]
Šablony[editovat zdroj]
Dovoluji si upozornit, že šablona městské části není totožná se šablonou katastrálního území (v šabloně městské části například nemůže být datum připojení k Praze, protože městské části vznikly dlouho po posledním rozšiřování Prahy). Možná by stálo za úvahu kvůli těm několika málo pražským městským částem, jejichž území je tvořeno právě jedním celým katastrálním územím, vytvořit třetí šablonu, která by plnila zároveň funkce obou šablon, ale dokud tomu tak není, je třeba umisťovat obě šablony. --ŠJů 00:46, 13. 2. 2007 (UTC)
Dobrý den, dvě šablony vedle sebe s téměř shodnými informacemi by myslím být nemusely. Když nerozlišujete stránku o katastru a městské části tak proč pak mít na jedné společné stránce obě šablony?
Jako jedinou podstatnější informaci z šablony katastrů bych viděl datum připojení k Praze, který je ale stejně uveden i v článku. U MČ by šlo tyto informace přidat např. takto: MČ Praha 15, datum připojení k Praze - Hostivař 1922, Horní Měcholupy 1968. Stačí malá úprava šablony MČ.
(A Pokud by šlo o můj soukromý názor tak bych ze šablony odstranil i údaje typu počet základních sídelních jednotek, které stejně naprosté většině lidí nic neřeknou...) Mirekk 00:59, 13. 2. 2007 (UTC)
Ano, integrovaná šablona by nemusela být o moc větší než samotná šablona městské části. Kromě roku připojení k Praze se šablony liší ještě jednou velmi podstatnou věcí, a to názvem. Napočítal jsem takovýchto jednoduchých městských částí (tvořených jedním k. ú.) 28, kvůli tomu už se vyplatí to nějak systémově řešit.
Ale jak se pak postavit k případům, kdy městské části chybí část nominálního katastrálního území (Troja, Řepy, Dolní Měcholupy) nebo naopak je k ní připojen navíc nějaký zlomek "cizorodého" k. ú. (Suchdol, Dubeč)? Pak už by asi šablony měly být dvě, i když bych velmi váhal nad tím, jestli je rozdělovat do dvou článků. Ty dva články by se totiž lišily jen úvodními definicemi a statistikami v šabloně, zatímco informace o území, historii, pamětihodnostech, fotografie atd. by buď byly zdvojené, nebo by se muselo pracně hlídat, aby se shromažďovaly jen v jednom ze dvojice článků a druhý zůstal holou formální slupkou.
Jasné není ani jak řešit městské části, k nimž kromě vlastního "nominálního" k. ú. patří ještě jedno či dvě menší k. ú. z okolí. Jde o jakési připojení, cosi jako „kolonizující“ dosah obce – a chceme snad mít jeden článek o Praze od roku 1974, jiný článek o Praze 1970-1973, jiný článek o Praze 1968-1969, jiný o Praze let 1960-1968 a další o Praze 1922-1959? Nebo chceme tyto změny rozsahu území považovat za něco, co zásadně nemění podstatu Prahy a její kontinuitu? Podle mě tím, že městská část je pojmenována podle jednoho katastrálního území, se toto k. ú. stává jaksi hlavním, definujícím, a pod jeho názvem by měl být článek, ve kterém se dočteme, jaká další území jsou tomuto podřízena. Komu se to nelíbí, ať si svou obec pojmenuje podle vzoru Brandýs nad Labem-Stará Boleslav nebo Zlatníky-Hodkovice nebo ať si pro ni vymyslí fungl nový název. --ŠJů 02:21, 13. 2. 2007 (UTC)
Snad to nebude takový problém, jde jen o to, aby to bylo přehledné a správné zároveň. Ale pokud si dobře pamatuji tak Řepy ani Dolní Měcholupy žádnou část svého katastru nepostrádají (hranice MČ P17 resp. MČ P-Dolní Měcholupy se shodují s katastrálními hranicemi), podobně nevidím problém u Dubče... Historii je jednoznačně vhodné mít zpracovanou podle čtvrtí/katastrů, protože městské části se častěji mění a jsou spíše administrativní záležitostí, zatímco jádra obcí jsou trvalá. Je však zřejmě nutné odlišovat MČ tvořené jedním "hlavním" k.ú. a menšími k.ú. (MČ Praha 22 = Uhříněves + Pitkovice + Hájek). Pokud ale jde o MČ tvořenou jednou "obcí" (nikoli jedním katastrem), pak tam podle mne náleží šablona o MČ (která je de facto rozšířenou šablonou o katastru).
Máme podobnou představu, tak bychom se mohli domluvit. (Ale katastrální území jsou také jen administrativní záležitostí, stejně jako městské části, jen výrazně setrvačnější. K jádru obce se tedy vážou dva druhy administrativního členění území a obojí je odvozené od názvu samotného sídla (tedy útvar zástavby).
Katastrální hranice[editovat zdroj]
Část Dolních Měcholup patří do městské části Praha-Dubeč (na toto území patří dubečský hřbitov, usedlost Lázeňka a dvě nové ulice, kde právě probíhá výstavba domků). Zdroje jsem uvedl do Diskuse:Dubeč. V podobných případech by se to mělo úředně řešit tak, že městské části či Praha by si měly od katastrálního úřadu vyžádat změnu katastrálních hranic. Ale v Praze je to na dlouhé lokte a někdy už úřady a městské části na toto sjednocování rezignovaly. Nedávno se podobným způsobem dolaďovala tuším jižní hranice Břevnova, aby ladila s hranicí Prahy 5 a Prahy 6.
Na Řepy se zkusím podívat, bohužel mi dnes nějak nefungují on-line mapy, server má nějaké problémy. Je možné, že tam už ty rozdíly byly odstraněny. --ŠJů 20:02, 13. 2. 2007 (UTC)
Díky za objasnění. Vycházel jsem z jiného zdroje MHMP a ty údaje jsou bohužel různé. Ideální by bylo aby se i hranice katastrů měnily podle toho, jak se mění hranice zástavby jednotlivých čtvrtí.
K Vašemu dotazu v mé diskusi uvádím, že uvedená rozloha 8,50 km2 se vztahuje na městskou část Praha-Dubeč (tedy snad včetně té dolnoměcholupské části), zdroj: ČSÚ (tabulka Excel). Ovšem trochu mě mate to označení v šabloně MČ "katastrální výměra", kde by měla být uvedena výměra celé MČ, nikoli katastru, co s tím?
Jinak bych se asi neorientoval jen podle map, ale v případě pochybností prověřoval více zdrojů (jak jsem uvedl, často se bohužel liší). Pokud vím, tak loni např. proběhla nějaká korekce hranic mezi Křeslicemi a Pitkovicemi (k nimž patřila malá část k.ú. Křeslice, aniž by se to někde uvádělo!), ačkoli číslování nových domů bylo prováděno už v rámci křeslického systému.
Spoléhám na to, že do on-line map spravovaných městem by měly být změny hranic zanášeny prvořadě. Ostatně myslím, že úředně primární dokument o hranicích katastrálních území je v podobě mapy na katastráním úřadě, nikoliv v textové podobě.
Co se týče Křeslic, našel jsem nějakou starší mapu na webu statistického úřadu, v té mapě ten schůdek (zub) ještě je. Některé rozdíly lze vyčíst ze Statutu hlavního města Prahy (a jeho novelizací), kde jsou popisovány hranice městských částí často tím způsobem, že je uvedeno, kdy hranice městské části vede po hranici katastrálního území a kdy z této hranice odbočuje.
Historii změn hranic katastrálních území v Praze jsem nikde nenašel. V tomhle dokumentu je uvedena výměra katastrálních území v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005, takže lze vysledovat, ve kterém roce se hranice změnily. Výměra Křeslic ze zvětšila mezi 31. 12. 2001 a 31. 12. 2002.
Katastr se jmenuje soupis pozemků (slovo pochází z byzantsko-řeckého katastichon = rejstřík, seznam a k nám se dostalo přes italštinu a němčinu). Takže katastrální znamená vycházející z tohoto soupisu. Lze tedy mluvit o katastrální rozloze parcely, dílu, katastrálního území, obce, obvodu, okresu, městské části… --ŠJů 02:11, 15. 2. 2007 (UTC)
Díky, člověk se stále učí:-) Mapy na webu jsou aktualizovány hodně se zpožděním, někdy vůbec, nebral bych to jako důkazní materiál. Historie změn katastrů celé ČR lze najít na webu ČSÚ.
Ad Křeslice × Pitkovice (P22): Zanikla 1 část obce 41542 1 Pitkovice (část) 12702 7/554782 Praha, s účinností od 20.12.2002, tj. s ukončením platnosti k 19.12.2002 (dodatečné oznámení), část obce statistická 415421 1 Pitkovice (část) byla vytvořena k 25.2.2000 v rámci územní přípravy SLDB 2001 pro domy na území ÚTJ 92061 4 Pitkovice-Křeslice, která představovala přesah zástavby z městské části Praha-Křeslice na k.ú. Pitkovice. Tato ÚTJ zanikla de facto k 20.12.2002 (tj. její platnost byla ukončena k 19.12.2002), kdy byla hranice mezi k.ú. Pitkovice a Křeslice upravena tak, aby byla shodná se stanovenou hranicí mezi městskými částmi Praha 22 (do 31.12.2001 Praha-Uhříněves) a Praha-Křeslice. Domy ze zaniklé části obce se převádějí do části obce 07607 4 Křeslice (svým číslováním tam již patří, neboť byly očíslovány z číselné řady Křeslic a nikoliv Pitkovic, na jejichž k.ú. tehdy ležely, s ohledem na připravovanou změnu).
Ale tak úplně pořádek v tom asi není: Část obce byla od 1.1.2005 uváděna pod názvem Pitkovice (Praha-Křeslice), protože se nevědělo, že již předtím zanikla. Mirekk 11:29, 15. 2. 2007 (UTC)
Myslím, že tam mají nemalý chaos, protože ač jsem kladl příslušným institucím dotazy, o tomto přehledu mě nikdo neinformoval (obě odpovědi jsou z 15. 2. 2007):
Český statistický úřad mi odepsal: „Dobrý den, informace o katastrálním území v Praze získáváme od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Do katastrálních území promítáme změny výměry, změny hranice katastrů nesledujeme. Pokuste se obrátit se svým dotazem na výše uvedený úřad. S pozdravem M. Furková, RAIS ČSÚ hl. m. Praha“
Český úřad zeměměřičský a katastrální mi napsal: „Dobrý den. Přehled změn hranic nikde zveřejněn není. O chystaných změnách k.ú. není informován. Plošné přizpůsobení kat. hranic hranicím městských částí se neprovádí. Ing. Jana Síbrová, vedoucí odboru GI KN“
--ŠJů 15:18, 18. 2. 2007 (UTC)
Slučování článků[editovat zdroj]

Zdravím. Tuto editaci jsi označil jako sloučení s článkem Kolovraty. Když jsem se ale do článku Kolovraty podíval, tak tam žádné informace o městské části Praha-Kolovraty nepřibyly. Toto není slučování článků, ale mazání informací bez náhrady. Slučováním se myslí shrnutí informací ze dvou článků do jednoho, bez ztráty. Prosím, dávej na to pozor, dík. --ŠJů 01:14, 15. 2. 2007 (UTC)

Provedl jsem skutečně sloučení článků a jeho doplnění a rozšíření, ale koukám že se to nějakým záhadným způsobem nepodařilo uložit, ale původní článek i tak zmizel... Omlouvám se.
Ale co otázka zda tu mít článek o Kolovratech jako k.ú. i o Praze-Kolovratech jako městské části zahrnující Kolovraty i Lipany? Mirekk 10:59, 15. 2. 2007 (UTC)

Šablona je rozdělena na DVĚ části. Každého to bude jen mást když zde u dvou naprosto rozdílných celků budou "svítit" dva odkazy. --Kirk 16:56, 15. 2. 2007 (UTC)

Co je a co není wikipedie[editovat zdroj]

Doporučuji vám kolego prohlídnout si články o okresech, což je klasický statistický přehled se vším všudy. Nevidím jediný důvod, proč zde nemít i kvalitní statistiku. Nebo vás snad něco stojí provoz wikiserverů, že vám vadí na wikipedii statistické údaje? Jinak jisté číslené kódy jsou použité i u obcí. --Kirk 16:56, 15. 2. 2007 (UTC)

Jde o zbytečný údaj ryze technické povahy, nevidím jediný důvod proč to tu mít. Až nám vysvětlíte, proč by mě měl zajímat uměle vymyšlený kód katastrů či územně technických jednotek, pak si je sem klidně přidávejte. Více byste článkům pomohl jejich doplňování o smysluplné a užitečné údaje, než o statistické kódy (navíc ještě v nadpisech!). Mirekk 17:02, 15. 2. 2007 (UTC)
Praha[editovat zdroj]

Kolego, laskavě nennarušujte systém článků o Praze. Děkuji. --Kirk 17:09, 15. 2. 2007 (UTC)

Nic nenarušuji. Žádám jen o vysvětlení proč provádíte další a další změny v systému, kterému evidentně nerozumíte. Na dotazy neodpovídáte, přesouváte články bez vysvětlení, rozdělujete pracně sloučené články, doplňujete neověřené údaje atd. Mirekk 17:19, 15. 2. 2007 (UTC)

Systému rozumím velice dobře. Ostatně jsem se podílel na vytváření šablony Praha. --Kirk 17:31, 15. 2. 2007 (UTC)

A ty dle vás neověřené údaje mám z územě identifikačního registru ČR (tam je rozloha a kódy) a z http://web.mvcr.cz/adresa/ (počet obyvatel) --Kirk 17:33, 15. 2. 2007 (UTC)

Na wikipedii působím déle než vy a také jsem zakládal řadu článků o m.č. a k.ú. Prahy. --Kirk 17:34, 15. 2. 2007 (UTC)

Vy této stránce věříte? Na stránce o Praze je hned několik zásadních chyb, např.:
  • V Praze je evidováno 112 obcí ALE: hlavní město Praha je dle zákona jedinou obcí
  • Adresy v Praze mají PSČ v rozsahu 130 00 až 993 00 ALE: je běžně známo, že pražská PSČ jsou úplně všechna začínající jedničkou.
  • Státní poznávací značka pražských vozidel obsahuje písmeno „A“. ALE: Pojem Státní poznávací značka neexistuje už 6 let. Navíc písmeno A jistě obsahují i jiné značky než pražské...
To, že jste se podílel na vzniku šablony je jistě chvályhodné, ale nezaručuje to, že je správně a že údaje v ní uváděné jsou k něčemu dobré a užitečné pro návštěvníky Wikipedie (např. kódy technických a statistických jednotek). Mirekk 17:44, 15. 2. 2007 (UTC)


Nevím, jestli jste si toho vůbec všiml, ale ta šablona je rozdělena na dvě části. V horní části jsou odkazy na články o městských částech. Ve spodní jsou odkazy na k.ů. V případě, že je městská část shodná s katastrem, nebo s jeho menší částí, je článek o ní nazván dle názvu k.ů. --Kirk 17:36, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak se jedná o tuhle šablonu: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Praha --Kirk 17:38, 15. 2. 2007 (UTC)

Jasně, vím moc dobře, že pod pojmem "obec" jsou zde u Prahy uváděna k.ú., nicméně údaje o počtu obyvatel jsou přesné. Co se týče pojmu SPZ, tak ten byl nahrazen pojmem REGISTRAČNÍ ZNAČKA. Podstata obou pojmů však zůstává stejná. --Kirk 17:50, 15. 2. 2007 (UTC)

Co se týče PSČ, tak nejspíš netušíte nic o tom, že řada firem má vlastní poštovní oddělení. Kdysi jsem pracoval v jedné firmě zabývající se prodejem technických norem. Divil byste se kolik firem má vlastní PSČ odlišné od PSČ normální pošty působící v dané obci. --Kirk 17:52, 15. 2. 2007 (UTC)

Tím jsem chtěl říct, že ty údaje tam jsou dost často nepřesné, ale na tom teď nezáleží. Spíš jste měl odpovědět na to, proč rozdělujete články již dříve rozdělené a pak zase sloučené. Co už v tom konečně udělat nějaký systém??? Už vidím, jak to zítra kolega ŠJů předělá do původní podoby, Vy to zase změníte zpět atd. Není tohle ztráta času, která by se dala využít na vylepšování článků namísto jejich neustále slučování, rozdělování a přejmenovávání? Vždyť třeba článek Dolní Měcholupy neobsahuje nic o historii ani současnosti, žádné fotky atd. ale zato tam je detailně vymezen přesah katastru do Dubče i s čísly domů a parcel.
O vlastních firemních kódech PSČ samozřejmě vím. Ale to nejsou PSČ obce! Navíc ten rozsah uváděný na tom webu je nesmyslný, neboť zákon od roku 1960 stanoví, že PSČ v Praze začínají jedničkou. Pak je hloupost napsat od 130 00, když Praha 1 má hlavní 110 00, Praha 2 120 00 atd.

Není pravda, že by článek neobsahoval historická data. O žádném přesahu katastru do Dubče tam není ani slovo. Je tam informace o tom, že část katastru se nachází na území městské části Praha-Dubeč, což je rozdíl. Původně byly všechny k.ú. na území dnešní Prahy s výjimkou Černého Mostu samostatnými obcemi. Až do poloviny 20. století také neexistovalo, aby bylo některé k. ú. na území Prahy rozděleno uměle mezi více celků, jak s tím poté začali komunisti. Ta šablona i celý systém článkjů o Praze je koncipován tak, aby zde byly samostatné články o k.ú. a samostatné články o m.č. které zahrnují více katastrů nebo jejich částí. Ze stejného důvodu zde existují samostatné články o Praze 3 a Žižkovu, třebaže je jasné, že dle vás a řady jiných lidí je to údajně totéž. --Kirk 18:19, 15. 2. 2007 (UTC)

To že se nemýlím v tom, že řada lidí považuje Prahu 3 a žižkov za jedne celek je evidentní z toho, že se občas objevuje nesmyslné tvrzení typu "... pořádá žižkovská radnice..." --Kirk 18:22, 15. 2. 2007 (UTC)

Ta jedna věta co tam je je ale opravdu málo. Naopak je zbytečné tam popisovat, který dům patří do toho či onoho katastru, jehož hranice budou stejně dříve či později upraveny. Taky se mi nelíbí komunistické územní změny v Praze, i když se mi nezdá, že by to bylo dnes lepší. Spíše naopak - vznikají stále nová členění a úrovně správy, aniž by ta stará byla rušena a aniž by to bylo někde popsáno. Dnes jsme v situaci, že polovina Pražanů neví, kde přesně bydlí...
Chápu rozdíl mezi Prahou 3 a Žižkovem, ačkoli na rozdíl od Vás chápu i označení "žižkovská radnice" namísto "Úřad městské části Praha 3". Neříkám přece, že je něco totéž. Ale nezlobte se na mě, aby existovaly 2 články Kolovraty a Praha-Kolovraty je prostě zbytečné. Stejně jako neexistuje článek o Frýdku a o Místku, ale jen a pouze o Frýdku-Místku, kde je popsáno, z kterých částí se skládá... Mirekk 19:48, 15. 2. 2007 (UTC)

Zbytečné to není. Dotyčná městská část má zcela jiné vymezení. --Kirk 20:09, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak k těm hranicím - nikde není psáno, že dojde k úpravám hranic katastrů. V Brně se katastrální hranice nezměnily od roku 1979, zatímco správní členění se změnilo a během 90. let došlo i ke dvěma úpravám hranic městských částí. Naopak považuju za velice dobrý počin přesné zdokumentování odchylného průběhu hranic m.č. a hranic k.ú. Jen pro některé lidi je tohle prkotina. Já se rozhodně mezi ně nepočítám a nehodlám počítat. --Kirk 20:20, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak se mýlíte, že bych si neodkázal domyslet, co znamená termín "žižkovská radnice". Jen nevidím důvod, proč zaměňovat dva pojmy, z nichž jeden je fakticky naprosto špatně. --Kirk 20:35, 15. 2. 2007 (UTC)

Vážení kolegové, dovoluji si připojit se k diskusi. Domnívám se, že je vhodné, abychom na Wikipedii měli článek Praha, který se bude pojednávat jak o Praze v rozloze do roku 1960, tak o Praze v rozloze v letech 1960–1968, tak i o Praze třeba v území od roku 1974, nehledě na různé menší změny hranic. Název města mu dává určitou kontinuitu přesto, že se některé části mohou oddělovat či připojovat a město může vykonávat přenesenou působnost v té či oné působnosti i pro některé další obce.
Analogicky: pokud se městská část jmenuje podle některého katastrálního území, znamená to, že nejde o "zcela jiný celek", ale název městské části naznačuje jistou kontinuitu, zřetelnou a podstatnou souvislost. V tom smyslu, že třeba Lipany "patří pod Kolovraty" a Sobín "patří pod Zličín", tedy že "nominální" část obce má s městskou částí užší a podstatnější vztah než ostatní katastrální území (ostatní části obce). Ostatně Sobín patřil pod Zličín ještě před připojením k Praze – patřily by tedy informace o této někdejší obcí Zličín do článku o katastrálním území Zličín, nebo do článku o městské části Praha-Zličín? To vše jsou podle mě pádné důvody pro to, aby článek o městské části byl totožný s článek o katastrálním území, podle kterého je městská část pojmenovaná. Domnívám se, že již v minulosti proběhly diskuse, v nichž Kirkův názor "pod obojí" byl zřetelně komunitou odmítnut (hledat se mi to ale nechce), ale otevření nové diskuse se nebráním.
Zvláštními případy jsou městské části, které podle katastrálního území byly pojmenované původně a teprve dodatečně byly označeny názvem s "číslovanou Prahou". Dalšími speciálními případy jsou Praha 13, která původně měla název Praha-Jihozápadní Město a územně se do značné míry kryje s k. ú. Stodůlky, na jejíž někdejší orgány má návaznost, dále městská část Praha 11, která se původně jmenovala Praha-Jižní Město a má nespornou kontinuitu na dřívější obec Chodov. A speciálním případem je Praha 3 jakožto jediný víceméně jednočtvrťový obvod.
Domnívám se, že by bylo záhodnou snažit se články co nejvíce integrovat, aby se kvůli pouhé statistice zbytečně netříštily podstatné encyklopedické informace o historii, pamětihodnostech, dění v místech atd. Je jednodušší pohlídat si, aby v úvodu článku a v infoboxu byly jasně odlišeny odlišné celky, o nichž tentýž článek pojednává, než abychom soustavně museli přetřiďovat druhotné informace, které v případě dvojího článku budou wikipedisté nahodile zařazovat tu do článku o městské části, tu do článku o katastrálním území. --ŠJů 03:05, 17. 2. 2007 (UTC)
Pokud někdo založíte o tomto problému diskusi pro celou komunitu, bylo by pak vhodné tam přemístit či zkopírovat související diskuse z osobních stránek a ze stránek u jednotlivých článků. --ŠJů

03:05, 17. 2. 2007 (UTC)

Ukončení[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 2 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Tak jelikož diskuse skončila před měsícem a nyní se jen hlasuje, přičemž hlasovaní jasně směřuje ke sloučení, tak to ukončíme s tím že sloučit. Kdyby někdo měl výrazné výhrady proti ukončení napište mi na moji stránku --Vrba 11:35, 19. 3. 2007 (UTC)

A mezitím v roce 2013 vznikla Wikidata, čímž se situace nemálo změnila a leckdo nakonec změnil názor o 180 stupňů. Třeba já. I když tedy ty problémy, kterých jsem se obával, stále platí - tedy že když budou například dva články o Řeporyjích, tak buď jeden z nich zůstane podivným pahýlem, nebo se tam spousta informací bude různě chaoticky duplikovat. Ale zase bude co článek to položka a tedy menší čurbes v odkazech atd. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 11:07 (CEST)Odpovědět

112 katastrálních území[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 2 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Úvodní charakteristika[editovat zdroj]

Dle úvodní věty (vt. Diskuse ke kategorii:Čtvrti v Praze/Úvodní věta)

Sjednotit na "městská čtvrť a katastrální území"?

-- sjednoceno Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 10:44 (CEST)Odpovědět

Infoboxy[editovat zdroj]

  1. V infoboxu české sídlo nevyplněn u výše uvedených nikde charakter (město, městečko, velká vesnice (nad 300 adres), vesnice, malá vesnice (pod 50 adres), osada, samota, čtvrť)
  2. V infoboxu česká městská část má Praha status "městská část" automaticky

chybí kód k.ú: Ďáblice, Koloděje, Královice (Praha), Křeslice, Kunratice (Praha), Lipence, Lochkov, Lysolaje, Petrovice (Praha), Satalice, Šeberov, Štěrboholy, Újezd u Průhonic, Vinoř, Radotín, Újezd nad Lesy

chybí geodata: mnoho jich

Řazeny pod čtvrti[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 2 lety5 komentářů2 lidé v diskusi

charakteristika zařazeného pojmu podle úvodní věty // charakter dle infoboxu pokud nějaký, případně použití jiného infoboxu než české sídlo

--- nově zakategorizované ---

řazeny do podkategorie sídliště[editovat zdroj]

  • Barrandov - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Bohnice - velké pražské sídliště
  • Central Park Praha - developerský název uzavřeného rezidenčního komplexu
  • Černý Most - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Červený Vrch - komplex bytových domů //IB-
  • Sídliště Na Dědině - pražské sídliště
  • Sídliště Invalidovna - sídliště // IB BUDOVA typ sídliště
  • Jihozápadní Město - komplex sídlišť
  • Jižní Město - komplex panelových sídlišť
  • Sídliště Košík - sídliště
  • Letňany - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Lužiny - část sídlištního komplexu
  • Nová Harfa - bytový projekt
  • Nové Butovice - sídliště // IB-
  • Sídliště Novodvorská - pražské panelové sídliště
  • Petřiny - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Prague Marina - developerský projekt
  • Sídliště Prosek - velké pražské sídliště
  • Rezidence Waltrovka - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Řepy - větší pražské sídliště
  • Severní Město - seskupení panelových sídlišť
  • Sídliště Hloubětín - sídliště
  • Sídliště Solidarita - sídliště
  • Sídliště Stodůlky - středně velké pražské sídliště
  • Slunečný vršek - sídelní útvar
  • Spořilov - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Velká Ohrada - sídliště
  • Sídliště Vlasta - soubor panelových staveb // IB BUDOVA
  • Zahradní Město - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Západní Město - řazeno i ve vyšší kategorii
  • Sídliště Zbraslav - menší pražské sídliště
  • Zelená liška (sídliště) - místní pojmenování
  • Sídliště Zličín - sídliště

mají "infobox - české sídlo" + obec=Praha, ale nejsou řazeny pod čtvrti ani sídliště[editovat zdroj]

nemají infobox - české sídlo, ani nejsou momentálně řazeny pod čtvrti[editovat zdroj]

A jak takové články s potenciálními čtvrtěmi efektivně vyhledat?

Chrz (diskuse) 1. 8. 2021, 12:03 (CEST)Odpovědět
  • @Chrz: "Zaniklé vesnice na území Prahy" bych z toho seznamu taky vyhodil (i když některé z nich úplně zaniklé nejsou a za čtvrť by se považovat daly, třeba takové Ctěnice, nebo to nebyly tak úplně vesnice, třeba Buďánka). A některé neohraničené lokality typu Anděl nebo Florenc (z původní renesanční čtvrti Florenťanů tam asi nezbylo nic, takže dnes už je to jen název okolí stanice metra) bych možná taky vyloženě jako čtvrti neklasifikoval (původně ta kategorie byla určena primárně pro ty "katastrální" čtvrtě a to, co je jim charakterem podobné). Trampská osada se dá považovat za sídlo, resp. využít pro ni infobox sídla, ale mezi čtvrtě bych ji spíš nedával. Ale spoustu z těch článků můžeme do čtvrtí přidat, zvlášť pokud jsme si kategorii čtvrtí uvolnili od těch, které mají nějaký formální status a tedy se daly posunout do některé podkategorie. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 10:39 (CEST)Odpovědět
    @ŠJůVidím, že jste vyhodil katastrální území z kategorie čtvrtí. Co se stalo s argumentem, že čtenář nebude vědět na první dobrou, jestli je to oficiální stodvanáctka "městských" čtvrtí, nebo pomyslná neoficiální mokrá čtvrť? Teď je tedy už bude muset vyhledávat tam nebo onam. Nebo převážilo přesvědčení, že běžný Franta čtenář nesurfuje skrz kategorie? --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 10:41 (CEST)Odpovědět
    Ne úplně vyhodil, ony tam zůstaly, ale zabalené. Ta kategorie čtvrtí byla původně určena primárně pro ty katastrální čtvrtě a to v tom popisu kategorie dodneška zůstalo, i když už to šest let neměla být pravda. Tedy pokud pro katastrální území byla založena podkategorie (či paralelní kategorie), tak už tím ten původní koncept byl narušen, tedy asi už nezbývá nic jiného než je všechny posunout o tu kategorii níž, s tím, že pak nám tedy v té hlavní kategorii zbudou jen ty neformální čtvrtě v kontinuu až k různým čtvrtím nečtvrtím. Když jsem začátkem té letošní diskuse minulý týden do té kategorie nahlížel, tak mohla pořád ještě aspirovat na tu flat kategorii, ale teď v této fázi, když jsem k tomu přišel, tak už z ní zase něco ubylo a už to vypadalo opravdu jen jako nedůsledná duplikace té podkategorie k. ú. Ona ta kategorie Pražských čtvrtí vznikla o 9 let dříve (2006) než kategorie pražských katastrálních území (2015), takže teď tu poloduplicitu řešíme jen s šestiletým zpožděním. No popravdě, běžný Franta buď hledá něco konkrétního, tak zkusí zadat název do vyhledávacího okénka, nebo to hledá podle místa, a pak surfuje kategorie podle úrovní a lokality či obvodů, takže případů, kdy by mu hledaný název sice byl povědomý, ale nedokázal by si na něj zrovna vzpomenout, bude asi minimum. A pokud si chce jen tak listovat a je mu jedno, co nakonec najde, tak je možná lepší to mít podle různých kritérií utříděné. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 10:59 (CEST)Odpovědět
    Takže dřívější vyjádření vycházelo z toho, že jste nevěděl, že existuje podkategorie KÚ a tedy se značným překryvem kategorie-podkategorie. Neofiko čtvrti by se taky daly posunout o nějakou úroveň níž, ale kdovíjakou. @ŠJů: Tak prosím projděte jakožto znalec ten zbytek seznamu nezařazených čtvrtí (Florenc až Zderaz), jestli je zařadit. Něco bude čtvrť, něco jen nezařazené místo-lokalita-zaniklost. Chrz (diskuse) 15. 8. 2021, 11:36 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_ke_kategorii:Čtvrti_v_Praze&oldid=20389401“