Úřednická kolonie v Dejvicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úřednická kolonie v Dejvicích
poslední dům z původní kolonie před rekonstrukcí
poslední dům z původní kolonie před rekonstrukcí
Lokalita
Městská částPraha 6
ObvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDejvice
Úřednická kolonie v Dejvicích
Úřednická kolonie v Dejvicích
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úřednická kolonie v Dejvicích byl soubor téměř identických rondokubistických budov nacházejících se nedaleko Vítězného náměstí v prostoru mezi ulicemi Gymnazijní, Generála Píky a Evropská.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kolonie byla postavena na začátku dvacátých let za účelem úsporně řešit bytovou krizi. Dodnes není jasné, kdo byl jejím architektem. Jednalo se o typizované cihlové malobytové domky sdružené do řad nejčastěji po čtyřech. Bydleli v nich převážně úředníci, ale i umělci - například grafik Jaroslav Benda a několik let architekt Pavel Janák, než si postavil vlastní vilu na Babě. Kolonie ve své době nebyla příliš doceněna, její kvality byly objeveny funkcionalistickými architekty až ve třicátých letech a především pak na Mezinárodním kongresu bytové péče v roce 1935.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Demolice kolonie začala v sedmdesátých letech, aby uvolnila místo výstavbě hotelu Diplomat a také Automatické telefonní ústředny. Dodnes se zachovaly dva objekty. Dům na obrázku výše, v kterém po rekonstrukci sídlí mateřská škola. Vzdělávacím účelům stejně jako v minulosti slouží i objekt Gymnasijní 1, kde sídlí škola Montessori. [1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Úřednická kolonie v Dejvicích. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vybíral, Jindřich: Úřednická kolonie v Praze-Dejvicích a nový ideál městské morfologie. In: Umění, časopis Ústavu dějin umění AV ČR. LXIII, 2015, č. 5, s. 363–384. cit. 2020-01-25. Dostupné online Archivováno 28. 11. 2021 na Wayback Machine..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]