Nový Hloubětín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nový Hloubětín
Bývalé náměstí V Novém Hloubětíně
Lokalita
PSČ 19800
Statutární město Praha
Městská část/obvod Praha 14/Praha 9
Katastrální území Hloubětín
Zeměpisné souřadnice
Nový Hloubětín
Nový Hloubětín
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14. Vznikl na sever od původního jádra obce, to znamená Starého Hloubětína.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Širší[editovat | editovat zdroj]

Nový Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a železniční tratí Praha–Turnov (070).[1] Na jih od Poděbradské se rozprostírá Starý Hloubětín, na sever se nad tratí nachází Bažantnice. Podle této definice je součástí Nového Hloubětína i sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce.[1] Sídliště Hloubětín je však samostatný celek a nachází se i na jižní straně Poděbradské, proto existuje ještě užší vymezení.

Užší[editovat | editovat zdroj]

Západní hranici tvoří ulice Kbelská, za ní se už nachází Praha 9, kde dominuje Vozovna Hloubětín. Lokalitu v této části připomíná autobusová i tramvajová zastávka Nový Hloubětín. Severní hranici tvoří zeleň u ulice Kolbenova. Východní hranici měla tvořit ulice Zálužská, ale fakticky dnes Nový Hloubětín ohraničuje ulice Nehvizdská. Východním směrem leží sídliště Hloubětín. Na jihu tvoří hranici mezi Starým a Novým Hloubětínem ulice Poděbradská.

Domy byly stavěny především v meziválečném období, nicméně některé budovy v jižní části jsou z prvních desetiletí 20. století.[2] Přirozeným centrem lokality je bývalé náměstí V Novém Hloubětíně.[3] V době nacistické okupace se lokalita německy nazývala Neutiefenbach.

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

V Novém Hloubětíně jsou čtyři druhy zástavby. Nejstarší je bloková zástavba přízemních a jednopatrových domů, některé z nich mají zajímavé fasády ve stylu secese, např. v ulici Konzumní a Pod Turnovskou tratí. Na ně navázaly rodinné domy se zahradami z 20. a 30. let 20. století v okolí náměstí V Novém Hloubětíně, které jsou podstatou lokality. V 60. letech 20. století sem zasáhla výstavba sídliště Hloubětín, např. v ulici Zelenečská a Sadská. Vývoj završil pětipodlažní bytový dům z let 2007–2008 v ulici Nehvizdská. V Novém Hloubětíně bývalo také kino Cíl.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9. 
  2. ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 69. 
  3. LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 496. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. 
  • Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s.